Česko je pro ruský organizovaný zločin jednou ze zaslíbených zemí – zejména pro praní špinavých peněz. Ročně se v Česku podle Finančního analytického úřadu vyperou desítky miliard korun. Nečinná firma s ruskými majiteli přes své účty u České spořitelny protočila tři čtvrtě miliardy. Banka na to upozornila a policie před dvěma lety zajistila sto milionů. Letos však musela peníze opět uvolnit, protože Rusko nespolupracuje na odhalení pachatelů. A co může být lepší pro zmatení stop než vytvořit dojem, že firma pomáhá ukrajinským dětem? Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek.
Reportéři ČT: Ruský organizovaný zločin pere v Česku špinavé peníze. Firma vytvořila dojem, že pomáhá dětem z Ukrajiny
Reportéři ČT: Praní špinavých peněz v Česku (zdroj: ČT24)
Společnost Stella Z, která v Česku vyprala stamiliony korun, byla dlouhé roky jen mrtvou schránkou, která nevyvíjela žádnou činnost. V letech 2013 až 2018 v daňových přiznáních opakovaně vykazovala nulové obraty. Před třemi roky však došlo ke klíčové změně.
Původní majitelé přepsali tehdy nefunkční firmu na šestadvacetiletou Rusku Annu Litvinovou. Ta do té doby nepodnikala v žádné jiné české firmě a do Česka přijela jen na turistické vízum. Trvalé bydliště má nahlášeno v jihoruském městě Kropotkin.
Poté, co se mladá Ruska stala majitelkou, začaly přes účty firmy chodit stamiliony korun odeslaných ze zahraničí. Firma nikoho nezaměstnávala, přesto jí mezi srpnem 2019 a březnem 2020, tedy během pouhých osmi měsíců, proteklo přes účty vedené u České spořitelny bezmála tři čtvrtě miliardy korun.
V mnoha případech jde o společnosti s ruským pozadím
„Každý analytik, který se kdy zabýval praním špinavých peněz a organizovaným zločinem, vám řekne, že jde o téměř učebnicový příklad toho, jak vypadají signální znaky praní špinavých peněz,“ uvedla novinářka Alexandra Alvarová, která se specializuje na hybridní války.
„Můžeme si to představit jako takový průtokový účet, na kterém třeba rok nebo dva není žádná částka. Najednou se tam objeví částka v řádu několika milionů nebo desítek milionů korun nebo třeba v jiné měně. A vzápětí, třeba v řádu hodin nebo dnů, ta částka mizí na jiný účet, obvykle do zahraničí,“ vysvětlil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Dodal, že v mnoha případech se jedná o společnosti nebo entity s ruským pozadím či spojené s ruským režimem.
Tak tomu bylo také u milionových transakcí na účtech Stelly Z. Mezi jejími obchodními partnery byly mnohdy firmy ovládané právě ruskými občany. „Cílem těch lidí je samozřejmě formou transferů finančních prostředků ze zemí bývalého Sovětského svazu do zemí západní Evropy vzbudit zdání, že se jedná o prostředky legálního původu,“ prozradil ředitel Finančního analytického úřadu Jiří Hylmar.
V březnu 2020 se policie pustila do vyšetřování, zda společnost nepere špinavé peníze ruských zločinců. Na účtech firmy zůstávalo v eurech a dolarech v přepočtu sto milionů korun. Policisté peníze zajistili. „Vzniklo podezření na praní špinavých peněz, a proto jsme se tímto konkrétním případem začali zabývat,“ sdělil mluvčí Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy Jan Rybanský.
Policie v dubnu vyšetřování odložila
Během vyšetřování kriminalisté zjistili celou řadu pochybností. Přesto letos v dubnu policie vyšetřování odložila, aniž by kohokoliv obvinila. Nepodařilo se jí totiž zjistit, z jakého konkrétního zločinu peníze na účtech firmy Stella Z pocházely.
„Dokážete si asi představit, jak složité je získat z Ruska – konkrétně když řeknu – informaci o tom, že tam došlo ke spáchání trestného činu,“ okomentoval Hylmar. „Z našich zkušeností není Rusko partnerem, který by se aktivně chtěl podílet na odhalování těchto případů praní špinavých peněz,“ dodal.
„Dneska hovoří americká FBI o tom, že Rusto je stát organizovaného zločinu, který má k dispozici stát. Tedy, že je je to organizovaný zločin, který vlastní státní aparát. Je naprosto jasné, že se žádné pomoci v tomto nemůžete dočkat, protože ty ‚siloviky‘ – ruské bezpečnostní složky – jsou přímo účastny v procesu praní špinavých peněz a v organizovaném zločinu,“ objasnila Alvarová.
Mladík bez podnikatelské historie jednatelem
Poté, co byl případ odložen, zajištěné peníze byly opět pro společnost Stella Z uvolněny. Ruští majitelé firmy se tak opět dostali ke sto milionům uloženým v bance. V tu chvíli zangažovali čtyřiadvacetiletého Jakuba Kratochvíla z Hořovic bez podnikatelské historie, z něhož letos v červnu udělali jednatele.
„Organizovaný zločin si tyto mladé, naivní typy vybírá záměrně. Používá je jako krátkodobé figuranty, jména. A pak se jich velice nevybíravým způsobem zbavuje,“ doplnila Alvarová.
Úkol ve firmě Stella Z dostal Jakub Kratochvíl jediný – pochybných sto milionů korun ruských majitelů vyvést na účet překvapivého příjemce – nadace na pomoc Ukrajincům s názvem Help Ukraine.
Do povědomí veřejnosti se nadace dostala letos na jaře. V pražské čtvrti Roztyly vzniklo komunitní centrum pro ukrajinské děti, které s matkami uprchly před ruskou agresí. Vybudovala ho soukromá společnost Passerinvest za přispění radnice Prahy 11, která do projektu přizvala právě tuto nadaci.
Slavnostního otevření se v dubnu zúčastnil i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i chargé d'affaires ukrajinské ambasády Vitalij Usatyj. Nikdo z nich netušil, že nadace už připravuje dohodu s firmou, jejíž ruské peníze předtím zajistila policie. „My jsme s nimi nespolupracovali a nemáme s nimi podepsanou žádnou oficiální smlouvu,“ uvedl Usatyj.
Nadace na pomoc Ukrajincům obdržela od firmy Stella Z sto milionů
Předsedou správní rady nadace Help Ukraine je Vladimír Gergel. V dubnu provázel komunitním centrem ministra vnitra a ukrajinského diplomata, aby už o několik týdnů později diskrétně uzavřel smlouvu s pochybnou ruskou firmou Stella Z. Z té vyplývá, že nadace měla od podezřelé firmy obdržet sto milionů korun, které podle policie mohou pocházet ze zločinu. Že by ruští majitelé firmy s Annou Litvinovou měli na srdci blaho ukrajinských dětí, se jako věrohodné nezdá.
„Je vidět, že jsme se ocitli někde v pozorování průběhu praní špinavých peněz. (…) Paralelně to může splnit více cílů najednou. Může to být operace, která je zároveň praním špinavých peněz, zároveň vojenskou subverzí, zároveň propagandistickou akcí – to znamená dehonestovat pomoc Ukrajině jako takovou,“ myslí si Alvarová.
„S největší pravděpodobností se bude jednat o nějaký, z mého pohledu vysoce sofistikovaný, způsob, jak ty peníze vyprat. A přes bohulibě deklarovaný účel ty peníze prostě přetáhnout někam jinam, pravděpodobně na nějaký zahraniční účet,“ říká politický geograf z Univerzity Karlovy Michael Romancov.
Pochybností okolo Vladimira Gergela i jeho nadace je více. Sám Gergel podnikal v šesti firmách, v některých z nich s ruskými společníky. Polovina firem skončila v likvidaci. V současnosti je Gergel zapsán v jediné firmě s názvem World Contract, která obchoduje převážně s víny. Kvůli potížím s daněmi však finanční správa firmu zařadila do registru nespolehlivých plátců.
Dotace od ministerstva školství ve výši patnácti milionů
Samotná nadace Help Ukraine na svých webových stránkách uvádí, že finančně podporuje dětskou jednotku intenzivní péče Rudněvovy nemocnice v ukrajinském městě Dnipro. Nemocnice to ale nepotvrdila. Stejně tak má podle svého webu pomáhat společně s firmou Moramedica v další Dniperské nemocnici při budování operačního oddělení. Firmu Morademice ale před rokem zrušil soud.
Přestože tyto pochybnosti lze snadno zjistit, ministerstvo školství v rámci výzvy na podporu dětí ukrajinských uprchlíků v Česku poslalo v červnu nadaci patnáct milionů korun na provozování komunitního centra. Peníze z dotace byly určeny na platy lektorů, pronájmy, energie, zajištění vybavení a stravy pro děti.
V komunitním centru Roztyly však nadace Help Ukraine většinu takových nákladů platit nemusela – vznik centra zaplatila soukromá firma, která se postarala i o pojištění a prostory poskytla zdarma. Část vybavení dodali sponzoři a úhradu tepla, elektřiny i vody, včetně některých dalších služeb zajistila městská část Praha 11. Že nadace dostala od státu patnáct milionů korun, zástupci městské části dosud nevěděli.
Nadace část peněz vrátila. Kam se poděl zbytek vyšetřuje policie
Když se Česká televize začala o využití dotace zajímat, Gergelova nadace vrátila ministerstvu přes 6,5 milionu korun. Jak naložila se zbývajícími osmi miliony, vyšetřuje policie.
„Jsme velice vděční za pomoc právnickým i fyzickým osobám z České republiky. Od začátku války vznikly stovky nových dobročinných sbírek a nadací, které se specializují na pomoc Ukrajině. Jsem si jistý, že lidé z Česka pochopí, že jeden ze stovek fondů něco porušil. Nepochybuji, že kompetentní orgány to vyhodnotí, a pokud někdo porušil pravidla, ponese za to odpovědnost,“ prohlásil Usatyj.