Zlepšíme ochranu kritické infrastruktury, avizuje Černochová

Nahrávám video

Ministerstvo obrany podle jeho šéfky Jany Černochové (ODS) chystá změnu předpisů, která by umožnila účinnější ochranu kritické infrastruktury v Česku kvůli ruské agresi na Ukrajině a snaze oslabovat zbrojní průmysl v evropských zemích. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Ministryně uvedla, že by například chtěla posílit pravomoce vojenské policie a zpravodajské služby. Po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu podle ní již zesílily snahy monitorovat některé objekty kritické infrastruktury v Česku, a zvýšila se proto i jejich ochrana. Řekla také, že z ruské strany hrozí snaha oslabovat zbrojní průmysl v zemích, které pomáhají Ukrajině.

„Předkládám změny legislativy, které umožňují rychlejší reakci na tyto pokusy a jejich následný postih,“ uvedla Černochová. Změny se podle ní týkají oprávnění vojenské policie a Vojenského zpravodajství.

S ruskou hybridní válkou vůči Západu může podle ministryně souviset sabotáž na kabelech, která v sobotu ráno zastavila vlaky na severu Německa nebo úterní výbuch v bulharské zbrojovce. Podle Černochové má Rusko zájem na oslabení zbrojního průmyslu zemí, které pomáhají Ukrajině, což podle ní nemůže zůstat bez odezvy. Zvýšená ostraha strategických objektů je proto podle ní v tuto chvíli povinností. 

S tím souhlasí i bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel, podle kterého by bylo naivní se domnívat, že Rusko proti Západu nevede válku. „Musíme vnímat, že Rusko nás považuje za nepřítele a že proti nám koná aktivní kroky. Musíme se proti tomu aktivně bránit,“ řekl.

Ministryně počítá s dalším posilováním obrany východního křídla NATO nad rámec dohodnutý na červnovém summitu aliance v Madridu. Vhodná by byla podle Černochové i přítomnost aliance na Blízkém Východě a v Africe, aby se tyto oblasti nedostaly pod ruský vliv.

„Posilování východního křídla NATO zcela určitě odstrašující efekt má,“ uvedl bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. 

Hledání viníků

Tématem pořadu Otázky Václava Moravce byla i možná výměna ruského ministra obrany a náčelníka generálního štábu ruské armády v reakci na neúspěchy provázející invazi na Ukrajinu.

Podle Černochové musí v této situaci ruský prezident Vladimir Putin udělat nějaké silné gesto. „Jestli všechny diktatury něco spojuje, tak je to to hledání viníků,“ řekla. Myslí si ale, že na průběhu války to nic nezmění. „Hlavou té operace je Vladimir Putin, kdo bude vykonavačem jeho rozkazů, není až tak podstatné,“ dodala. 

Podle politického geografa Michael Romancova není pravděpodobné, že by mezi sebe ruští generálové pustili někoho z Wagnerovy armády, o jejíchž členech se nejčastěji hovoří jako o možných nástupcích pro tyto důležité armádní posty. Řekl také, že je velmi složité odhadovat, kdo jiný by je mohl případně obsadit, neboť není vůbec zřejmé, kdo má na Putina v tuto chvíli vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 42 mminutami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 8 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 11 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 23 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánovčera v 17:49

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.