O půlnoci začaly platit zatím nejostřejší sankce uvalené na Moskvu. Jsou dvojí. Za prvé EU zakázala dovoz ruské ropy po moři. A za druhé EU společně se zbývajícími členy G7 a Austrálií zastropovaly ceny ruské ropy. Kreml slíbil, že bude reagovat, konkrétní kroky zatím neupřesnil. Podle šéfa Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavla Švagra se unijní embargo českých rafinérií zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na sto dní.
Ruská ropa na pranýři. Začaly platit dvojí sankce, které mají Rusko silně bolet
Události: Ropné sankce (zdroj: ČT24)
„Těžba a vývoz ropy tvoří zhruba 20 až 30 procent HDP Ruské federace (věrohodné statistiky nejsou; pokud fandíte Rusku, věříte spíš v nižší podíl jeho závislosti na cenách surovin, okolo 20 procent) a je hlavním zdrojem valutových příjmů státu, okolo 70 procent,“ upozornil na velkou důležitost kroku vládní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Ten také připomněl, že EU rozhodla o zákazu námořního dovozu suroviny z Ruska už v červnu. Na žádost ropných společností, které potřebovaly přenastavit dodavatelské řetězce, posunula účinnost o půl roku. Strop na cenu se přidal ke stejnému termínu.
Jeho cílem je minimalizovat ruské zisky z prodeje suroviny. Ty díky růstu její ceny vzrostly, ovšem už teď Rusko musí prodávat se slevou například Číně či Indii. A vyjednávací pozice těchto odběratelů se stropem ještě posílí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová krok shrnula: „Za prvé, posílí to účinnost našich sankcí. Za druhé to zmírní příjmy Ruska a za třetí to stabilizuje globální energetické trhy.“
„Dle dostupných dat již nyní platí, že Rusko získává méně peněz za energetické suroviny. Předpokládá se, že dohoda skupiny států G7 povede k dalšímu poklesu ruských zisků. Podle mého názoru by toto opatření mohlo otevřít šanci pro chudší země tvrději vyjednávat s Ruskem a snížit své platby za dodávky ruské ropy. To by mohlo pomoci chudým státům z Afriky a Asie lépe přečkat ekonomickou krizi, která tam nyní kvůli světovému vývoji energetiky startuje,“ uvedl v Interview ČT24 europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Luděk Niedermayer o vládní politice a boji s vysokou inflací (zdroj: ČT24)
Nespokojenost v Kyjevě
Ukrajina považuje omezení ceny na 60 dolarů za barel nedostatečné. Požaduje polovinu této částky. „Je to slabá pozice a je jen otázkou času, než budou muset být stejně zavedena silnější opatření. Je škoda, že tento čas byl ztracen,“ stěžoval si prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko připravuje odpověď. Na mimořádném nedělním zasedání kartelu OPEC+ se účastníci na omezení těžby neshodli. Kreml už uvedl, že ropu za ceny diktované západem prodávat nehodlá.
„Samozřejmě Rusko vyhrožuje, že nebude prodávat tu ropu vůbec. To je jejich rozhodnutí, oni budou muset zvážit, jestli se spokojí s tím minimálním výnosem nebo nebudou mít žádný, protože oni takové množství ropy redistribuovat na jiné trhy nejsou schopní,“ podotkl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Bartuška upozorňuje, že toto je první ze sankcí, které významně bolí i EU. A bude bolet ještě víc, až v únoru 2023 začne platit i zákaz dovozu ropných produktů. „Například nafty (diesel) dovážela hlavně západní Evropa miliardu litrů měsíčně,“ napsal.
Ropné sankce nemají obdoby, říká politolog Romancov
Jeden z největších expertů na světovou energetiku Daniel Yergin prohlásil, že končí třicet let budovaný světový trh s ropou. Politický geograf Michael Romancov s jeho výrokem souhlasí. „S největší pravděpodobností má pravdu. To, jakým způsobem se státy EU a G7 rozhodly vystoupit proti, je něco, co nemá obdoby. Klíčovou substancí světové ekonomiky posledních třiceti let byla důvěra,“ vysvětluje.
Pokud se podaří Západu udržet a prosadit ekonomická opatření proti Rusku, předpokládá Romancov, že to může mít vliv i na jiné světové ekonomické aktéry. „Dojde jim, že pravidla jsou důležitá – například Číně a Indii. Nejbližší půlrok naznačí, jak tahle iniciativa bude úspěšná.“
Dosavadní sankce Západu, Japonska a dalších zemí dle Romancova začnou mít opravdový vliv na ruskou ekonomiku a společnost teprve za nějakou dobu. „Ty sankce jsou masivní. Sankce ropné jsou ještě něco tvrdšího. Ale je nutné počkat, než se začnou projevovat,“ tvrdí politolog.
„Z řady segmentů ruské ekonomiky už teď víme, že dopady jsou skutečně drtivé. Ruské vedení bude muset časem reagovat na problémy, které mají doma – a ty problémy jsou obrovské,“ doplňuje.
Politolog Romancov o globálním tlaku na Rusko (zdroj: ČT24)
Výjimka pro Česko
Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. „Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy,“ zdůraznil Švagr.
Pokud by odpovědí Ruska na kroky západních zemí bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně sto dní.
„Cenový strop na ruskou ropu představuje možná i nějaké větší riziko pro Českou republiku a Evropskou unii. Ono samo Rusko řeklo, že nedodá ropu nikomu, kdo bude akceptovat ten cenový strop,“ varuje analytik Petr Lajsek.
Česko stále dováží z Ruska přibližně polovinu ropy. Provozovatel české části ropovodu je i díky krizovým státním rezervám připraven na scénář, kdyby Rusko přívod přes Družbu zastavilo. „Přestože by z Družby neteklo vůbec nic, tak bychom měli být dvanáct měsíců schopni zásobovat naše rafinerie v plném rozsahu,“ říká předseda představenstva Jaroslav Pantůček.
Ekonomové ovšem upozorňují, že v únoru příštího roku začne platit embargo na dovoz ruských ropných produktů do unijních států. V kombinaci s vypnutím Družby by hrozil nedostatek pohonných hmot a jejich zdražení. „Ceny pohonných hmot by mohly vystřelit dlouhodobě přes nějakých čtyřicet korun na litr jak u nafty, tak i u benzinu,“ odhaduje Lajsek.
Události: Česko a ruská ropa (zdroj: ČT24)