Rusko se musí zodpovídat ze zločinů spáchaných na Ukrajině, shodli se Biden s Macronem

Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin, uvádí společné prohlášení po jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a amerického prezidenta Joea Bidena v Bílém domě.

Prezidenti se shodli, že Ukrajinu budou v jejím odporu proti ruské invazi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Posílit chtějí její odolnost v zimě například posílením dodávek protileteckých systémů a vybavení potřebného k opravám ukrajinské energetické sítě, na kterou nyní ruské síly opakovaně útočí.

Na tiskové konferenci po jednání Macron Bidenovi za podporu Ukrajině poděkoval. „Tato válka má přímý vliv na Evropu a Spojené státy se do našeho společného snažení rozhodly investovat mnoho,“ řekl. Dodal, že společným cílem Francie a USA je udržitelný mír a Bidenův jednoznačný postoj je pro jeho dosažení zásadní.

Macron bude mluvit s Putinem, Biden tuto možnost nevidí

V Bílém domě také Macron oznámil, že v následujících dnech bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což v průběhu více než devět měsíců pokračující ruské invaze na Ukrajinu udělal už několikrát. Rusko a Ukrajina musí podle Macrona najít cestu k vyjednávacímu stolu.

Naopak Biden řekl, že nemá v úmyslu s Putinem jednat, pokud neprokáže, že chce ukončit válku. „Nemám nyní žádné plány ho kontaktovat. Jsem připraven (s Putinem) jednat, pokud dá najevo úmysl ukončit válku. To zatím neudělal. Až se tak stane, po poradě s našimi partnery v NATO se s ním rád sejdu a pobavím se s ním,“ řekl.

Macron a Biden hovořili také o situaci v oblasti Indo-Pacifiku, postoji vůči Íránu, který podle obou prezidentů nesmí dospět k vyvinutí jaderné zbraně, ale dotkli se také otázek světové potravinové bezpečnosti, klimatických změn, energetiky i vesmíru.

V souvislosti s postojem k Číně se Biden a Macron dohodli, že budou koordinovat své reakce na „výzvy, které představuje, především v oblasti lidských práv“. S Pekingem ale hodlají spolupracovat „v důležitých globálních otázkách“, například právě při řešení změny klimatu.

Macron a Biden během jednání v Bílém domě
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Během jednání došlo i na sporná témata. Francouzský prezident například vyjádřil znepokojení nad americkým zákonem proti inflaci, který podle něj znevýhodňuje evropské firmy. „Chceme napravit přímé i nepřímé důsledky války na naše ekonomiky i lidi. Zároveň se chceme připravit na budoucnost,“ řekl.

„Je důležité, abychom udrželi těsnou komunikaci. Neznamená to, že se shodneme na každé věci, ale znamená to, že si rozumíme téměř ve všem,“ reagoval před novináři Biden s tím, že se Spojené státy za zákon proti inflaci „omlouvat nebudou“.

Nahrávám video

Po příjezdu do Bílého domu Macron vyzdvihl hodnoty „svobody, rovnosti a bratrství“, jedno z hesel Velké francouzské revoluce. Vůči Bidenovi vystupoval s viditelnou vřelostí a řekl, že partnerství Francie a USA je zakořeněné v průběhu staletí.

„Demokracie na obou stranách Pacifiku pochybují, zda dokáží být dost silné na to, aby čelily globálním problémům, ať už jsou klimatické nebo bezpečnostní. Je osudem Francie a Spojených států čelit těmto výzvám společně,“ řekl Bidenovi.

Americký prezident zase uvedl, že „Spojené státy si nemohou přát lepšího partnera pro spolupráci, než je Francie“. „Naše spojenectví je nezbytné pro stabilitu ve světě,“ prohlásil.

Po krátkém vystoupení oba prezidentské páry za zvuku hudby vojenské kapely vystoupaly po schodech Bílého domu a po krátké chvíli se odebraly dovnitř.

Francouzský a americký prezidentský pár v Bílém domě
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Humr a vína z Kalifornie

Macron už ve Washingtonu ve středu jednal s americkými zákonodárci, vládními představiteli a řediteli firem. Později večer se prezidentské páry setkají u státní večeře. To je považováno za velkou diplomatickou poctu, kterou USA vyhrazují jen svým nejbližším spojencům.

Menu bude podle agentury Reuters zahrnovat americké speciality, jako jsou humr mainský na másle, americký kaviár Osetra, hovězí s šalotkovou marmeládou a brambory a také sýry z Oregonu, Kalifornie a Wisconsinu. To vše budou moci stolovníci zapít víny z Kalifornie. Konkrétně to budou „nefiltrované“ chardonnay značky Newton, cabernet sauvignon z oblasti Knights Valley od vinařství Anakota a šumivé víno s francouzskými kořeny Roederer Estate Brut Rose.

Jako dezert se bude podávat šifonový dort, pečené hrušky s citrusovou polevou a zmrzlina ze smetany na francouzský způsob „crème fraîche“.

Biden je nyní v polovině svého čtyřletého prezidentského mandátu a návštěva francouzského prezidenta je jeho první oficiální státní návštěvou, kterou hostí. Macron byl jako prezident ve Spojených státech už v roce 2018, kdy v Oválné pracovně úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 8 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 15 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 23 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
včera v 06:38

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.