Rusko se musí zodpovídat ze zločinů spáchaných na Ukrajině, shodli se Biden s Macronem

Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin, uvádí společné prohlášení po jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a amerického prezidenta Joea Bidena v Bílém domě.

Prezidenti se shodli, že Ukrajinu budou v jejím odporu proti ruské invazi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Posílit chtějí její odolnost v zimě například posílením dodávek protileteckých systémů a vybavení potřebného k opravám ukrajinské energetické sítě, na kterou nyní ruské síly opakovaně útočí.

Na tiskové konferenci po jednání Macron Bidenovi za podporu Ukrajině poděkoval. „Tato válka má přímý vliv na Evropu a Spojené státy se do našeho společného snažení rozhodly investovat mnoho,“ řekl. Dodal, že společným cílem Francie a USA je udržitelný mír a Bidenův jednoznačný postoj je pro jeho dosažení zásadní.

Macron bude mluvit s Putinem, Biden tuto možnost nevidí

V Bílém domě také Macron oznámil, že v následujících dnech bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což v průběhu více než devět měsíců pokračující ruské invaze na Ukrajinu udělal už několikrát. Rusko a Ukrajina musí podle Macrona najít cestu k vyjednávacímu stolu.

Naopak Biden řekl, že nemá v úmyslu s Putinem jednat, pokud neprokáže, že chce ukončit válku. „Nemám nyní žádné plány ho kontaktovat. Jsem připraven (s Putinem) jednat, pokud dá najevo úmysl ukončit válku. To zatím neudělal. Až se tak stane, po poradě s našimi partnery v NATO se s ním rád sejdu a pobavím se s ním,“ řekl.

Macron a Biden hovořili také o situaci v oblasti Indo-Pacifiku, postoji vůči Íránu, který podle obou prezidentů nesmí dospět k vyvinutí jaderné zbraně, ale dotkli se také otázek světové potravinové bezpečnosti, klimatických změn, energetiky i vesmíru.

V souvislosti s postojem k Číně se Biden a Macron dohodli, že budou koordinovat své reakce na „výzvy, které představuje, především v oblasti lidských práv“. S Pekingem ale hodlají spolupracovat „v důležitých globálních otázkách“, například právě při řešení změny klimatu.

Macron a Biden během jednání v Bílém domě
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Během jednání došlo i na sporná témata. Francouzský prezident například vyjádřil znepokojení nad americkým zákonem proti inflaci, který podle něj znevýhodňuje evropské firmy. „Chceme napravit přímé i nepřímé důsledky války na naše ekonomiky i lidi. Zároveň se chceme připravit na budoucnost,“ řekl.

„Je důležité, abychom udrželi těsnou komunikaci. Neznamená to, že se shodneme na každé věci, ale znamená to, že si rozumíme téměř ve všem,“ reagoval před novináři Biden s tím, že se Spojené státy za zákon proti inflaci „omlouvat nebudou“.

7 minut
Joe Biden přijal v Bílém domě Emmanuela Macrona
Zdroj: ČT24

Po příjezdu do Bílého domu Macron vyzdvihl hodnoty „svobody, rovnosti a bratrství“, jedno z hesel Velké francouzské revoluce. Vůči Bidenovi vystupoval s viditelnou vřelostí a řekl, že partnerství Francie a USA je zakořeněné v průběhu staletí.

„Demokracie na obou stranách Pacifiku pochybují, zda dokáží být dost silné na to, aby čelily globálním problémům, ať už jsou klimatické nebo bezpečnostní. Je osudem Francie a Spojených států čelit těmto výzvám společně,“ řekl Bidenovi.

Americký prezident zase uvedl, že „Spojené státy si nemohou přát lepšího partnera pro spolupráci, než je Francie“. „Naše spojenectví je nezbytné pro stabilitu ve světě,“ prohlásil.

Po krátkém vystoupení oba prezidentské páry za zvuku hudby vojenské kapely vystoupaly po schodech Bílého domu a po krátké chvíli se odebraly dovnitř.

Francouzský a americký prezidentský pár v Bílém domě
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Humr a vína z Kalifornie

Macron už ve Washingtonu ve středu jednal s americkými zákonodárci, vládními představiteli a řediteli firem. Později večer se prezidentské páry setkají u státní večeře. To je považováno za velkou diplomatickou poctu, kterou USA vyhrazují jen svým nejbližším spojencům.

Menu bude podle agentury Reuters zahrnovat americké speciality, jako jsou humr mainský na másle, americký kaviár Osetra, hovězí s šalotkovou marmeládou a brambory a také sýry z Oregonu, Kalifornie a Wisconsinu. To vše budou moci stolovníci zapít víny z Kalifornie. Konkrétně to budou „nefiltrované“ chardonnay značky Newton, cabernet sauvignon z oblasti Knights Valley od vinařství Anakota a šumivé víno s francouzskými kořeny Roederer Estate Brut Rose.

Jako dezert se bude podávat šifonový dort, pečené hrušky s citrusovou polevou a zmrzlina ze smetany na francouzský způsob „crème fraîche“.

Biden je nyní v polovině svého čtyřletého prezidentského mandátu a návštěva francouzského prezidenta je jeho první oficiální státní návštěvou, kterou hostí. Macron byl jako prezident ve Spojených státech už v roce 2018, kdy v Oválné pracovně úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 26 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 6 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 9 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...