Rusko se musí zodpovídat ze zločinů spáchaných na Ukrajině, shodli se Biden s Macronem

Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin, uvádí společné prohlášení po jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a amerického prezidenta Joea Bidena v Bílém domě.

Prezidenti se shodli, že Ukrajinu budou v jejím odporu proti ruské invazi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Posílit chtějí její odolnost v zimě například posílením dodávek protileteckých systémů a vybavení potřebného k opravám ukrajinské energetické sítě, na kterou nyní ruské síly opakovaně útočí.

Na tiskové konferenci po jednání Macron Bidenovi za podporu Ukrajině poděkoval. „Tato válka má přímý vliv na Evropu a Spojené státy se do našeho společného snažení rozhodly investovat mnoho,“ řekl. Dodal, že společným cílem Francie a USA je udržitelný mír a Bidenův jednoznačný postoj je pro jeho dosažení zásadní.

Macron bude mluvit s Putinem, Biden tuto možnost nevidí

V Bílém domě také Macron oznámil, že v následujících dnech bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což v průběhu více než devět měsíců pokračující ruské invaze na Ukrajinu udělal už několikrát. Rusko a Ukrajina musí podle Macrona najít cestu k vyjednávacímu stolu.

Naopak Biden řekl, že nemá v úmyslu s Putinem jednat, pokud neprokáže, že chce ukončit válku. „Nemám nyní žádné plány ho kontaktovat. Jsem připraven (s Putinem) jednat, pokud dá najevo úmysl ukončit válku. To zatím neudělal. Až se tak stane, po poradě s našimi partnery v NATO se s ním rád sejdu a pobavím se s ním,“ řekl.

Macron a Biden hovořili také o situaci v oblasti Indo-Pacifiku, postoji vůči Íránu, který podle obou prezidentů nesmí dospět k vyvinutí jaderné zbraně, ale dotkli se také otázek světové potravinové bezpečnosti, klimatických změn, energetiky i vesmíru.

V souvislosti s postojem k Číně se Biden a Macron dohodli, že budou koordinovat své reakce na „výzvy, které představuje, především v oblasti lidských práv“. S Pekingem ale hodlají spolupracovat „v důležitých globálních otázkách“, například právě při řešení změny klimatu.

Macron a Biden během jednání v Bílém domě
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Během jednání došlo i na sporná témata. Francouzský prezident například vyjádřil znepokojení nad americkým zákonem proti inflaci, který podle něj znevýhodňuje evropské firmy. „Chceme napravit přímé i nepřímé důsledky války na naše ekonomiky i lidi. Zároveň se chceme připravit na budoucnost,“ řekl.

„Je důležité, abychom udrželi těsnou komunikaci. Neznamená to, že se shodneme na každé věci, ale znamená to, že si rozumíme téměř ve všem,“ reagoval před novináři Biden s tím, že se Spojené státy za zákon proti inflaci „omlouvat nebudou“.

Nahrávám video

Po příjezdu do Bílého domu Macron vyzdvihl hodnoty „svobody, rovnosti a bratrství“, jedno z hesel Velké francouzské revoluce. Vůči Bidenovi vystupoval s viditelnou vřelostí a řekl, že partnerství Francie a USA je zakořeněné v průběhu staletí.

„Demokracie na obou stranách Pacifiku pochybují, zda dokáží být dost silné na to, aby čelily globálním problémům, ať už jsou klimatické nebo bezpečnostní. Je osudem Francie a Spojených států čelit těmto výzvám společně,“ řekl Bidenovi.

Americký prezident zase uvedl, že „Spojené státy si nemohou přát lepšího partnera pro spolupráci, než je Francie“. „Naše spojenectví je nezbytné pro stabilitu ve světě,“ prohlásil.

Po krátkém vystoupení oba prezidentské páry za zvuku hudby vojenské kapely vystoupaly po schodech Bílého domu a po krátké chvíli se odebraly dovnitř.

Francouzský a americký prezidentský pár v Bílém domě
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Humr a vína z Kalifornie

Macron už ve Washingtonu ve středu jednal s americkými zákonodárci, vládními představiteli a řediteli firem. Později večer se prezidentské páry setkají u státní večeře. To je považováno za velkou diplomatickou poctu, kterou USA vyhrazují jen svým nejbližším spojencům.

Menu bude podle agentury Reuters zahrnovat americké speciality, jako jsou humr mainský na másle, americký kaviár Osetra, hovězí s šalotkovou marmeládou a brambory a také sýry z Oregonu, Kalifornie a Wisconsinu. To vše budou moci stolovníci zapít víny z Kalifornie. Konkrétně to budou „nefiltrované“ chardonnay značky Newton, cabernet sauvignon z oblasti Knights Valley od vinařství Anakota a šumivé víno s francouzskými kořeny Roederer Estate Brut Rose.

Jako dezert se bude podávat šifonový dort, pečené hrušky s citrusovou polevou a zmrzlina ze smetany na francouzský způsob „crème fraîche“.

Biden je nyní v polovině svého čtyřletého prezidentského mandátu a návštěva francouzského prezidenta je jeho první oficiální státní návštěvou, kterou hostí. Macron byl jako prezident ve Spojených státech už v roce 2018, kdy v Oválné pracovně úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...