Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.
Zahraniční týmy marně čekají na marockou žádost o pomoc. Choulostivé téma jsou chudé vesnice, vysvětluje NYT
Horizont ČT24: Politický rozměr přírodních katastrof v Maroku a Libyi (zdroj: ČT24)
Nejničivější zemětřesení za posledních sto let v Maroku si podle pondělních oficiálních čísel vyžádalo téměř 2900 životů, přičemž nejvíce obětí je v horských vesnicích v pohoří Velký Atlas.
Španělský hasič Juan López patří mezi první zahraniční záchranáře, kteří se do zasažených oblastí dostali. Stanici BBC popsal, že většina obydlí v tamních komunitách je postavena z kamenů nebo z nepálených cihel, na rozdíl od Turecka, kde po silném únorovém zemětřesení záchranáři ve výjimečných případech vytahovali zpod sutin přeživší i po dvou stech hodinách. Pevné sutiny podle Lópeze mohou zvýšit šance na přežití.
Opožděná pomoc
Novináři NYT odhadli, že zemětřesení srovnalo se zemí zhruba polovinu všech stavení ve vesnicích Velkého Atlasu. „Pomoc přišla opravdu až moc pozdě. Drtivá většina obětí neměla nic k pití, nic k jídlu ještě 48 hodin po zemětřesení, a to i v oblastech, kde byly silnice v dobrém stavu,“ uvedl marocký ekonom Fuád Abdelmumní.
Na nedostatek sanitek a dopravních prostředků celkově si stěžovali i někteří místní, kteří své sousedy o víkendu vytáhli ze sutin živé. Oni ale zemřeli, než je někdo mohl přepravit do marrákešské nemocnice.
Mlžení ohledně zahraničních nabídek
Marocká vláda byla od úderu zemětřesení ve svých prohlášeních zdrženlivá a o záchranných operacích informovala jen velmi obecně. Jádrem nečastých sdělení byla prohlášení krále Muhammada VI. nebo aktualizace počtu obětí podle ministerstva vnitra.
Ze zahraničí se naopak o víkendu začaly rychle ozývat projevy soustrasti a nabídky pomoci. Například český speciální hasičský tým USAR (Urban Search and Rescue) se specializací na vyhledávání v sutinách avizoval už v sobotu, že je připraven do Maroka odletět. V úterý ale čeští hasiči oznámili, že již s vysláním týmu nepočítají a ruší pohotovost.
Oficiální žádosti se nedočkali. „Nabídka naší pomoci nebyla akceptována,“ uvedla mluvčí hasičů Martina Götzová. Pomoc záchranných týmů má podle ní skutečně smysl v nejbližších hodinách a dnech po katastrofě. „S každým dalším dnem se už šance na záchranu životů rapidně snižují,“ podotkla.
S postupem času se množí spekulace, proč severoafrická země na nabídky nereaguje. „Maroko má historii opatrnosti, když přijde na vpouštění lidí do země… Maročtí vůdci jsou pyšní na tamní letiště, vysokorychlostní železnice, dálnice a resorty, ale citliví ohledně chudých vesnic, jako jsou ty, které byly zemětřesením zasaženy nejsilněji,“ píše NYT.
V podobném duchu se pro deník The Washington Post (WP) vyjádřila Samia Errazzoukiová ze Stanfordovy univerzity, která se specializuje na historii Maroka a na politické systémy. „(Marocký systém) je hodně centralizovaný a kontrolovaný, čili nic se nemůže stát bez povolení člověka o příčku výš. Schvalování nabídek pomoci se mohlo snadno ztratit v byrokratické síti,“ uvedla Errazzoukiová.
Zastání ze strany Paříže
Spekulace o politických motivacích marockých úřadů naopak odmítla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Maroko podle ní pomoc Francie neodmítlo, jak některá média dříve uváděla. Francie podle ministryně věnuje kolem pěti milionů eur (asi 124 milionů korun) francouzským i mezinárodním neziskovým organizacím, které podporují Maroko, a francouzští záchranáři jsou podle ní nadále připraveni do země odletět.
Podle politického geografa Michaela Romancova z Fakuty sociálních věd Univerzity Karlovy ale představa, že za nepřijetím některé pomoci jsou politické důvody, dává smysl. „V souvislosti s Marokem by mohl být velký problém, kdyby byla přijata nabídka humanitární pomoci od Tchaj-wanu, protože kdokoli přijme pomoc od Tchaj-wanu, mohl by být zásadním způsobem kritizován ze strany Číny,“ řekl v Horizontu ČT24.
V Maroku nyní pomáhají týmy z Velké Británie, Kataru, Španělska a Spojených arabských emirátů. Žádost kromě českých týmů nedostali z marocké strany například Američané, Tchajwanci ani Alžířané. Padesátičlenný tým záchranářů z Německa podle BBC o víkendu odcestoval na letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu k odletu do Maroka, kvůli chybějící oficiální žádosti se však musel vrátit domů.