Stanislav Křeček strana 2 z 4

Maďarsko a Polsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Uvedla to Evropská komise v každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení Komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží. Kritické připomínky má Komise i k Česku, obavy má zejména z pomalého vyšetřování korupce.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková požaduje, aby jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vrátil odebranou agendu. Kromě toho stojí i o omluvu. Sporem mezi Křečkem a Šimůnkovou se zabýval sněmovní petiční výbor, vyslechl stanovisko Šimůnkové. Podle šéfa výboru Tomia Okamury (SPD) Křeček zdůvodnil rozhodnutí odebrat své zástupkyni agendu prodlevami při řešení případů. Šimůnková se proti tomu ohradila. Podle šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí ochránce a jeho zástupkyně najít cestu, jak dál spolupracovat.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se v pátek zúčastnil jednání sněmovního petičního výboru. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) však dostatečně nezdůvodnil, proč své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral veškerou agendu. Také podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) nezazněly konkrétní, doložitelné výtky k práci Křečkovy zástupkyně. Předseda petičního výboru Tomio Okamura (SPD) prohlásil, že ombudsman neporušil zákon o veřejném ochránci práv. Za záležitostí vidí i politický tlak ze strany TOP 09.

Odebrání agendy zástupkyni ombudsmana Monice Šimůnkové by mohl řešit petiční výbor sněmovny. Připouštějí to zástupci vládních i opozičních poslanců. Část koaličních zákonodárců veřejného ochránce práv Stanislava Křečka kvůli rozhodnutí vyzvala k rezignaci.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) chce, aby jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vysvětlil důvody, proč rozhodl o odebrání agendy své zástupkyni Monice Šimůnkové. Pekarová Adamová označila tento krok za bezprecedentní. Uvedla, že jej sleduje se značným znepokojením.

„Názory pana Křečka na moji práci jsou křivé a nepravdivé,“ řekla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v pořadu 90’ v reakci na krok veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který se rozhodl odebrat jí veškerou agendu. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) hrál roli prvek osobní msty. Odůvodnění považuje za chabé. Právník Zdeněk Koudelka (Trikolora) vidí v situaci spíše osobní spor. Nicméně úřad to podle něj neohrozí. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) to považuje za nešťastné gesto. Sám ombudsman pozvání do diskusního pořadu odmítl.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy, a to s účinností od 1. července. Uvedl, že její práci provází lidské i manažerské komplikace. Šimůnková se podle svých slov kvůli odebrání agendy obrátí na sněmovnu. Zváží také žalobu na Křečka za jeho výroky o její osobě a za údajné šikanózní jednání. Představitelé vládní koalice Křečkovo rozhodnutí kritizují.

Počet podnětů, které obdržela Kancelář veřejného ochránce práv, letos výrazně narostl. Od začátku roku je jich deset tisíc. Podle ombudsmana Stanislava Křečka to svědčí o jistém napětí ve společnosti. V této souvislosti zmínil, že jeho úřad provádí činnost ve velmi složité době kvůli covidu i situaci na Ukrajině. Za celý loňský rok přijala kancelář ombudsmana necelých osm tisíc podnětů, předloni ještě méně. V roce 2021 zjistil úřad přes 630 pochybení úřadů.

Evropská komise je znepokojená výroky českého ombudsmana Stanislava Křečka na adresu Romů a žádá po něm vysvětlení. Informaci zveřejnil server Romea.cz. Podle něj si Evropské komisi loni v únoru na vyjádření veřejného ochránce práv o Romech stěžovalo dopisem šestnáct organizací a několik jednotlivců. V listu pisatelé uváděli, že Křečkovy výroky odrazují příslušníky menšiny od toho, aby se se svými problémy na ombudsmanův úřad obraceli.

Testy v Česku v úterý potvrdily 12 366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na sto tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o dvacet více než o den dřív. Pacientů s covidem-19 v nemocnicích dál ubylo na 2216. Vakcínu proti covidu-19 v úterý dostalo 80 852 lidí, posilující dávku už mají celkem víc než tři miliony Čechů. Fakultní nemocnice Brno odhalila dalších 70 případů varianty omikron. Ombudsman se připojil k řízení Ústavního soudu o zrušení části vyhlášky o povinném očkování proti covidu.

Ve středu přibylo v Česku 7377 potvrzených případů koronaviru. Je to nejméně tento týden, ale o dvanáct set více než minulou středu. Denní nárůsty nakažených se tak v mezitýdenním srovnání zvyšují tři dny v řadě. V nemocnicích je s nákazou 2714 pacientů, z toho 482 v těžkém stavu. Incidence v poslední době roste. Na základních a středních školách proběhlo další kolo plošného testování. V první polovině ledna se provádí antigenními testy dvakrát týdně. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček požádal ministra zdravotnictví, aby mu vysvětlil, jak se chystá upravit vyhlášku o povinném očkování.

Vyhláška schválená bývalou vládou Andreje Babiše (ANO) má od března zavést povinné očkování pro vybrané skupiny českých obyvatel. Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce sice předložit její novelu, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) už ale v úterý zveřejnilo vzor stížnosti pro ombudsmana, která má vést k jejímu úplnému zrušení. Sdělila to mluvčí SPD Barbora Šťastná. Ombudsman Stanislav Křeček potvrdil, že zváží, že se kvůli očkování obrátí na Ústavní soud (ÚS).

Ústavní soud (ÚS) definitivně zrušil spornou část advokátního tarifu, která přiznávala advokátům nižší odměny za některé opatrovnické úkony. Už dříve soudci ustanovení proškrtali s vysvětlením, že pro nižší odměnu oproti jiným právním úkonům není pádný důvod. Prohlásili za protiústavní i dosud platné části, a to na základě návrhu veřejného ochránce práv Stanislava Křečka.

Prezident Miloš Zeman není podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka omezen ve svých právech, v přijímání návštěv ani komunikaci s nimi. Křeček jej navštívil v pondělí dopoledne, vyzval pak k vytvoření mechanismu, který by umožňoval nezbytnou správu státu a zároveň zachoval důstojnost osoby a úřadu hlavy státu. Prezident je v nemocnici od 10. října, podle nemocnice není schopen plnit pracovní povinnosti, na konci minulého týdne se ale jeho stav zlepšil.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček informoval vládu o možném nesprávném postupu ministerstva práce a sociálních věcí ve dvou oblastech. Šlo o nedostatečnou kvalitu lékařských posudků, ve druhém případě pak o vyřazování lidí z evidence uchazečů o zaměstnání, informovala mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková. Veřejný ochránce práv na slabiny ministerstvo upozorňoval, aniž by došlo ke změně.

Prachatice, které odebraly chovateli kvůli špatnému zacházení desítky zvířat, utratí za jejich péči měsíčně tři sta tisíc korun. Ombudsman Stanislav Křeček městu doporučil, aby zvířata převedlo z předběžné do klasické náhradní péče a následně přikázalo vlastníkům zaplatit náklady. Neuhradí-li je do tří měsíců, je možné zvířata převést do majetku státu.

Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny sedmnácti senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.

Při řešení úniku chemikálií do Bečvy se podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka ukázala nedostatečnost vodního zákona, především v ohlašování a zneškodňování havárií. Závažné znečištění postihlo Bečvu loni v září v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Viník je zatím neznámý. Křeček šetření případu zahájil z vlastní iniciativy, týkalo se výhradně postupu úřadů.

Vedení Prahy chce společně s ombudsmanem jednat s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) o dodržování stavebních předpisů u bytů využívaných ke krátkodobému ubytování přes platformy typu Airbnb. Po MMR chce vytvořit metodický pokyn pro úředníky, jak dodržování pravidel kontrolovat a vymáhat, podle města jsou totiž byty využívány v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vyzval ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) k řešení problémů u plateb za elektronické dálniční známky. Není totiž možné získat zaplacené peníze při nesprávně zvolené registrační značce zpět, zpětně ani nelze zadanou registrační značku opravit. Systém umožňuje zadat dokonce i registrační značky v nesprávném formátu. Společnost Cendis, která je správcem systému dálničních známek, slibuje nápravu do konce dubna.

Policie odložila trestní oznámení, které podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Podle kriminalistů se podezření z trestného činu pomluvy nepotvrdilo, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku uveřejněném loni v lednu na serveru Info.cz. Po kauze se Válková před rokem vzdala kandidatury na veřejného ochránce práv.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v souvislosti s výplatou takzvaného rouškovného upozornil na dva problémy, s nimiž se mohou setkat lidé, kteří nepobírají důchod na bankovní účet. Příspěvek se totiž nevyplácí s důchodem, pro výplatu v hotovosti se využívá odlišná poštovní služba. Ombudsman to uvedl na svém webu. Problémy mohou také nastat, je-li senior například v nemocnici.

Institut ombudsmana vznikl v Česku už v lednu 2000, někdejší advokát a soudce Otakar Motejl se ale funkce veřejného ochránce práv ujal až 18. prosince 2000. Posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu a jeho pomoc je bezplatná. Za 20 let se na ochránce práv obrátili lidé se 140 tisíci podněty.

Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu; v rozpočtu počítá s 537 miliardami korun. Finančně tak systém přestává být udržitelný. OECD proto Česku doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a kritizuje i přísné podmínky pro získání dávky.