Ohlášená rezignace Moniky Šimůnkové na funkci zástupkyně ombudsmana situaci v úřadu neovlivnila, vyplynulo z vyjádření veřejného ochránce práv Stanislava Křečka na úterním jednání sněmovního petičního výboru. Šimůnková, které Křeček předtím odebral veškerou agendu, zdůvodnila odchod nesouhlasem s ombudsmanovými názory a jeho profesním i lidským přístupem. Z jednání výboru se omluvila. Rezignaci podá podle informací z kanceláře předsedkyně dolní komory ve středu odpoledne.
„Situace v kanceláři veřejného ochránce práv je velice dobrá. Nedochází k žádným problémům. Situace se velmi zklidnila. Projednání věcí se zrychlilo,“ řekl členům výboru Křeček. Podotkl, že úřad s více než 160 zaměstnanci by byl špatný, pokud by přestal kvůli rezignaci zástupkyně pracovat. „Pracujeme dále, jako by k tomu nedošlo,“ dodal.
Ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová uvedla, že úřad neprochází jednoduchým obdobím. Mrzí ji, že kancelář poutá pozornost vnitřní situací, nikoli svou činností, byť v ní podle ní pracují špičkoví právníci. „Sdílíme stále stejné ideály, se kterými jsme nastupovali, stále stejné hodnoty,“ zdůraznila Gregorová, která podotkla, že v úřadu je již od prvního ombudsmana Otakara Motejla.
Křeček poznamenal, že jeho priority jsou dány zákonem. Jde podle něho o včasné a řádné zodpovídání podnětů obyvatel a vyjadřování se k činnosti státních orgánů. „A na nedostatky, které zjistíme, buď upozorňovat vládu, nebo tyto otázky zveřejňovat,“ dodal.
Křeček a Šimůnková měli dlouhodobě rozdílné postoje. Ombudsman už dříve v reakci na zdůvodnění jejího oznámeného odchodu řekl, že s další spoluprací počítal a je mu líto, že v rozhodování Šimůnkové převážily emoce.
Od července však Křeček odebral Šimůnkové veškerou agendu. Dodatečně to zdůvodnil prodlevami při řešení kauz. Šimůnková to odmítla. Petiční výbor se v červenci zabýval situací několikrát. Ve sporu se nepřiklonil k žádné ze stran.
Funkci Šimůnková pozbude 1. září. Pokud se pozice zástupce ombudsmana uvolní před skončením funkčního období, volba se koná podle zákona o veřejném ochránci práv do 60 dnů.
Zástupce vybírá sněmovna z kandidátů, které navrhnou prezident republiky a Senát. Hlava státu a horní komora mohou nominovat po dvou adeptech, návrhy mohou být i shodné.
Poslanci nepřijali žádné usnesení
Situací v úřadu se v úterý zabývali poslanci. „Je plně v kompetenci ochránce práv Stanislava Křečka, zda-li přidělí zástupkyni ombudsmana nějakou agendu či nikoliv,“ soudí předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který je zároveň předseda sněmovního petičního výboru. „Stojím na straně paní Šimůnkové, je mi líto, že to vzdala,“ řekla naopak členka sněmovního petičního výboru Hana Naiclerová (STAN).
Diskuse po zprávě ombudsmana o činnosti úřadu netrvala dlouho, poslanci k bodu nepřijali žádné usnesení.
Sama končící zástupkyně ombudsmana řekla ČT přes Skype, že „již jsem neměla pocit, že moje účast na petičním výboru by přinesla nějaké smysluplné řešení.“
Podle některých politiků by se do budoucna měl změnit zákon - a upravit vztah mezi ombudsmanem a jeho zástupcem. „Aby měl ten veřejný ochránce práv jistotu, že to bude opravdu jeho zástupce a ne druhý ombudsman, já bych tam tu podřízenost trochu zesílila,“ soudí například členka sněmovního petičního výboru Helena Válková (ANO).
Kdo zaujme post po Šimůnkové zatím není jasné. Kandidáty navrhuje Senát - a prezident. Hrad to zatím nekomentoval. V horní komoře se má nejprve sejít nad tímto tématem organizační výbor. Na plénu by pak mohli senátoři řešit návrhy v polovině října. „Není to tak, že by žádná jména nepadla, ale ten výběr bude poměrně složitý, protože nalézt někoho, kdo dokáže spolupráci s panem Křečkem zvládnout, tak jak teď ta situace není dobrá, nebude snadné,“ uvedla místopředsedkyně senátního organizačního výboru Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
