„Názory pana Křečka na moji práci jsou křivé a nepravdivé,“ řekla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v pořadu 90’ v reakci na krok veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který se rozhodl odebrat jí veškerou agendu. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) hrál roli prvek osobní msty. Odůvodnění považuje za chabé. Právník Zdeněk Koudelka (Trikolora) vidí v situaci spíše osobní spor. Nicméně úřad to podle něj neohrozí. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) to považuje za nešťastné gesto. Sám ombudsman pozvání do diskusního pořadu odmítl.
Odebrání agendy Šimůnkové je nešťastné gesto, řekla Válková. Podle Richterové je to osobní msta
74 minut
90' ČT24: Spory v úřadu ombudsmana
Ombudsman se rozhodl udělat změnu v organizaci rozdělení agend veřejného ochránce práv, kdy s platností od 1. července přejdou agendy, které v minulosti svěřil své zástupkyni, opět pod jeho podpisové právo. „Základním předpokladem úspěšné spolupráce je vůle a snaha všech zúčastněných se domluvit. A tuto vůli jsem bohužel ze strany paní zástupkyně necítil a necítím. Věcné diskuse nejen se mnou, ale i v širším kolektivu právníků kanceláře doprovází na její straně ostražitost a nedůvěra. V takové atmosféře pak spolupráce logicky stojí všechny zúčastněné značné úsilí,“ uvedl v úterý Křeček.
Šimůnková podotkla, že rozhodnutí Křečka má souvislost s usnesením, které o něm přijal Senát a v němž ho kritizoval za jeho výroky o menšinách. „Řekl, že to s tím nesouvisí, ale nelze nevidět souvislost,“ uvedla. Dodala, že na nejkřiklavější případy nevhodného chování ombudsmana upozorňovala již dříve. Agenda veřejného ochránce práv je podle ní tak velká, že nelze, aby ji obstarával jeden člověk. Šimůnková nyní za Křečkovy výroky zvažuje žalobu na ochranu osobnosti. Na stole je také možnost vzdát se funkce. „Zvažuji to, je to jedna z variant. Nehodlám sedět, jen proto, abych seděla u stolu a nic nedělala,“ uvedla.
Křeček prohlásil, že Šimůnková však stále zůstane jeho zástupkyní a bude jej zastupovat v době jeho nepřítomnosti. „Případně ji mohu pověřit řešením jednotlivých úkolů. Naše stěžovatele bych rád ujistil, že tato organizační změna se nijak nedotkne vyřizování jejich podnětů. Stejně tak budeme s kolegy na úrovni úřadů, ministerstev i vlády pokračovat v diskusích o řešení systémových problémů nebo připomínkovat legislativní materiály,“ uvedl ombudsman.
Krize mezi osobami
Podle Koudelky, který působí na Katedře ústavního práva a politologie na Masarykově univerzitě v Brně, je nynější situace přízrakem mezilidské krize.
„Zákon je tvořen tak, že v zásadě veškeré kompetence přísluší ombudsmanovi a on může uvážit co, a zdali vůbec něco, může přenést na svého zástupce,“ uvedl s tím, že tak to funguje i například u Národního kontrolního úřadu. Zmínil, že tato kauza na chod úřadu nijak nedopadá. Dodal, že Křeček pouze vyjádřil nespokojenost nad chováním Šimůnkové vůči podřízeným.
Maxim Tomoszek z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uvedl, že ze zákona není rozdělení agendy mezi ombudsmana a jeho zástupce pevně stanoveno. „Doba je příliš krátká na to, abychom mohli říct, že by to mohlo zavazovat i nějakého dalšího člověka, který nastoupí do úřadu,“ podotkl s tím, že v minulosti bylo rozdělení agend velmi proměnlivé. „Je otázka, jestli jsme schopni vyvodit pravidlo, jak by to mělo být,“ uvedl s tím, že není jisté, jestli lze konstatovat, že nějaké pravidlo porušeno bylo.
Uvedl, že je funkce zástupce ombudsmana rozdělena na dvě části. Při té první zastupuje ombudsmana ve chvílích, kdy on nemůže funkci vykonávat a druhá část zahrnuje agendy, kterými jej pověří ombudsman, například přípravou podkladů. Podotkl, že „je plně v kompetenci ombudsmana, aby toto učinil, jakkoliv se na to můžeme dívat jako na nezvyklou věc“.
Šimůnková podotkla, že jí byla odebrána agenda za odlišné názory. S tím Koudelka nesouhlasí. „Paní Šimůnková, když odcházela z Úřadu vlády, tak po ní zůstal spor,“ uvedl s tím, že její osobní vlastnosti ve vztahu ke spolupracovníkům vedou k určitým konfliktům. Sám Křeček také krátce po svém zvolení prohlásil, že v tom, že má Šimůnková odlišný pohled na některé věci, problém nevidí. „Nevidím v tom žádný problém. Já jsem velmi komunikativní člověk, shodnu se prakticky s každým, budeme-li pracovat všichni podle zákona. Znovu opakuji, na nějaké osobní pocity a názory tady není místo,“ uvedl tehdy.
Richterová zmínila, že celých 22 let úřad ombudsmana fungoval. Spor podle ní haní práci velmi dobrých právníků, kteří tam pracují. „Je to něco, co vypadá jako osobní ješitnost,“ podotkla s tím, že Piráti v roce 2020 při volbě kandidátů preferovali někoho jiného než Křečka.
Válková: Musí doložit konkrétní případy
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) uvedla, že nelze situaci hodnotit černobíle. Dodala však, že důvody, které Křeček uvedl, nejsou dostačující, a bude potřeba doložit velmi dobré vysvětlení. „Já jsem opravdu zatím nečetla nějaké podrobné zdůvodnění toho, proč to udělal. To bylo jenom v rámci obecného výkladu, tvrzení, že nezvládala svou funkci dobře. (…) Nebo že nevytvářela dobré pracovní prostředí – to je na to, abych někomu vzala své agendy, trošku málo,“ dodala.
Uvedla, že jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva jej několikrát konfrontovala s jeho výroky zejména směrem k romské menšině. „On mi to vždy vysvětloval, že to myslel trochu jinak, že nikoho nediskriminoval,“ uvedla s tím, že v otázce romské menšiny se v minulosti zásadně neshodli. „Ale je to málo na to, abych zpochybňovala jeho volbu,“ uvedla s tím, že výsledky jeho práce musí někdo objektivně posoudit.
Podle Válkové může sněmovna přijmout usnesení, že ombudsman musí doložit konkrétní případy, kdy Šimůnková nezvládala svoji agendu. „Pokud to nedoloží, může v tom usnesení být, že se mu důrazně doporučuje, aby jí agendu vrátil do určitého termínu – já si nedovedu představit, že by takto důrazný a politický apel neuposlechl,“ uvedla s tím, že je však velmi nešťastné, že se to takto dostalo na veřejnost.
Koudelka zmínil, že zákon o ombudsmanovi by se podle něj kvůli této situaci novelizovat neměl. Podle Richterové se poslanci budou o případné změně zákona bavit, ale klíčové je, aby úřad zůstal opravdu nezávislý. „Aby se mohl případně postavit sněmovně a hájit práva lidí.“ S tím souhlasí i Válková.
Zmínila, že možností je vytvořit veřejného ochránce práv dětí, zákon se podle ní připravuje. „Tam by se mohla paní ombudsmanka přihlásit, a byla by první dětskou ombudsmankou,“ uvedla s tím, že by pak Šimůnková dostala novou funkci nezávislou na Křečkovi. Podotkla, že Šimůnková velmi dobře zastávala právě agendu ohrožených dětí.
Šabatová: Spolupráce byla v zásadě korektní
Bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová podotkla, že spolupráce s Křečkem, který tehdy vykonával funkci jejího zástupce, byla v zásadě korektní. „Občas jsem ho šla po některých výstupech důrazně požádat, aby od toho upustil,“ podotkla s tím, že poté musela i veřejně některé kroky vysvětlovat.
„Nikdy jsem ho však veřejně nekritizovala,“ zdůraznila a podotkla, že obecně ombudsman by se podobně jako soudce neměl tolik vyjadřovat k současnému dění. „On nepochopil smysl té naší instituce a zůstal tak trochu politikem a má pocit, že se může vyjadřovat ke všemu,“ podotkla s tím, že Křeček nyní udělal chybu, a bylo by dobré, aby ji napravil.
