Pekarová Adamová požaduje od Křečka vysvětlení jeho chování vůči Šimůnkové

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) chce, aby jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vysvětlil důvody, proč rozhodl o odebrání agendy své zástupkyni Monice Šimůnkové. Pekarová Adamová označila tento krok za bezprecedentní. Uvedla, že jej sleduje se značným znepokojením.

Křeček odňal Šimůnkové podpisová práva, podle něj její práci provázejí lidské i manažerské komplikace. Šimůnková se chce kvůli tomu obrátit na sněmovnu, i když ombudsman jako takový ze zákona odvolatelný není. Zváží také žalobu za některé Křečkovy výroky.

„Paní Monika Šimůnková je odborníky uznávanou a respektovanou právničkou a její více než dvouletá práce je pozitivně přijímána i ze strany veřejnosti. Veřejné zdůvodnění pana ombudsmana ohledně odebrání všech agend jeho zástupkyni považuji za nedostatečné,“ uvedla Pekarová Adamová. Křečka požádala o podrobnější vysvětlení jeho rozhodnutí na osobním setkání ve sněmovně.

Křeček vede úřad ombudsmana od února 2020. Senát ho nedávno vyzval k tomu, aby přestal se svými xenofobními a rasistickými výroky, kterými podle usnesení poškozuje postavení ombudsmana. Senátoři také vyzvali Křečka ke slušnému chování k Šimůnkové. Ombudsman Křeček a jeho zástupkyně měli už dříve neshody, třeba kvůli přítomnosti otců u porodu či pobytu rodičů s dětmi v nemocnicích.

Zákon o veřejném ochránci práv stanoví, že ochránce může svého zástupce pověřit výkonem části své působnosti. Křeček uvedl, že ve snaze ustálit fungování instituce tuto možnost svěřit část agend zástupkyni nadále nevyužije. Šimůnkové odebral všechny agendy s účinností od 1. července. Uvedl, že její práci provázejí lidské i manažerské komplikace. Šimůnková řekla, že odebrání agendy považuje za naprosto bezprecedentní zásah do pozice zástupkyně veřejného ochránce práv, kterým vyvrcholily dlouhodobé problémy mezi ní a ombudsmanem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Umělá inteligence rozpozná výtržníky, používat se ale na stadionech nesmí

Kamerové systémy s využitím umělé inteligence na rozpoznání obličejů měly výrazně pomoci v zamezení přístupu agresivním fanouškům na stadiony – používat se ale nesmí. Od února platí evropské nařízení, podle kterého smí podobnou technologii využívat jen policie, a to při vyšetřování závažných trestných činů. Ministerstvo vnitra a Ligová fotbalová asociace teď hledají cestu, jak umožnit, aby se tento bezpečnostní systém na stadionech mohl využívat.
před 2 hhodinami

Policisté pomáhají s doprovodem aut v akutních situacích

V posledních týdnech se na policejní hlídky v terénu obrátilo několik řidičů, kteří potřebovali zkrátit dojezdový čas do nemocnic. Mnohdy jde o rodiče, kteří vezou své děti v akutních stavech. Jen ve čtvrtek takto policisté provázeli kolonami dvě ženy, které začaly rodit. Policisté doporučují, aby se lidé primárně obraceli na záchrannou službu, která může poskytnout rady i po telefonu. V případě, kdy je řidič již na cestě a jedná se o akutní případ, je ale policie ochotná pomoci, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
před 3 hhodinami

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 4 hhodinami

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 10 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 14 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 17 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 17 hhodinami
Načítání...