Ústavní soud (ÚS) definitivně zrušil spornou část advokátního tarifu, která přiznávala advokátům nižší odměny za některé opatrovnické úkony. Už dříve soudci ustanovení proškrtali s vysvětlením, že pro nižší odměnu oproti jiným právním úkonům není pádný důvod. Prohlásili za protiústavní i dosud platné části, a to na základě návrhu veřejného ochránce práv Stanislava Křečka.
„Jsem rád, že díky nálezu ÚS dojde k narovnání podmínek pro všechny advokáty-opatrovníky bez ohledu na to, koho zastupují,“ řekl Křeček.
Sporná část tarifu stanovila, že tarifní hodnotou při výkonu funkce opatrovníka v konkrétně vymezených situacích je tisíc korun, přičemž pro ostatní opatrovnické záležitosti činí pět tisíc korun, pro jiná řízení pak může dosáhnout až desítek tisíc korun.
Ustanovení porušuje zásadu rovnosti a právo advokáta získávat prostředky pro své životní potřeby prací, plyne z odůvodnění, které přednesl soudce zpravodaj David Uhlíř.
Tarif sníženou odměnu stanovoval pro konkrétně vymezené situace. Už dříve ÚS rozhodl o zvýšení odměny například za výkon funkce opatrovníka ustanoveného osobě neznámého pobytu nebo opatrovníka osoby, která se „z jiných zdravotních důvodů“ dlouhodobě nemůže účastnit řízení.
Verdikt dopadá na zbývající situace, kterými se soudci nezabývali v předešlých nálezech. Jde o výkon funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem, dále soudem určené opatrovnictví lidí, které se nepodařilo zastihnout na známé adrese v cizině, lidí stižených duševní poruchou nebo těch, kteří se nedokážou srozumitelně vyjadřovat.
Soudci kromě porušených práv advokátů poukázali také na závazky státu plynoucí z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. „Zrušení části advokátního tarifu, stanovující sníženou odměnu za práci advokátu ustanovenému opatrovníkem osobě stižené duševní poruchou nebo která není schopna srozumitelně se vyjadřovat, v širším kontextu přispěje k naplňování cílů Úmluvy a pozitivních závazků státu,“ stojí v nálezu.
Naplňování úmluvy monitoruje veřejný ochránce práv. „K tomu, aby byla tato ochrana účinná a kvalitní, je nezbytné, aby měli advokáti mimo jiné také odpovídající odměnu za odvedenou práci. Zastupování lidí s duševním onemocněním může být navíc mnohem náročnější a vyžaduje nejen právní vzdělání, ale zejména citlivý přístup a schopnost srozumitelně vysvětlit člověku průběh řízení a obsah soudního rozhodnutí,“ uvedl ombudsman.
Soud se v předešlých řízeních nemohl vypořádat s celým ustanovením tarifu, měl možnost zabývat se jen konkrétními situacemi. Až ombudsmanův návrh umožnil zrušit celé ustanovení, uvedl soudce Uhlíř. Plénum Ústavního soudu bylo při rozhodování jednotné.
