Plánovaná výšková budova Šantovka Tower v Olomouci přijde o územní rozhodnutí, plyne ze středečního verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS). Vyhověl kasační stížnosti veřejného ochránce práv. Důvodem je systémové riziko podjatosti olomouckých úředníků. Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě musí žalobu ombudsmana znovu projednat a napadené územní rozhodnutí zrušit, nařídil NSS. Znovu budou rozhodovat úředníci, ovšem jinde než v Olomouci.
Rezidenční dům s 90 byty Šantovka Tower s výškou 74 metrů má být součástí projektu nové čtvrti Šantovka, kterou chce developerská skupina Redstone podnikatele Richarda Morávka postavit na tříhektarové ploše nedaleko centra Olomouce. Projekt navazuje na fungující nákupní centrum Galerie Šantovka. Zástupci skupiny ve středu odmítli rozhodnutí soudu komentovat. „Nejprve se musíme s rozhodnutím NSS a jeho zdůvodněním seznámit, v tuto chvíli se k záležitosti nebudeme vyjadřovat,“ oznámil mluvčí společnosti Michal Folta.
Verdikt NSS je dočasně zpřístupněný na úřední desce. Se stavbou výškové budovy nesouhlasí památkáři, podle některých odborníků by poškodila historické panorama. Žalobu ve veřejném zájmu podala v roce 2020 tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová, později ve sporu pokračoval její nástupce Stanislav Křeček. Žaloba například uváděla, že v řízení rozhodovali systémově podjatí úředníci.
„Vítám rozhodnutí NSS, který uznal mé argumenty a dospěl k závěru, že žádost o umístění stavby musí nejdříve posoudit a rozhodnout jiný nepodjatý správní orgán. Při rozhodování ve veřejné sféře nelze připustit provázání mezi rozhodujícími úředníky a potenciálními investory,“ uvedl Křeček v tiskové zprávě.
Krajský soud v minulosti žalobu dvakrát odmítl. NSS nyní zdůraznil, že v územním řízení byla překročena takzvaná nadkritická míra systémového rizika podjatosti, a proto měli být všichni rozhodující úředníci stavebního úřadu při olomouckém magistrátu pro podjatost vyloučeni. O umístění stavby tak měl rozhodovat jiný stavební úřad.
„Bereme na vědomí rozhodnutí NSS a čekáme na doručení rozsudku, včetně odůvodnění. V tuto chvíli se k tomu dále nebudeme vyjadřovat a vyčkáme na projednání věci u Krajského soudu,“ uvedl tajemník olomouckého magistrátu Marek Černý.
Systémové riziko podjatosti existuje v řízeních, v nichž je úředník zároveň zaměstnancem obce či kraje, a přitom rozhoduje v přenesené působnosti, tedy jménem státu, o věci, která se obce či kraje týká. Takové riziko v řízení o umístění Šantovky Tower podle NSS existovalo, protože zaměstnanci Olomouce rozhodovali o záměru, ohledně kterého v roce 2010 město a investor uzavřeli smlouvu o spolupráci. Investor v dalších letech na tuto smlouvu upozorňoval, vyzýval město k součinnosti a zmiňoval možnost vymáhání náhrady škody.
Soud upozornil i na kontroverzní charakter stavby
Podjatost se posuzuje vždy z perspektivy nezávislého vnějšího pozorovatele. „Z hrozby případné odpovědnosti města za škodu pro vnějšího pozorovatele vyplývala existence silného ekonomického zájmu města na výsledku řízení, což samo o sobě zesiluje pochybnosti o nestrannosti rozhodujících úředníků jako zaměstnanců města,“ stojí v rozsudku. Soud upozornil také na kontroverzní charakter stavby, její výšku a umístění blízko historického jádra města. Související vypjatou veřejnou debatu museli úředníci podle soudu zaznamenat.
Všechny okolnosti v souhrnu pak podle NSS překročily takzvanou nadkritickou míru systémového rizika podjatosti olomouckého magistrátu a všech jeho úředníků. Další postup nastínil NSS tak, že krajský soud zruší rozhodnutí olomouckého úřadu, následně bude věc postoupena jinému správnímu orgánu, který námitky vůči stavbě znovu vypořádá.
