Klára Šimáčková Laurenčíková strana 2 z 3

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

Na neustálou pomoc druhých je odkázána část lidí s diagnózou náročného chování, například někteří s poruchami autistického spektra. Zejména oni, ale i ti, kteří jsou schopni žít samostatně, potřebují zároveň i odbornou pomoc, která však chybí. Místo dostatku odborníků a také dostatečně kapacitních terénních a komunitních služeb se jejich potíže často řeší tlumícími léky. Je to na pohled nejjednodušší, jenomže pro lidi s mentálním handicapem je to problematické jak z pohledu zdraví, tak možného budoucího rozvoje. O situaci natáčela pro Reportéry ČT Barbora Loudová.

Ohroženým rodinám by mohly pomáhat takzvané terénní chůvy. Zároveň má jít o prevenci, která pomůže dřív, než z malých potíží vzniknou vleklé krize. Službu hrazenou státem plánuje zavést ministerstvo práce a sociálních věcí.

Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlasem Izraele v Evropě. Řekl to ve středu na shromáždění na podporu Izraele na Staroměstském náměstí v Praze. Na akci pořádané Federací židovských obcí se po 16. hodině sešly stovky lidí. Shromáždění má podle federace vyjádřit solidaritu s Izraelci po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás a také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. O něco později se na Václavském náměstí sešli také podporovatelé Palestiny.

Loni v tuzemsku požádalo o změnu pohlaví rekordních 208 lidí. Jde o meziroční nárůst o šest procent. ČT to sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Žádostí přitom každým rokem přibývá. Doposud o tranzici požádalo 1349 lidí, komise resortu zdravotnictví drtivé většině z nich vyhověla. Změna je v Česku možná od roku 2012. Podmínkou operace je kastrace, tu ale kritizují orgány EU i OSN.

V Česku žije čtyřicet tisíc dětí, které mají jednoho nebo oba rodiče ve vězení. Vídat je mohou tři hodiny v měsíci. Podmínky návštěv se ale liší. Úřady teď připravují jednotná pravidla.

Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.

Zemřela Vlasta Holubová, jedna z žen sterilizovaných za minulého režimu. Rozhodnutí o tří set tisícovém odškodnění za protiprávní zákrok se už nedožila. Na vyřízení žádostí stále čeká přes pět set žadatelek. Problémem je chybějící zdravotnická dokumentace. Úřady teď hledají nové způsoby dokazování.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Za znásilnění nebude možné uložit samostatné peněžité tresty a sexuální trestný čin proti dětem do dvanácti let bude vždy znásilněním. Na těchto změnách původního legislativního návrhu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, se ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý shodl se zástupci poslaneckých klubů. Strany přistoupily na kompromis, že takzvaná souhlasná varianta znásilnění předložena nebude.

Zástupci ukrajinské a romské komunity v Brně se setkali s cílem zmírnit napětí mezi oběma skupinami po sobotní tragédii u Brněnské přehrady. Po potyčce, kterou prošetřuje policie, zemřel romský mladík. Setkání iniciovala policie. Všichni zúčastnění se shodli na tom, že není důvod pro nevraživost a další agresi. Ukrajinské iniciativě podle její předsedkyně Ilnary Dudašové ani na čtvrteční schůzce nikdo nepotvrdil, že cizinec podezřelý ze sobotní vraždy je Ukrajinec.

Ředitel Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Pavel Polák rezignoval na svou funkci. Uvedl to ve zprávě zveřejněné na webu nemocnice. Kvůli sporům s ředitelem podala na konci května výpověď část lékařů, šlo o polovinu z dvanácti primářů a primářek, jedenáct z devatenácti atestovaných lékařů a tři z osmi atestovaných klinických psychologů. Lékaři rozhodnutí ředitele rezignovat uvítali. Dočasně povede psychiatrii v Kroměříži šéf FN Olomouc Roman Havlík.

Jak umožnit lidem s těžkým postižením žít svobodně, řešili handicapovaní, pečující i politici ve sněmovně. Tématem bylo zavedení takzvaného pátého stupně. Tisíce lidí totiž nemohou využívat asistenci v potřebné míře. Ani nejvyšší příspěvek na péči totiž nestačí.

Zamezit nejednotnému přístupu soudů, policie či orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) k obětem domácího násilí má nový zákon, který novinářům představily zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová. Norma přináší definici domácího násilí, která podle nich doposud v české legislativě chybí.

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

K úřední změně pohlaví by v Česku v budoucnu už nemuselo být nutné podstoupit kastraci. Předkládal by se odborný posudek specializovaného lékaře a osobní prohlášení na matrice. Počítají s tím připravované novely občanského zákoníku, zákona o specifických zdravotních službách a normy o matrikách. Záměr ve čtvrtek přestavili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Česká republika podle Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) nerealizovala doporučení z roku 2020, ve kterém komise zemi vyzývala k vymýcení segregace romských dětí ve školách. Další doporučení, aby Česko vytvořilo národní strategii s cílem vypořádat se s nesnášenlivostí vůči lidem z komunity LGBT+ a jejich diskriminací, provedla země jen částečně. ECRI, která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy, to uvedla v hodnotící zprávě.

Vláda ve středu jmenovala do nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kabinet Petra Fialy (ODS) také odsouhlasil zavedení úhrady ze zdravotního pojištění u dalších druhů antibiotik. Pomůže to vyřešit výpadky dodávek léků do Česka. Vláda také schválila, že se starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od června kvůli inflaci zvýší méně.

Zástupci vlády u příležitosti mezinárodního dne seniorů poděkovali starším občanům za jejich zapojení do zvládání krizových situací v Česku. Na tiskové konferenci to zdůraznili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ocenili hlavně podporu seniorů během pandemie koronaviru. Den seniorů připadá na 1. října.

Bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková se stane členkou vládní rady pro lidská práva. Ve středu to schválil kabinet. Šimůnková bude jedním ze zástupců občanské a odborné veřejnosti a akademické obce v radě.

Skoro 77 tisíc Ukrajinců si již našlo v Česku práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci sem nepřicházejí zneužívat sociální systém. Vnitro tento týden dokončí plán, podle kterého by se mohli běženci přesouvat z nejvytíženějších regionů do těch s volnými kapacitami. Právě na 20. června připadá mezinárodní uprchlický den. Některé organizace při této příležitosti upozornily na problémy běženců. Podle kanceláře veřejného ochránce práv u nás hrozí uprchlíkům vykořisťování, a to zejména sexuální nebo pracovní.

Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva se na začátku května stala Klára Šimáčková Laurenčíková, odbornice v otázkách inkluzivního vzdělávání. V Interview ČT24 řekla, že uzavírání krajských center pomoci ukrajinským uprchlíkům, kterým hrozí Praha, ale také Pardubický kraj, vnímá jako rizikové. Chce se zasadit o to, aby z pomoci nevypadávaly ohroženější skupiny lidí, třeba ukrajinští Romové.

Premiér Petr Fiala (ODS) společně s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN), ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem a vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou odpovídali na dotazy českých a ukrajinských žáků ze Základní školy Solidarita v Praze. „Ráno jsme pracovali na zákonu, který se jmenuje Lex Ukrajina II, který by situaci měl pomoct vyřešit tak, aby se všechny ukrajinské děti dostaly do českých škol,“ sdělil dětem Gazdík. Tisková konference v Hrzánském paláci proběhla jako oficiální oslava Dne dětí.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.