Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.
Vláda podpořila novelu, která má pomoci ochránit oběti domácího násilí
Brífink po jednání vlády, která řešila i novelu o ochraně obětí domácího násilí (zdroj: ČT24)
Autoři návrhu upravujícího definici domácího násilí uvedli, že mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní nepanuje shoda v náhledu na to, kdo je jeho obětí ani co vlastně domácí násilí je. Jednotný výklad nezastávají ani jednotlivé instituce, například policie a orgán sociálně-právní ochrany dětí. I uvnitř jednotlivých institucí se pak přístup k řešení případů domácího násilí rozchází, například mezi regiony.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) poděkoval po zasedání vlády za spolupráci na přípravě novely zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové. Ta doplnila, že kabinet novelu podpořil jednomyslně. Považuje to za důležitý pozitivní vzkaz obětem. Blažek avizoval, že ministři v nejbližší době projednají v rámci další novely také velmi složitě diskutovanou otázku fyzického trestání dětí.
Občanský zákoník má nově stanovit, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí definice je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti.
Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte.
Delší vykázání i změna přestupkového zákona
Úřady budou podle novely muset zohlednit domácí násilí při vypořádání společného jmění manželů a při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Policista bude mít při vykázání domácího násilníka povinnost odebrat mu zbraň. Doba vykázání se má prodloužit z deseti dnů na dva týdny. Změnit se má i přestupkový zákon, a to tak, aby oběti domácího násilí měly i v řízení o přestupku obdobná práva jako zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení. Měly by tak získat právo na doprovod důvěrníkem či na přijetí opatření k zabránění kontaktu s násilníkem.
Policie každoročně eviduje přibližně pět set případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes sedmdesát vražd motivovaných osobními vztahy a více než sedm set případů znásilnění. Orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší každým rokem přibližně dva a půl tisíce případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Policisté každý rok kvůli domácímu násilí vykážou z bydliště přes dvanáct set lidí. Na policii se přitom obrátí jen každá pátá oběť domácího násilí. Nejčastěji se oběti svěřují někomu z rodiny, pětina z nich se obrátí na psychologa či psychiatra.
Nový koordinátor pro strategickou komunikaci
Kabinet ve středu také schválil návrh na jmenování bývalého náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna koordinátorem strategické komunikace. Foltýn do práce nastoupí ve čtvrtek, příslušný odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, vznikne od začátku července.
Podle samotného Foltýna by první výsledky jeho práce mohly být vidět v červenci. Cílem je informovat lidi o základních hodnotových tématech státu jednoduše a srozumitelně. Obsah práce je podle něj nadstranický, což koresponduje s tím, že je zřízen pod Úřadem vlády, a ne konkrétním ministrem. Jde o úřednickou, nikoli politickou pozici, dodal Foltýn. Práce koordinátora by měla být vyhodnocena po šesti měsících od vzniku.
„Budeme se snažit, aby komunikace byla autentická, pravdivá, ale zároveň zábavná a přitažlivá, aby byla schopna konkurovat algoritmům sociálních sítí. Měla by být pozitivní a rozhodně bude velmi upřímná,“ popsal Foltýn. Doplnil, že nepožaduje žádný velký rozpočet. „Pokud budeme schopni komunikovat opravdu dobře, tak ten, kdo by měl šířit samotné narativy, by měla být média a případně samotní občané,“ dodal.
Na vytvoření pozice koordinátora, který bude mít na starost vedle strategické komunikace i obranu před dezinformacemi a cizím vlivem, se dříve shodla koalice. Vláda loni v únoru zrušila post vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformace. Ve funkci tehdy po necelém roce od vytvoření skončil Michal Klíma, agenda boje proti vlivu cizí moci následně připadla poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se od té doby situace vyvinula a struktury v resortech jsou mnohem silnější. Foltýn bude mít na jednotlivých ministerstvech partnery do diskuse, doplnil.
Vláda na schůzi také schválila program ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na obnovu a rozvoj pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Za deset let na něj půjde 1,2 miliardy korun, řekl po jednání kabinetu šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti). Aktuálně schválený plán doplní už dříve přijatý záchranný program ministerstva kultury, celkem tak na obnovu památkově chráněných objektů v obou městech půjdou tři miliardy.
„Do majetku měst přešly pevnosti ve stavu, který nebyl uspokojivý,“ připomněl Bartoš. Podle něj není ve finančních možnostech Terezína ani Jaroměře, pod kterou spadá Josefov, zajistit opravu památek v pevnostních městech, proto je namístě pomoc státu.
Peníze z programu MMR budou směřovat do obnovy památek, podle Bartoše by ale měly posloužit i k nalezení nového smyslu pro některé nyní nevyužívané objekty v obou městech.