Vláda podpořila novelu, která má pomoci ochránit oběti domácího násilí

15 minut
Brífink po jednání vlády, která řešila i novelu o ochraně obětí domácího násilí
Zdroj: ČT24

Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.

Autoři návrhu upravujícího definici domácího násilí uvedli, že mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní nepanuje shoda v náhledu na to, kdo je jeho obětí ani co vlastně domácí násilí je. Jednotný výklad nezastávají ani jednotlivé instituce, například policie a orgán sociálně-právní ochrany dětí. I uvnitř jednotlivých institucí se pak přístup k řešení případů domácího násilí rozchází, například mezi regiony.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) poděkoval po zasedání vlády za spolupráci na přípravě novely zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové. Ta doplnila, že kabinet novelu podpořil jednomyslně. Považuje to za důležitý pozitivní vzkaz obětem. Blažek avizoval, že ministři v nejbližší době projednají v rámci další novely také velmi složitě diskutovanou otázku fyzického trestání dětí.

Občanský zákoník má nově stanovit, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí definice je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti.

Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte.

Delší vykázání i změna přestupkového zákona

Úřady budou podle novely muset zohlednit domácí násilí při vypořádání společného jmění manželů a při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Policista bude mít při vykázání domácího násilníka povinnost odebrat mu zbraň. Doba vykázání se má prodloužit z deseti dnů na dva týdny. Změnit se má i přestupkový zákon, a to tak, aby oběti domácího násilí měly i v řízení o přestupku obdobná práva jako zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení. Měly by tak získat právo na doprovod důvěrníkem či na přijetí opatření k zabránění kontaktu s násilníkem.

Policie každoročně eviduje přibližně pět set případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes sedmdesát vražd motivovaných osobními vztahy a více než sedm set případů znásilnění. Orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší každým rokem přibližně dva a půl tisíce případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Policisté každý rok kvůli domácímu násilí vykážou z bydliště přes dvanáct set lidí. Na policii se přitom obrátí jen každá pátá oběť domácího násilí. Nejčastěji se oběti svěřují někomu z rodiny, pětina z nich se obrátí na psychologa či psychiatra.

Nový koordinátor pro strategickou komunikaci

Kabinet ve středu také schválil návrh na jmenování bývalého náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna koordinátorem strategické komunikace. Foltýn do práce nastoupí ve čtvrtek, příslušný odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, vznikne od začátku července.

Podle samotného Foltýna by první výsledky jeho práce mohly být vidět v červenci. Cílem je informovat lidi o základních hodnotových tématech státu jednoduše a srozumitelně. Obsah práce je podle něj nadstranický, což koresponduje s tím, že je zřízen pod Úřadem vlády, a ne konkrétním ministrem. Jde o úřednickou, nikoli politickou pozici, dodal Foltýn. Práce koordinátora by měla být vyhodnocena po šesti měsících od vzniku.

„Budeme se snažit, aby komunikace byla autentická, pravdivá, ale zároveň zábavná a přitažlivá, aby byla schopna konkurovat algoritmům sociálních sítí. Měla by být pozitivní a rozhodně bude velmi upřímná,“ popsal Foltýn. Doplnil, že nepožaduje žádný velký rozpočet. „Pokud budeme schopni komunikovat opravdu dobře, tak ten, kdo by měl šířit samotné narativy, by měla být média a případně samotní občané,“ dodal.

Na vytvoření pozice koordinátora, který bude mít na starost vedle strategické komunikace i obranu před dezinformacemi a cizím vlivem, se dříve shodla koalice. Vláda loni v únoru zrušila post vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformace. Ve funkci tehdy po necelém roce od vytvoření skončil Michal Klíma, agenda boje proti vlivu cizí moci následně připadla poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se od té doby situace vyvinula a struktury v resortech jsou mnohem silnější. Foltýn bude mít na jednotlivých ministerstvech partnery do diskuse, doplnil.

Vláda na schůzi také schválila program ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na obnovu a rozvoj pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Za deset let na něj půjde 1,2 miliardy korun, řekl po jednání kabinetu šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti). Aktuálně schválený plán doplní už dříve přijatý záchranný program ministerstva kultury, celkem tak na obnovu památkově chráněných objektů v obou městech půjdou tři miliardy.

„Do majetku měst přešly pevnosti ve stavu, který nebyl uspokojivý,“ připomněl Bartoš. Podle něj není ve finančních možnostech Terezína ani Jaroměře, pod kterou spadá Josefov, zajistit opravu památek v pevnostních městech, proto je namístě pomoc státu.

Peníze z programu MMR budou směřovat do obnovy památek, podle Bartoše by ale měly posloužit i k nalezení nového smyslu pro některé nyní nevyužívané objekty v obou městech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 2 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 5 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 7 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 10 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 19 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...