Radek Vondráček strana 2 z 5

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nevzdá svých ambicí znovu ovládnout prostor, který ovládalo ve střední a východní Evropě v době studené války,“ prohlásil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech, komentářích. Pokud Moskva vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, může být podle něj demokratický svět ohrožen. To podle něj není strašení, ale realita a je nutné o tom hovořit. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) souhlasí, že je nutné mít připravenou armádu. NATO se ale musí snažit, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.

Sněmovna ve čtvrtek v devět hodin večer přerušila debatu o koaličním návrhu na uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Skoro celý jednací den vyplnilo zjevně obstrukční vystoupení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který hovořil téměř jedenáct hodin. Navrhl zamítnutí novely. Podle něj je účelová a není v souladu s ústavou. Po něm vystoupil už jen předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), který varoval před zvýšením polarizace ve společnosti. Koalice svůj návrh hájí a oponuje tím, že krajané žijící v zahraničí budou moci snáze uplatnit své volební právo. K úvodnímu kolu diskuse o volbě poštou se poslanci opět vrátí v pátek ráno.

„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.

Česko v roce 2024 čeká nejen trojí hlasování – volby evropské, senátní a krajské – a také další politické jednání o možných systémových změnách. Zatímco třeba u zavádění korespondenční volby už probíhá ostrý spor koalice s opozicí, tak v dalších bodech dokážou najít shodu. Některé návrhy jsou teprve na začátku a jiné se blíží do finále legislativního procesu.

Jak zastánci, tak odpůrci korespondenční volby se vedle objektivních zájmů rozhodují i podle svých představ o tom, zda by jim její zavedení prospělo, uvedl v pořadu 90´ ČT24 politolog Petr Just. Upozornil však, že nelze podle minulých voleb predikovat výsledky, protože půjde o úplně jiné i různě hodnotově rozprostřené množství voličů. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zopakoval argumenty, že jde o zjednodušení ústavního práva volit a rizika jsou podle něj marginální. Místopředseda ANO Radek Vondráček oponoval, že rizika za marginální nepovažuje. Podle něj voliči nikdy nebudou v korespondenční volbě mít svobodu a tajnost, která je za plentou.

Poslanec Radek Vondráček (ANO) má za to, že zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí znamená hazard s důvěrou lidí ve volební systém. Poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Události, komentáře argumentoval, že je tato praxe v jiných státech běžná a systém by byl správný a spravedlivý.

Koaliční poslance rozděluje vládní návrh zákona, podle kterého by se lidé mohli zbavit dluhů během tří let. Návrh už čtyři měsíce čeká na druhé čtení ve sněmovně – dosud totiž neexistuje shoda na podmínkách pro odpuštění závazků. Pokud Česko zkrácení osobního bankrotu nepřijme, hrozí mu pokuta od Evropské komise.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Sněmovna prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb. Teď přichází část poslanců s tím, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí. Vládní koalice chce zase znovu řešit na plénu projednávání korespondenční volby, která má usnadnit hlasování lidem v zahraničí.

Páry stejného pohlaví by mohly získat v úředním svazku shodná práva a povinnosti jako manželé, svazek by se ale nazýval partnerstvím, nikoli manželstvím. Předpokládá to pozměňovací návrh skupiny poslanců z ústavně-právního výboru k poslanecké novele občanského zákoníku, která by uzákonila možnost uzavřít manželství také homosexuálům. O úpravě mluvil na středečním jednání výboru jeden z předkladatelů předlohy Josef Bernard (STAN). Ve hře by mohla být i další úprava, která by z práv vyňala osvojení dětí. Výbor projednávání novely občanského zákoníku přerušil do příští schůze.

Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Piráti ve stranickém hlasování vyzvali své zákonodárce, aby navrhli okamžité odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) z čela resortu. Podnětem k hlasování bylo Blažkovo srpnové setkání s proruským lobbistou a někdejším poradcem prezidenta Martinem Nejedlým. Piráti navíc vyzvali svého předsedu Ivana Bartoše, aby ohledně Blažkova setrvání ve vládě zjistil i názor poslanců a ministrů STAN, s nimiž Piráti kandidovali v koalici. Premiér a Blažkův stranický šéf Petr Fiala (ODS) uvedl, že personální obsazení resortů mají v ruce jednotlivé koaliční strany. Celkem hlasovalo 545 členů pirátské strany, pro vítězný návrh hlasovalo 331.

Zcela nový trestní řád sice za této vlády nebude, do konce roku ale chce ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložit do připomínkového řízení jeho novelu. Od ní si slibuje, že omezí „ping-pong“ mezi úřady, který v některých případech nastává v souvislosti s odvoláními. Odklad přípravy zcela nového kodexu má podporu i u sněmovní opozice. Senátor a advokát Václav Láska (SEN21) je s tím však nespokojen. Míní, že je nynější trestní řád nepřehledný a některé jeho části se vůbec nedodržují. O trestním řádu, ale i novém zákonu o státním zastupitelství diskutovali v Otázkách Václava Moravce ministr Blažek, senátor Láska a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček si myslí, že kauza Čapí hnízdo, která se pravděpodobně vrátí k novému projednání, u soudů trvá „nezřízeně dlouho“. O nutnosti rychlejší justice mluvil i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Oba politici se v Událostech, komentářích s šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským věnovali i kauze Dozimetr či kauze ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Podle Michálka se o konci Pirátů ve vládní koalici nejedná.

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za první pololetí píše, že antisystémové hnutí zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu, přičemž dezinformace, zejména z Ruska, podkopávají demokracii. Poslanec ODS Pavel Žáček v Událostech, komentářích označil hoaxy za ohrožení systému, zatímco bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že za dezinformátory jsou označováni lidé s jiným názorem. To odmítá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž dezinformace není názor, ale záměrně šířená lež.

Jen opoziční poslanci Andrej Babiš (ANO), Alena Schillerová (ANO), Aleš Juchelka (ANO), Radim Fiala (SPD) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vystoupili v pátek v Poslanecké sněmovně s projevy v debatě při třetím čtení vládní důchodové novely. Všichni využili přednostní práva, takže se na ně nevztáhlo omezení řečnické doby prosazené koalicí. Jejich projevy a dvouminutové faktické poznámky zabraly celých pět hodin, během nichž je třetí čtení možné. Jednání se tedy protáhne do dalšího týdne, kdy měly být parlamentní prázdniny.

Vláda na středeční schůzi kývla na novelu zákona o zdravotních službách. Norma upravuje pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace a upřesňuje, za jakým účelem je možné do nich nahlédnout bez souhlasu pacienta. Zavádí také definici telemedicíny. Kabinet také projednal desítku návrhů na schválení investičních pobídek. Stát podpoří formou investiční pobídky dva tuzemské projekty společností Crytur a Rockwool, rozhodla vláda. V souhrnu na ně přispěje 460 milionů korun.

Média by měla kontrolovat politiky, a ne naopak, řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti se schválenou novelou o střetu zájmů, která zahrnuje zákaz vlastnictví médií politiky. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) zmínil, že nejde o zákon jako takový, ale to, jakým způsobem byl projednán, a že ve sněmovně podle něj neproběhla řádná debata.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo před dvaceti lety. Lidé v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se tehdy vyslovilo sedmasedmdesát procent voličů. Ačkoliv už v té době politice hovořili o nutnosti zákona o všeobecném referendu, dodnes se tak nestalo.