Radek Vondráček strana 5 z 5

Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Sdělil to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský.

Necelé tři měsíce před volbou prezidenta nemá mezi už ohlášenými nebo zatím jen zvažovanými kandidáty 44 procent voličů svého favorita. Z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu září a října vyplývá, že tento podíl se průběžně snižuje. Na otázku, koho by volili, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou.

Lidé v izolaci nemohou hlasovat v nadcházejících komunálních a senátních volbách. Vládu za to ve čtvrtek kritizovala opozice. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) resort zdravotnictví ve spolupráci s vnitrem chystá změnu zákona, platit by mohla od prezidentských voleb.

Poslanecká sněmovna zapůjčila ruské lidskoprávní organizaci Memorial vilu na pražském Břevnově, kterou tradičně využívá předseda dolní komory parlamentu. Současná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) předala klíče od vily předsedovi sdružení Memorial Česká republika Štěpánovi Černouškovi. Organizace, která se zabývá zejména odhalováním sovětských represí, prostory využije k setkávání svých členů, z nichž někteří ze strachu z postihů odešli z Ruska do Evropy.

Ústavní soud v úterý zamítl návrh sedmapadesáti poslanců opozičních hnutí ANO a SPD na zrušení několika částí pandemického zákona. Novela rozšířila a upřesnila některé nástroje v boji proti šíření koronaviru. Opozice kritizovala v prvé řadě proceduru přijetí zákona, ale také některé konkrétní body novely. Soud se problematikou zabýval zhruba půl roku, nakonec nenašel důvod k zásahu. Rozhodl jednomyslně, bez odlišných stanovisek. Nález je dostupný na jeho webu.

V komunálních volbách tentokrát nebudou moci hlasovat lidé, které covid-19 poslal do izolace. Právě omezení pohybu z důvodu ochrany veřejného zdraví je podle zákona překážkou ve volebním právu. Podle opozice to může hlavně v menších obcích ovlivnit hlasování.

Bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) je nyní spokojen s postavením v čele jejího ústavně-právního výboru. Nepovažuje se proto za kandidáta na místopředsedu dolní komory po své stranické kolegyni Janě Mračkové Vildumetzové, která z vedení sněmovny odchází. Nevyloučil ale, že by se to mohlo ještě změnit. V Interview ČT24 řekl, že obsazení místopředsednického postu ve sněmovně nepovažuje nyní ANO za to nejdůležitější.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve sněmovně prvnímu pokusu opozičních ANO a SPD o svržení. Povede dál zemi s důvěrou dolní komory. Debata trvala přes 22 hodin. Hlasování o nedůvěře vyvolala opozice kvůli aféře kolem již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize. Hlasování se uskutečnilo zhruba osm měsíců po jmenování kabinetu ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Po rezignaci Petra Mlejnka na místo šéfa civilní rozvědky požaduje ANO také rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). V pořadu Události, komentáře to uvedl místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Rakušan se hájil tím, že se jako ministr vnitra žádného pochybení nedopustil, ANO podle něj chce jeho rezignaci, protože je tomuto hnutí jeho působení na ministerstvu vnitra nepohodlné. Podle Olgy Richterové (Piráti) se jednoznačně neprokázalo, že měl Petr Mlejnek pozitivní vliv v kauze Dozimetr, rezignaci Mlejnka ocenila.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Redaktorka a autorka článku o zákroku policie na mítincích šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Ivana Svobodová v pořadu 90' ČT24 podrobně popsala oba incidenty. Experti se shodli na tom, že zásahy policistů zřejmě nebyly v pořádku, podle nich je za každých okolností nutné, aby se policisté legitimovali. Situaci za alarmující označila v Událostech, komentářích také šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Naopak místopředseda ANO Radek Vondráček zkritizoval policejního prezidenta Martina Vondráška za to, že událost komentoval, aniž by byla řádně vyšetřena.

Voliče v Česku čekají nová pravidla hlasování – snadnější by mělo být získat voličský průkaz, volby by navíc měly probíhat jenom jeden den. Ministerstvo vnitra teď připomínkuje novelu zákona o správě voleb, během léta by ji měli projednat i lídři volební koalice. K projednávání do sněmovny by se pak měla dostat na podzim. Očekává se ale, že bude dlouhé, i proto by měla novela začít platit až pro příští sněmovní volby.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona o státním zastupitelství. Má zavést třeba funkční období pro vedoucí státní zástupce. Určuje ho na 7 let, ovšem s výjimkou toho nejvyššího, kde se o konkrétní době bude ještě jednat. Šéf resortu Pavel Blažek (ODS) příslušný návrh poslal zástupcům poslaneckých klubů. U některých parametrů nabízí více možných variant.

Podzimní volby do obecních zastupitelstev se nakonec nejspíš budou konat bez možnosti hlasovat z auta. Návrh, který by zavedl zvláštní způsoby volby pro lidi v izolaci, ještě totiž neprojednala ani vláda. Rozhodující termín je přitom konec srpna.

Více času na závěrečné schvalování nebo naopak méně na odůvodnění změn v programu schůze jsou dvě z nejčastěji zmiňovaných možných úprav jednacího řádu sněmovny, o kterých jedná poslanecká pracovní skupina. Koalice chce některé změny prosadit ještě v tomto volebním období. Opozice je ale zdrženlivější. Skupina vznikla v reakci na obstrukce během jednání dolní komory v posledních měsících.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude v pondělí v podvečer jednat s prezidentem Milošem Zemanem o novém ministru školství. Už odpoledne se má také sejít s kandidátem na tento post, poslancem a právníkem Vladimírem Balašem (STAN). Opoziční hnutí ale volají kvůli kauze kolem pražského dopravního podniku i po širší rekonstrukci kabinetu.

Kauza kolem údajné korupce v pražském dopravním podniku, ve které byl obviněn a vzat do vazby mimo jiné pražský zastupitel za STAN a bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček, může podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Radka Vondráčka skončit trestním stíháním celého hnutí Starostové a nezávislí. Řekl to v diskusním pořadu na CNN Prima News. Místopředsedkyně hnutí STAN a Poslanecké sněmovny Věra Kovářová uvedla, že strana na kauzu razantně zareagovala a má podporu koaličních partnerů.

Vládní poslanci chtějí prosadit změnu služebního zákona. Počítají třeba se zrušením takzvaných odborných náměstků na ministerstvech nebo zrychlením výběrových řízení na pozice státních úředníků. Kriticky se k tomu staví opoziční ANO a SPD. Obávají se politizace státní správy. Podle autorů novely je ale potřeba usnadnit přijímání nových úředníků. A také je lépe motivovat.

Odstoupení ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v zájmu hnutí STAN, protože to znevěrohodňuje práci policie, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Podle Pavla Žáčka (ODS) kauza kolem Petra Hlubučka a zásah na pražském dopravním podniku dokazuje nezávislost policejní práce. Podle radní Hany Kordové Marvanové (za STAN) se často různá podezření spíše bagatelizují a potrestán bývá ten, který na to upozorní. Situace ve STAN by tak měla být poučením.

Česku hrozí pokuta od Evropské komise kvůli zpoždění při schvalování unijních směrnic. Desítky nařízení čekají na projednání ve sněmovně už z dob bývalé vlády Andreje Babiše (ANO), další desítky dokumentů dorazily z Bruselu do Prahy letos. Například nařízení o elektronickém vydávání věstníku Evropské unie má sněmovna k dispozici už skoro dva roky, zatím jej ale poslanci neprojednali.

Ministři ve středu navrhli novelu zákona, který by úřadům nařizoval i po skončení nouzového stavu vyčleňovat objekty pro ubytování ukrajinských uprchlíků. Kabinet rovněž odsouhlasil úpravu fungování oddělených tříd pro ukrajinské uprchlíky v českých školách. Vláda schválila také úpravu zákona o evidenci skutečných majitelů.

Ministerstvo vnitra připravilo návrh legislativy, která by v případě dezinformací jako krajní řešení umožnila blokaci některých informačních zdrojů. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) bude probíhat dlouhá odborná politická diskuze. Opozice si stěžuje, že s nimi toto téma vláda neřeší.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Poslanci ve čtvrtek interpelovali premiéra Petra Fialu (ODS) a následně další členy jeho kabinetu. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš obvinil vládu, že vede zemi do průšvihu, Fiala však část nynějších problémů označil za dědictví předchozího kabinetu. Po interpelacích začala ještě mimořádná schůze k diskusi o růstu cen potravin, svolaná na podnět opozice. Podle očekávání nebyl schválen program, přesto opoziční lídři díky přednostním právům vystoupili s kritikou vlády.