Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika pasáží v novelizovaném zákoně o podpoře sportu. Návrh podala skupina 46 poslanců, za které jednal Radek Vondráček (ANO). Zpochybňovali ústavnost přijetí novely. Po obsahové stránce jim vadil například vznik Národního rozhodčího soudu pro sport, který působí pod Národní sportovní agenturou. Chtěli škrtnout také nové pravomoce agentury v boji proti dopingu. Za poslance se vyhlášení nálezu nikdo nezúčastnil.
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení „sportovního soudu“
Soudce zpravodaj Tomáš Lichovník připustil, že zákon by mohl místy používat šťastněji zvolené pojmy. „Nicméně to, že není napsán zákon zrovna nejlépe, neznamená, že je v rozporu s ústavním pořádkem,“ upozornil.
Podle skupiny poslanců je postavení a označení sportovního soudu matoucí a klamavé. Je totiž propojený s Národní sportovní agenturou, což je ústřední orgán státní správy, součást výkonné moci, a nejde tedy o soud v pravém smyslu slova. „Pro ÚS bylo důležité to, že kdo bude dotčen rozhodnutími soudu pro sport, má možnost domáhat se soudní ochrany. Nikdo není soudní ochrany zbaven,“ uvedl Lichovník.
Stát tu není od toho, aby kontroloval pravidla dopingu, uvedli poslanci
Zákon dal agentuře například pravomoc zřídit příspěvkovou organizaci, která bude mít na starost antidopingový program. „Stát zde není proto, aby v rámci svého ústředního správního úřadu realizoval, organizoval a kontroloval pravidla a programy v oblasti dopingu či ovlivňování výsledků sportovních soutěží. Navíc jsou tyto pojmy velmi široké, až neurčité, tato neurčitost narušuje princip právní jistoty,“ uvedli poslanci v návrhu.
Lichovník řekl, že pokud antidopingové pravomoci zasahují do spolkové autonomie, děje se to na základě zákona a z legitimních důvodů. „Jsou jimi ochrana zdraví a předcházení trestné činnosti,“ uvedl soudce.
Novela je v platnosti od loňského dubna. Sněmovna ji schválila v únoru 2023, když přistoupila na senátní úpravy spočívající například ve zúžení pravomocí soudu.