Příspěvková organizace

Památníky v Lidicích i v Terezíně kvůli úsporám omezují otevírací dobu a také ruší některé akce. Zdůvodnily to inflací a vládními škrty. Ministerstvo kultury ale tvrdí, že i v době konsolidace veřejných financí mají příspěvkové organizace adekvátní rozpočty.

Odborové a profesní svazy umělců se obrací na vládu prostřednictvím nové iniciativy Nenechme kulturu utichnout. Vyjádřili obavy z vládního návrhu zákona o veřejných kulturních institucích a rozpočtu na příští rok. Podle nich stát kulturu dostatečně finančně nepodporuje. Ministerstvo kultury říká, že jde o dlouhodobý problém. Na ohrožení kultury a otázky s tím spojené upozorňuje iniciativa happeningy.

Některé příspěvkové organizace, které zřídil stát k tomu, aby poskytovaly konkrétní služby, si je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nakonec nakupovaly externě. Jejich hospodárnost přitom nevyhodnotily, upozornili kontroloři, kteří poukázali po kontrolách v příspěvkových organizacích i na další problémy. NKÚ se konkrétně zaměřil na fungování České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS) v letech 2019 až 2021. Samy organizace či jejich nadřízené úřady závěry NKÚ odmítly. Tvrdí, že postupovaly správně a hospodařily odpovědně.

Vedoucí prezidentské kanceláře Jana Vohralíková představila organizační změny ve struktuře Pražského hradu. Ten například žádá ministerstvo financí o devět tabulkových zaměstnaneckých míst navíc, peníze na ně ale nechce. Vohralíková zdůraznila, že snahou je změnit „firemní kulturu“ Hradu. Novým šéfem Správy Pražského hradu (SPH) by se měl stát Vladimír Sonntag, personální oddělení Hradu povede Zdeněk Hejhal a finančním ředitelem bude Pavel Vyhnánek. Svůj tým složený z tajemníka a asistentky bude mít i manželka prezidenta Eva Pavlová. Pracovníci k ní přejdou z kanceláře Vohralíkové. Organizační změny začnou na Pražském hradě platit od 1. června.

Praha nakoupí elektřinu pro město a jeho příspěvkové organizace v režimu krajní nouze. Rozhodli o tom radní na mimořádném jednání. Dodávky energie na příští rok třeba pro domovy seniorů, muzea nebo záchranáře město dosud zajištěné nemělo. Původní tendr zastupitelé neschválili. Dodavatele na první pololetí chce metropole vybrat v neveřejném řízení do konce roku.

Pražští radní v pondělí zrušili tendr na nákup elektřiny pro hlavní město a jeho příspěvkové organizace v příštím roce. Rozhodli tak z pokynu zastupitelů, kteří minulý čtvrtek neschválili výběr dodavatele. Zatím není jasné, jak bude město nákup pro příští rok řešit, ale je nutné další postup stanovit a provést do konce roku. Radní se podle informací ČTK k problému vrátí ve středu na mimořádném jednání.

Festival Pražské jaro za splnění nezbytných podmínek každoročně obdrží od ministerstva kultury pro zajištění své finanční stability 30 milionů korun. Smlouvu o spolupráci na následující tři roky ve čtvrtek podepsali ministr kultury Martin Baxa (ODS) a ředitel festivalu Pavel Trojan. Proti minulým letům tak může Pražské jaro od příštího roku počítat s fixní částkou dotace. Výrazně by to mělo pomoct při vyjednávání se zahraničními partnery, jejichž angažmá jsou plánována na léta dopředu.

Kromě Kraje Vysočina, který má na účtech banky Sberbank přes dvě miliardy korun, používaly tuto banku také některé příspěvkové organizace kraje. V bance měly na devíti účtech několik stovek milionů korun. Do banky vložila v uplynulých letech peníze řada měst, obcí i krajů. Například Praha nebo Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.

Ministerstvo kultury zřídilo svoji novou příspěvkovou organizaci v Ostravě, první v Moravskoslezském kraji. Jmenuje se Museum+ a jejím účelem je obnova vysokých pecí v Dolních Vítkovicích, které jsou národní kulturní památkou, informovala mluvčí resortu Michaela Lagronová. Náklady na provoz organizace v několika příštích letech mají být přibližně čtyři miliony korun ročně včetně dočasného pronájmu prostor v Dolních Vítkovicích a personálních nákladů na zaměstnance.

Zoologické zahrady žádají vládu o finanční pomoc na svůj provoz. Propad v příjmech za loňský rok vyčíslily na více než 180 milionů korun. Jako příspěvkové organizace jsou vyloučeny z možnosti požádat stát o finanční kompenzace, prohlásila Unie zoologických zahrad. Zoo byly kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru opakovaně uzavřeny.