Pražské jaro obdrží od ministerstva v dalších letech každý rok 30 milionů korun

Festival Pražské jaro za splnění nezbytných podmínek každoročně obdrží od ministerstva kultury pro zajištění své finanční stability 30 milionů korun. Smlouvu o spolupráci na následující tři roky ve čtvrtek podepsali ministr kultury Martin Baxa (ODS) a ředitel festivalu Pavel Trojan. Proti minulým letům tak může Pražské jaro od příštího roku počítat s fixní částkou dotace. Výrazně by to mělo pomoct při vyjednávání se zahraničními partnery, jejichž angažmá jsou plánována na léta dopředu.

Na zhruba osmdesátimilionovém rozpočtu festivalu Pražské jaro se podílejí zejména ministerstvo kultury a město Praha. Přibližně 40 procent dostává festival od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátel Pražského jara. Dotace ministerstva kultury v posledních dvou letech činila přibližně 30 milionů korun.

Pražské jaro i nadále bude muset o dotaci ministerstvo kultury každý rok požádat a stejně jako ostatní žadatelé o dotaci dodržet všechny stanovené podmínky. Výhodou pro festival bude to, že bude předem vědět, s jak velkou částkou může počítat.

„Považuji tento typ spolupráce v případě Pražského jara za naprosto logický a správný a je to v souladu se strategií naší státní kulturní politiky. Smlouva pomůže dalšímu rozvoji festivalu,“ uvedl ministr Baxa.

„Program Pražského jara je s ohledem na nejvyšší umělecké aspirace a mezinárodní participaci připravován s několikaletým předstihem. Velmi si proto vážíme této tříleté smlouvy s ministerstvem kultury, naším nejvýznamnějším přispěvovatelem, která nám umožní stabilnější podmínky pro dlouhodobé plánování, a přispěje tak k dalšímu rozvoji festivalu,“ podotkl ředitel festivalu Trojan.

V červnu 1999 bylo Pražské jaro, do té doby příspěvková organizace ministerstva kultury, transformováno na obecně prospěšnou společnost. Cílem transformace, o které rozhodl tehdejší ministr Pavel Dostál, bylo prověřit v praxi na tomto modelu zvažovanou úpravu legislativního a ekonomického postavení příspěvkových organizací. Tato úprava dodnes není.

Festival chtěl jistotu podpory

„Ministerstvo kultury se k roli garanta a hlavního podporovatele Pražského jara nikdy nepřestalo fakticky hlásit. Na rozdíl od příspěvkových organizací však nemělo Pražské jaro potřebnou jistotu konkrétní podoby podpory ze strany ministerstva, která kolísala od roku k roku, což podvazovalo nezbytné dlouhodobé plánování festivalového programu. Na tuto skutečnost jsem upozorňoval všechny ministry kultury po Pavlu Dostálovi. Současné smluvní ujednání bude přínosem pro obě strany i pro celou českou kulturu,“ řekl Roman Bělor, člen správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží.

Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Již několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V roce 2023 se této pocty zhostí Orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
před 2 hhodinami

Festival Blik Blik rozsvítil Plzeň

Festival světla a umění Blik Blik slaví desáté výročí. Letošním tématem jsou Kontrasty, které propojují technologii a historii přímo v ulicích Plzně. Návštěvníci si mohou prohlédnout rekordních dvacet instalací, jež představují rozmanité přístupy k práci se světlem. Festival pravidelně přináší současné digitální umění a atraktivní světelné expozice od tvůrců z celého světa.
před 12 hhodinami

Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.
před 17 hhodinami

Smrt Hackmana a jeho ženy stále provázejí otázky

Kolem smrti herce Genea Hackmana a jeho manželky, klavíristky Betsy Arakawaové zůstává spousta nejasností. Ani téměř měsíc po objevení jejich těl se nedaří rekonstruovat, jak se události přesně seběhly.
před 19 hhodinami

Cyrusová prý zkopírovala Marse. Plagiáty řešili i Zeppelini či Adele

Kalifornský federální soud nepřistoupil na zamítnutí žaloby, kterou navrhovala Miley Cyrusová ve sporu kvůli písni Bruna Marse. Americká zpěvačka se brání obvinění, že zkopírovala Marsovu skladbu When I Was Your Man. Za problematický hit Flowers získala svou první cenu Grammy. Obvinění z plagiátorství řešily a řeší i jiné hudební hvězdy.
20. 3. 2025

Velký knižní čtvrtek přináší Andersenovy pohádky i příběh Gazy od Jakuba Szántó

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.
20. 3. 2025

Louvre představuje umění z doby Rudolfa II.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.
20. 3. 2025

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
19. 3. 2025
Načítání...