Pražské jaro obdrží od ministerstva v dalších letech každý rok 30 milionů korun

Festival Pražské jaro za splnění nezbytných podmínek každoročně obdrží od ministerstva kultury pro zajištění své finanční stability 30 milionů korun. Smlouvu o spolupráci na následující tři roky ve čtvrtek podepsali ministr kultury Martin Baxa (ODS) a ředitel festivalu Pavel Trojan. Proti minulým letům tak může Pražské jaro od příštího roku počítat s fixní částkou dotace. Výrazně by to mělo pomoct při vyjednávání se zahraničními partnery, jejichž angažmá jsou plánována na léta dopředu.

Na zhruba osmdesátimilionovém rozpočtu festivalu Pražské jaro se podílejí zejména ministerstvo kultury a město Praha. Přibližně 40 procent dostává festival od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátel Pražského jara. Dotace ministerstva kultury v posledních dvou letech činila přibližně 30 milionů korun.

Pražské jaro i nadále bude muset o dotaci ministerstvo kultury každý rok požádat a stejně jako ostatní žadatelé o dotaci dodržet všechny stanovené podmínky. Výhodou pro festival bude to, že bude předem vědět, s jak velkou částkou může počítat.

„Považuji tento typ spolupráce v případě Pražského jara za naprosto logický a správný a je to v souladu se strategií naší státní kulturní politiky. Smlouva pomůže dalšímu rozvoji festivalu,“ uvedl ministr Baxa.

„Program Pražského jara je s ohledem na nejvyšší umělecké aspirace a mezinárodní participaci připravován s několikaletým předstihem. Velmi si proto vážíme této tříleté smlouvy s ministerstvem kultury, naším nejvýznamnějším přispěvovatelem, která nám umožní stabilnější podmínky pro dlouhodobé plánování, a přispěje tak k dalšímu rozvoji festivalu,“ podotkl ředitel festivalu Trojan.

V červnu 1999 bylo Pražské jaro, do té doby příspěvková organizace ministerstva kultury, transformováno na obecně prospěšnou společnost. Cílem transformace, o které rozhodl tehdejší ministr Pavel Dostál, bylo prověřit v praxi na tomto modelu zvažovanou úpravu legislativního a ekonomického postavení příspěvkových organizací. Tato úprava dodnes není.

Festival chtěl jistotu podpory

„Ministerstvo kultury se k roli garanta a hlavního podporovatele Pražského jara nikdy nepřestalo fakticky hlásit. Na rozdíl od příspěvkových organizací však nemělo Pražské jaro potřebnou jistotu konkrétní podoby podpory ze strany ministerstva, která kolísala od roku k roku, což podvazovalo nezbytné dlouhodobé plánování festivalového programu. Na tuto skutečnost jsem upozorňoval všechny ministry kultury po Pavlu Dostálovi. Současné smluvní ujednání bude přínosem pro obě strany i pro celou českou kulturu,“ řekl Roman Bělor, člen správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží.

Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Již několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V roce 2023 se této pocty zhostí Orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...