Pražské jaro obdrží od ministerstva v dalších letech každý rok 30 milionů korun

Festival Pražské jaro za splnění nezbytných podmínek každoročně obdrží od ministerstva kultury pro zajištění své finanční stability 30 milionů korun. Smlouvu o spolupráci na následující tři roky ve čtvrtek podepsali ministr kultury Martin Baxa (ODS) a ředitel festivalu Pavel Trojan. Proti minulým letům tak může Pražské jaro od příštího roku počítat s fixní částkou dotace. Výrazně by to mělo pomoct při vyjednávání se zahraničními partnery, jejichž angažmá jsou plánována na léta dopředu.

Na zhruba osmdesátimilionovém rozpočtu festivalu Pražské jaro se podílejí zejména ministerstvo kultury a město Praha. Přibližně 40 procent dostává festival od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátel Pražského jara. Dotace ministerstva kultury v posledních dvou letech činila přibližně 30 milionů korun.

Pražské jaro i nadále bude muset o dotaci ministerstvo kultury každý rok požádat a stejně jako ostatní žadatelé o dotaci dodržet všechny stanovené podmínky. Výhodou pro festival bude to, že bude předem vědět, s jak velkou částkou může počítat.

„Považuji tento typ spolupráce v případě Pražského jara za naprosto logický a správný a je to v souladu se strategií naší státní kulturní politiky. Smlouva pomůže dalšímu rozvoji festivalu,“ uvedl ministr Baxa.

„Program Pražského jara je s ohledem na nejvyšší umělecké aspirace a mezinárodní participaci připravován s několikaletým předstihem. Velmi si proto vážíme této tříleté smlouvy s ministerstvem kultury, naším nejvýznamnějším přispěvovatelem, která nám umožní stabilnější podmínky pro dlouhodobé plánování, a přispěje tak k dalšímu rozvoji festivalu,“ podotkl ředitel festivalu Trojan.

V červnu 1999 bylo Pražské jaro, do té doby příspěvková organizace ministerstva kultury, transformováno na obecně prospěšnou společnost. Cílem transformace, o které rozhodl tehdejší ministr Pavel Dostál, bylo prověřit v praxi na tomto modelu zvažovanou úpravu legislativního a ekonomického postavení příspěvkových organizací. Tato úprava dodnes není.

Festival chtěl jistotu podpory

„Ministerstvo kultury se k roli garanta a hlavního podporovatele Pražského jara nikdy nepřestalo fakticky hlásit. Na rozdíl od příspěvkových organizací však nemělo Pražské jaro potřebnou jistotu konkrétní podoby podpory ze strany ministerstva, která kolísala od roku k roku, což podvazovalo nezbytné dlouhodobé plánování festivalového programu. Na tuto skutečnost jsem upozorňoval všechny ministry kultury po Pavlu Dostálovi. Současné smluvní ujednání bude přínosem pro obě strany i pro celou českou kulturu,“ řekl Roman Bělor, člen správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží.

Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Již několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V roce 2023 se této pocty zhostí Orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 11 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.