Pražské jaro obdrží od ministerstva v dalších letech každý rok 30 milionů korun

Festival Pražské jaro za splnění nezbytných podmínek každoročně obdrží od ministerstva kultury pro zajištění své finanční stability 30 milionů korun. Smlouvu o spolupráci na následující tři roky ve čtvrtek podepsali ministr kultury Martin Baxa (ODS) a ředitel festivalu Pavel Trojan. Proti minulým letům tak může Pražské jaro od příštího roku počítat s fixní částkou dotace. Výrazně by to mělo pomoct při vyjednávání se zahraničními partnery, jejichž angažmá jsou plánována na léta dopředu.

Na zhruba osmdesátimilionovém rozpočtu festivalu Pražské jaro se podílejí zejména ministerstvo kultury a město Praha. Přibližně 40 procent dostává festival od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátel Pražského jara. Dotace ministerstva kultury v posledních dvou letech činila přibližně 30 milionů korun.

Pražské jaro i nadále bude muset o dotaci ministerstvo kultury každý rok požádat a stejně jako ostatní žadatelé o dotaci dodržet všechny stanovené podmínky. Výhodou pro festival bude to, že bude předem vědět, s jak velkou částkou může počítat.

„Považuji tento typ spolupráce v případě Pražského jara za naprosto logický a správný a je to v souladu se strategií naší státní kulturní politiky. Smlouva pomůže dalšímu rozvoji festivalu,“ uvedl ministr Baxa.

„Program Pražského jara je s ohledem na nejvyšší umělecké aspirace a mezinárodní participaci připravován s několikaletým předstihem. Velmi si proto vážíme této tříleté smlouvy s ministerstvem kultury, naším nejvýznamnějším přispěvovatelem, která nám umožní stabilnější podmínky pro dlouhodobé plánování, a přispěje tak k dalšímu rozvoji festivalu,“ podotkl ředitel festivalu Trojan.

V červnu 1999 bylo Pražské jaro, do té doby příspěvková organizace ministerstva kultury, transformováno na obecně prospěšnou společnost. Cílem transformace, o které rozhodl tehdejší ministr Pavel Dostál, bylo prověřit v praxi na tomto modelu zvažovanou úpravu legislativního a ekonomického postavení příspěvkových organizací. Tato úprava dodnes není.

Festival chtěl jistotu podpory

„Ministerstvo kultury se k roli garanta a hlavního podporovatele Pražského jara nikdy nepřestalo fakticky hlásit. Na rozdíl od příspěvkových organizací však nemělo Pražské jaro potřebnou jistotu konkrétní podoby podpory ze strany ministerstva, která kolísala od roku k roku, což podvazovalo nezbytné dlouhodobé plánování festivalového programu. Na tuto skutečnost jsem upozorňoval všechny ministry kultury po Pavlu Dostálovi. Současné smluvní ujednání bude přínosem pro obě strany i pro celou českou kulturu,“ řekl Roman Bělor, člen správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží.

Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Již několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V roce 2023 se této pocty zhostí Orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 14 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...