Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové dozorovalo policejní práci při rozkrývání řady významných společenských kauz. V této instituci byla Bradáčová od července 2012, v úterý 1. dubna se stala nejvyšší státní zástupkyní. Patří k nejvlivnějším ženám Česka, začínala jako státní zástupkyně v Litoměřicích.
Rath, Bereta i Čapí hnízdo. Bradáčová je spojená s řadou známých případů
Jako žalobkyně Bradáčová dozorovala řadu mediálně sledovaných případů hospodářské či násilné kriminality, například vraždu pětiletého chlapce, kterého zabila matka s přítelem, mačetový útok v Novém Boru či případ zneužívání státních dotací do sportu. Pražské vrchní státní zastupitelství pod jejím vedením vykonávalo dohled i v dotační větvi kauzy Čapí hnízdo a prověřovalo i reklamní větev kauzy. Kauzu Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení, místo ní už dokončí jiný státní zástupce, sdělila serveru Seznam Zprávy.
Mezi mediálně známé případy, které pražské vrchní státní zastupitelství dozoruje, patří i korupční případ Dozimetr okolo dopravního podniku hlavního města a v roce 2022 začal úřad dozorovat také vyšetřování zločinů ve válce na Ukrajině. „Naše práce přináší výsledky až za mnoho let. U těch závažných trestních věcí dospějete ke skutečnému závěru mnohdy za pět za deset let,“ řekla Bradáčová v květnu 2021 v rozhovoru pro podcast Hlas Heroine.
Bradáčová začínala v roce 2001 jako státní zástupkyně v Litoměřicích a o dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, kde se věnovala hospodářské, korupční a násilné trestné činnosti. V letech 2008 až 2014 byla prezidentkou Unie státních zástupců.
Ještě jako náměstkyně na ústeckém zastupitelství vzbudila pozornost v souvislosti s korupční kauzou středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha. Bradáčová případ od začátku dozorovala, později jej předala středočeskému krajskému státnímu zastupitelství. Postavila se také za žalobce, který kritizoval zastavení trestního stíhání někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka. V roce 2009 vyzvala k odchodu nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou.
Jako vrchní státní zástupkyně v Praze nahradila Rampulu
Do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze navrhl jmenovat Bradáčovou tehdejší šéf Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Pavel Zeman. Ve funkci Bradáčová nahradila Vlastimila Rampulu, o němž se předtím v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným „zametáním“ některých politicky citlivých kauz. Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS, dnes TOP 09) Rampulu odvolal, v médiích se pak objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a tehdejším premiérem Petrem Nečasem (ODS).
Před jmenováním Bradáčové byl ministr Pospíšil odvolán z funkce. Spekulovalo se o tom, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na resortu. Následný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) Bradáčovou do funkce ale jmenoval.
„Když jsem před deseti lety přišla, musela jsem provést především systémové změny. Úřad neměl dobré renomé. Změnit přístup, jakým vykonávali dozor státní zástupci speciálního odboru zabývajícího se nejzávažnějšími hospodářskými a korupčními kauzami. S tím souvisel i alibistický způsob provádění dohledu,“ řekla Bradáčová v srpnu 2022 v rozhovoru pro server Aktuálně.cz s tím, že v případě státních zástupců byly tehdy provedeny personální změny, které se týkaly sedmdesáti procent z nich.
Šéfka žalobců již uvedla, že by v aktuální funkci chtěla zredukovat soustavu státních zastupitelství na třístupňovou. „Je to jedna z věcí, o které bych ráda zahájila debatu. To, že to se v roce 2012 tehdejšímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi nepovedlo, ve mně nevyvolává obavu, že by se o tom znovu nemohly debaty otevřít,“ sdělila v Interview ČT24.
Mezi nejvlivnějšími ženami
V posledních letech se Bradáčová pravidelně vysoko umisťuje v žebříčku deseti nejvlivnějších žen Česka podle časopisu Forbes. Ten sestavuje žebříček ze jmen významných Češek z veřejné sféry, politiky, finančnictví a byznysu, neziskového sektoru, kultury i sportu. Před několika lety média Bradáčovou zmiňovala i v souvislosti s možnou prezidentskou kandidaturou.
Rodačka z Roudnice nad Labem vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (PF UK) v Praze, během studií absolvovala stáže v Německu a USA a v roce 1998 obdržela z rukou rektora Univerzity Karlovy cenu Karla Engliše za nejlepší absolventku společenskovědních oborů. V roce 2001 dokončila postgraduální doktorské studium v oboru veřejné právo. V současnosti je členkou Vědecké rady UK i PF UK, což podle svých slov považuje „za mimořádnou poctu a jedno z největších životních ocenění“.
Působí jako externí spolupracovník na katedře trestního práva Univerzity Palackého v Olomouci a pracuje také jako lektorka na Justiční akademii. Pro studenty i laiky pořádá přednášky o roli státních zástupců v českém právním řádu. V roce 2016 získala v oboru trestního práva ocenění Právník roku.
