Pavel Blažek strana 5 z 5

Podporovatelé bývalé novinářky Jany Peterkové na pražském městském soudu vylomili dveře do jednací síně. Policisté při zásahu zadrželi dvě osoby. Jednoho z příznivců Peterkové odvezli záchranáři. Soudní senát jednání přerušil, později se ale znovu sešel a vynesl pravomocný rozsudek, v němž Peterkové potvrdil podmínku za šíření poplašné zprávy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po incidentu uvedl, že chce, aby Vězeňská služba a vedení soudu zajistily, že se nic takového nebude již opakovat.

Istanbulskou úmluvu by vláda mohla projednat ve středu. Dokument odsuzuje násilí vůči ženám, sexuální obtěžování nebo nucené sňatky. Pro ratifikaci se vyslovil prezident Petr Pavel. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by kabinet měl dohodu schválit a poslat do parlamentu. Při jednání Evropské unie o smlouvě se ale český zástupce zdrží.

Vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA, Gruzie i Kazachstánu je přípustné. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. Rozhodnutí není pravomocné, musí ho ještě potvrdit Vrchní soud v Praze. Spojené státy označují Omarova za takzvaného vora v zakoně, tedy vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin. USA podle dřívějších informací médií žádají o jeho vydání kvůli podezření, že byl součástí spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou.

Vláda odsouhlasila zákon o státním zastupitelství ve verzi se sedmiletým funkčním obdobím vedoucích státních zástupců. Novela také ztěžuje odvolání nejvyššího státního zástupce vládou a stanoví nová kritéria pro vedoucí státní zástupce. Zákon předpokládá, že budou mít také praxi na pozici veřejných žalobců.

Ministři budou ve středu projednávat zákon o státním zastupitelství. Spor je hlavně o způsob výběru nejvyššího žalobce. Ministerstvo spravedlnosti chce funkci otevřít i pro jiné právnické profese a nejvyššího státního zástupce jmenovat na sedm let. Vládní protikorupční i legislativní rada naproti tomu doporučují, aby bylo funkční období desetileté, a zároveň by chtěly, aby měl budoucí nejvyšší státní zástupce předchozí zkušenosti jako veřejný žalobce.

Kabinet odmítl novelu poslankyň hnutí ANO, které chtěly zamezit obchodu s náhradními matkami a novorozenci. Téma to ale pro vládu je, řekl po jednání kabinetu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Náhradní mateřství v Česku aktuálně není nijak upraveno.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý sdělil zástupcům justice, že stát uvažuje o faktickém zmrazení platů soudců a státních zástupců v příštím roce, a to zřejmě zásahem do platové základny. Po jednání to novinářům oznámil místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Šéf Soudcovské unie Libor Vávra konstatoval, že je předčasné v tuto chvíli vyhrožovat, nebo naopak chválit, protože politická jednání nejsou u konce. Blažek záměr, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, pro média nekomentoval.

Bývalý prezident Miloš Zeman žádal před koncem ve funkci vládu dvakrát o abolici, která může zastavit trestní stíhání. Zeman to uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Obě žádosti se podle Zemana týkaly jeho tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře. V minulosti Zeman popíral, že by o abolice usiloval. V rozhovoru tvrdí, že nelhal. Podle něj žádosti o abolice popřel, protože se média neptala konkrétně na abolici pro Mynáře. Nynější Zemanovo vyjádření se ale opět liší od vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který dříve řekl serveru Seznam Zprávy, že Zeman chtěl abolici v kauzách Mynáře a bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka.

Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu trestního zákoníku. Změnit by měla třeba definici znásilnění. Úpravy se ale pravděpodobně dočkají i ustanovení o pohlavním zneužití dětí nebo domácím násilí.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) řeší podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana, který chce nechat prověřit, jak pražská Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) nakládala s jeho citlivými údaji. Píše o tom server iRozhlas. Zeman si již dříve stěžoval, že během jeho hospitalizace v říjnu 2021 vedení ÚVN vytvořilo dva „přípisy“ týkající se jeho zdravotního stavu, o nichž ani nevěděl. Jedno stanovisko dali bývalému vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Vratislavu Mynářovi a druhé šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Bylo v něm uvedeno, že Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti.

Je to symbolická připomínka tradic našich předků, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí ANO a člen ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) k předkládanému návrhu zákona, který by měl uzákonit podobu a užívání znaků a vlajek Čech, Moravy a Slezska. Dodal, že nejde o separatistické či federalistické tendence. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) návrh označil za milý, zároveň ale podotkl, že v tuto chvíli nemá žádný faktický význam tyto symboly obnovovat. Poukázal rovněž na to, že by se měl spíš řešit stát jako celek než hledat rozdíly.

Někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová si myslí, že Česko je zemí, kde si lze objednat trestní stíhání. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by však slovo „objednat“ nepoužil. Je podle něj sice pravda, že trestní stíhání může jednoduše zahájit jeden policista pouhým podepsáním určitého dokumentu, ale státní zástupce jej může zastavit. Justici tak v tomto ohledu zneužít nelze. Bývalý prezident Miloš Zeman měl dle Blažka pocit, že by jeho spolupracovníci stíháni nebyli, kdyby nepracovali na Hradě, chtěl situaci tedy vyřešit abolicí. Blažek v Interview ČT24 také odmítl slova nejvyššího státního zástupce o tom, že by se o brněnskou bytovou kauzu zajímal více než o jakoukoliv jinou. „My se vždy ptáme toho, kdo je činný v té věci, (…) tady je to vrchní státní zastupitelství,“ uvedl.

Nejvyšší soud (NS) zasáhl do případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. Justice podle něj porušila zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátila k došetření. Vyplývá to z rozsudku, který má ČT k dispozici. Nejvyšší soud tak vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), podle kterého soudy neuvedly, jaké důkazy má státní zástupce doplnit.

Bývalý prezident Miloš Zeman žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která může zabránit trestnímu stíhání, pro pracovníky Hradu dvakrát. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zeman přitom v minulosti v médiích popřel, že by Fialu o abolici požádal. Podle dřívějších informací chtěl Zeman zastavit stíhání šéfa prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře a předejít stíhání lidí z Hradu v kauzách skartace zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Fiala podle médií abolice podepsat odmítl.

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude probírat konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Prezident to uvedl na pondělní tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem. Zmínil také, že jmenuje Zemanem odmítnuté profesory. Doplnil, že prezidentská kancelář se kompletně přestěhuje na Pražský hrad do konce března.

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že přijetí potřebných návrhů Poslaneckou sněmovnou lze reálně očekávat ještě letos.

Korupční skandál v Brně, ve kterém policie stíhá více jak desítku lidí, už půl roku zaměstnává vládní politiky. Případ, ve kterém jde o podezření z rozsáhlých podvodů s majetkem města, se týká mimo jiné vlivných členů jihomoravské ODS. Jejich šéfem je ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který s některými z nich má i úzké vazby. Vyšlo přitom najevo, že se o kauzu, která je ve fázi vyšetřování, intenzivně zajímá. Během uplynulých týdnů se opakovaně pokoušel zjistit informace k případu od státních zástupců. Unie státních zástupců v souvislosti s postupem ministra mluví o nátlaku. Pro Reportéry ČT natáčeli Michael Fiala a Ondřej Stratilík.

Exekutor Juraj Podkonický čelí kárné žalobě, kterou na něj podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Případ se týká obcházení zákonných pravidel o zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy exekucí na menší dlužené částky peněz. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo. Mimořádnou kontrolu v Podkonického úřadu iniciovala organizace Člověk v tísni.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požadoval v brněnské bytové kauze podle serveru Seznam Zprávy i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. K čemu totožnost soudců Blažek potřeboval, serveru nevysvětlil. Neřekl tedy, zda to nějak souvisí s jeho pravomocí navrhnout v případě libovolného soudce kárné řízení, píše web. Blažek na Twitteru uvedl, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti. Server již dříve informoval, že Blažek k bytové kauze, ve které podle serveru Seznam Zprávy figurují Blažkovi známí, poslal žalobcům za poslední měsíc čtyři žádosti o informace.

Žádosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) o informace týkající se kauzy kupčení s městskými byty v Brně nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi nepřijdou šťastné. Stříž to řekl Deníku N. Dodal ale, že žádostmi Blažek nepřekračuje své pravomoci a nechce znát věci, které by ohrozily vyšetřování. Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý sdělil, že Stříž se odpoledne s ministrem sešel. Blažek podle deníku a Seznam Zpráv čtyřikrát žádal žalobce o informace týkající se dotyčné kauzy. Stříž pro Deník N uvedl, že dosavadní žádosti ministra byly adresovány jak jemu, tak i vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci.

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou ve čtvrtek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také poslali do finálního kola projednávání novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Sněmovna naopak ráno neprojednala kvůli absencím členů vlády i poslanců ani jednu ze čtveřice písemných interpelací. K interpelacím se však vrátila odpoledne.

Poškození spotřebitelé by mohli ještě letos začít podávat hromadné žaloby. S návrhem zákona z dílny ministerstva spravedlnosti však nesouhlasí koaliční Piráti ani opoziční ANO. Shodně požadují, aby u malých částek bylo možné podat žalobu za všechny poškozené, kteří to neodmítnou. Resort naopak počítá s tím, že se každý bude muset k řízení aktivně přihlásit.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zrušilo trestní stíhání dvou žen, které kriminalisté podezírali z neoprávněného nakládání s nebytovými prostory v domě na Hlinkách v Brně. Na Twitteru o tom informoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Potvrdila to i Petra Lastovecká z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Nemusí to však být definitivní konec kauzy. Lastovecká totiž uvedla, že zastupitelství pracuje s policií na tom, aby trestní stíhání mohlo být znovu zahájeno.