Moskva zařadila Pavla či Lipavského na seznam „rusofobních“ politiků

Ruské ministerstvo zahraničí sestavilo seznam západních politiků, kteří podle něj používají nenávistný jazyk vůči Moskvě. Jsou na něm například německý kancléř Friedrich Merz, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, generální tajemník NATO Mark Rutte či italský prezident Sergio Mattarella. Z Česka pak prezident Petr Pavel nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Dokument ruského ministerstva je nazvaný Příklady prohlášení úředníků a zástupců elit západních zemí ohledně Ruska, v nichž je použit „nenávistný jazyk“. Už minulý týden zveřejnila ruská diplomacie dva podobné seznamy – v jednom jsou výroky z roku 2024 a ve druhém citace z roku 2025.

Kvůli zařazení Mattarelly na seznam si italské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Reagovalo na druhý seznam, v němž je výrok italského prezidenta z letošního 5. února z univerzity v Marseille, kde přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil zařazení Mattarelly na ruský seznam za provokaci vůči Italské republice a jejím obyvatelům. Ohradila se proti němu také premiérka Giorgia Meloniová. „Itálie pevně stojí po boku Ukrajiny čelící brutální agresivní válce, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety,“ uvedla Meloniová.

Volodymyr Zelenskyj a Sergio Mattarella
Zdroj: Reuters/Italian Presidency Press Office/Paolo Giandotti

Na seznamu politiků, jejichž výroky považuje Moskva za „rusofobní“, je i český prezident Pavel a ministr zahraničí Lipavský. V případě Pavla jde o vyjádření z letošního 8. května, kdy prezident u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války řekl, že Rusko se v některých ohledech chová podobně jako v minulosti nacistické Německo, když nerespektuje mezinárodní právo, napadlo suverénní zemi a vede s ní agresivní válku.

V případě Lipavského zmínilo ruské ministerstvo zahraničí mimo jiné výrok z letošního 5. ledna, kdy ministr označil ruského vůdce Vladimira Putina za diktátora a na síti X o něm podle ruské diplomacie napsal, že šéf Kremlu neuznává Ukrajince jako národ a Ukrajinu jako stát. Ve druhém výroku z letošního 14. května Lipavský na tiskové konferenci před neformálním zasedáním ministrů zahraničí NATO v Turecku prohlásil, že spojenci by měli znovu označit Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantickou oblast.

V reakci na své zařazení na seznam Lipavský zdůraznil, že nepoužívá nenávistný jazyk proti Rusku nebo Rusům, ale vadí mu imperiální politika Vladimira Putina. „Mně vadí Putin, jeho putinismus, jeho imperiální politika, která se projevuje dobyvačnou válkou proti Ukrajině, celou řadou sabotáží i v Česku nebo informační válkou. Nebo třeba kybernetickými útoky proti nám a našim nejbližším spojencům,“ řekl Lipavský.

Pekarová Adamová, Ženíšek i Pojar

Na seznamu výroků z roku 2024, které ruské ministerstvo zahraničí vybralo jako „rusofobní“, je kromě Pavla či Lipavského například také předsedkyně dolní komory českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle ruské diplomacie loni v červenci v televizi konstatovala, že podporovat vládce Kremlu Putina je nyní stejné jako podporovat za druhé světové války nacistického vůdce Adolfa Hitlera. „Jaká pocta! Být na takovém seznamu, navíc v takovéto společnosti, je pro mě vyznamenáním,“ komentovala své zařazení Pekarová Adamová.

Ruská diplomacie zařadila mezi loňské „rusofobní“ výroky i vyjádření ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) a vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Ženíšek podle ruského ministerstva loni začátkem července v souvislosti s návštěvou maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě na síti X napsal: „Seznam těch, kteří si v posledních dvou letech potřásli rukou s válečným zločincem Putinem: Si Ťin-pching, Kim Čong-un, Viktor Orbán... a Andrej Babiš – nejlepší přítel muže, který se dvoří ruskému vrahovi.“

V případě Pojara ruská diplomacie informovala, že loni v září označil režim v Moskvě za barbarský a expanzivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 9 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 11 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 13 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...