Moskva zařadila Pavla či Lipavského na seznam „rusofobních“ politiků

Ruské ministerstvo zahraničí sestavilo seznam západních politiků, kteří podle něj používají nenávistný jazyk vůči Moskvě. Jsou na něm například německý kancléř Friedrich Merz, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, generální tajemník NATO Mark Rutte či italský prezident Sergio Mattarella. Z Česka pak prezident Petr Pavel nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Dokument ruského ministerstva je nazvaný Příklady prohlášení úředníků a zástupců elit západních zemí ohledně Ruska, v nichž je použit „nenávistný jazyk“. Už minulý týden zveřejnila ruská diplomacie dva podobné seznamy – v jednom jsou výroky z roku 2024 a ve druhém citace z roku 2025.

Kvůli zařazení Mattarelly na seznam si italské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Reagovalo na druhý seznam, v němž je výrok italského prezidenta z letošního 5. února z univerzity v Marseille, kde přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil zařazení Mattarelly na ruský seznam za provokaci vůči Italské republice a jejím obyvatelům. Ohradila se proti němu také premiérka Giorgia Meloniová. „Itálie pevně stojí po boku Ukrajiny čelící brutální agresivní válce, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety,“ uvedla Meloniová.

Volodymyr Zelenskyj a Sergio Mattarella
Zdroj: Reuters/Italian Presidency Press Office/Paolo Giandotti

Na seznamu politiků, jejichž výroky považuje Moskva za „rusofobní“, je i český prezident Pavel a ministr zahraničí Lipavský. V případě Pavla jde o vyjádření z letošního 8. května, kdy prezident u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války řekl, že Rusko se v některých ohledech chová podobně jako v minulosti nacistické Německo, když nerespektuje mezinárodní právo, napadlo suverénní zemi a vede s ní agresivní válku.

V případě Lipavského zmínilo ruské ministerstvo zahraničí mimo jiné výrok z letošního 5. ledna, kdy ministr označil ruského vůdce Vladimira Putina za diktátora a na síti X o něm podle ruské diplomacie napsal, že šéf Kremlu neuznává Ukrajince jako národ a Ukrajinu jako stát. Ve druhém výroku z letošního 14. května Lipavský na tiskové konferenci před neformálním zasedáním ministrů zahraničí NATO v Turecku prohlásil, že spojenci by měli znovu označit Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantickou oblast.

V reakci na své zařazení na seznam Lipavský zdůraznil, že nepoužívá nenávistný jazyk proti Rusku nebo Rusům, ale vadí mu imperiální politika Vladimira Putina. „Mně vadí Putin, jeho putinismus, jeho imperiální politika, která se projevuje dobyvačnou válkou proti Ukrajině, celou řadou sabotáží i v Česku nebo informační válkou. Nebo třeba kybernetickými útoky proti nám a našim nejbližším spojencům,“ řekl Lipavský.

Pekarová Adamová, Ženíšek i Pojar

Na seznamu výroků z roku 2024, které ruské ministerstvo zahraničí vybralo jako „rusofobní“, je kromě Pavla či Lipavského například také předsedkyně dolní komory českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle ruské diplomacie loni v červenci v televizi konstatovala, že podporovat vládce Kremlu Putina je nyní stejné jako podporovat za druhé světové války nacistického vůdce Adolfa Hitlera. „Jaká pocta! Být na takovém seznamu, navíc v takovéto společnosti, je pro mě vyznamenáním,“ komentovala své zařazení Pekarová Adamová.

Ruská diplomacie zařadila mezi loňské „rusofobní“ výroky i vyjádření ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) a vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Ženíšek podle ruského ministerstva loni začátkem července v souvislosti s návštěvou maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě na síti X napsal: „Seznam těch, kteří si v posledních dvou letech potřásli rukou s válečným zločincem Putinem: Si Ťin-pching, Kim Čong-un, Viktor Orbán... a Andrej Babiš – nejlepší přítel muže, který se dvoří ruskému vrahovi.“

V případě Pojara ruská diplomacie informovala, že loni v září označil režim v Moskvě za barbarský a expanzivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně osmnáct osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky poté, co v noci na pondělí drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 28 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má přes třicet obětí

Nejméně 35 mrtvých si podle filipínských úřadů vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo tamní ostrov Mindanao. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než dvě stě zraněných, dalších dvanáct osob je pohřešováno, informují agentury. Záchranné operace stále pokračují a počet obětí může stoupat.
05:41Aktualizovánopřed 39 mminutami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude, píše DPA

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
před 1 hhodinou

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arméni potvrdili proevropské směřování. Pašinjan vyhrál volby

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 3 hhodinami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 4 hhodinami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 5 hhodinami
Načítání...