Moskva zařadila Pavla či Lipavského na seznam „rusofobních“ politiků

Ruské ministerstvo zahraničí sestavilo seznam západních politiků, kteří podle něj používají nenávistný jazyk vůči Moskvě. Jsou na něm například německý kancléř Friedrich Merz, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, generální tajemník NATO Mark Rutte či italský prezident Sergio Mattarella. Z Česka pak prezident Petr Pavel nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Dokument ruského ministerstva je nazvaný Příklady prohlášení úředníků a zástupců elit západních zemí ohledně Ruska, v nichž je použit „nenávistný jazyk“. Už minulý týden zveřejnila ruská diplomacie dva podobné seznamy – v jednom jsou výroky z roku 2024 a ve druhém citace z roku 2025.

Kvůli zařazení Mattarelly na seznam si italské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance. Reagovalo na druhý seznam, v němž je výrok italského prezidenta z letošního 5. února z univerzity v Marseille, kde přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil zařazení Mattarelly na ruský seznam za provokaci vůči Italské republice a jejím obyvatelům. Ohradila se proti němu také premiérka Giorgia Meloniová. „Itálie pevně stojí po boku Ukrajiny čelící brutální agresivní válce, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety,“ uvedla Meloniová.

Volodymyr Zelenskyj a Sergio Mattarella
Zdroj: Reuters/Italian Presidency Press Office/Paolo Giandotti

Na seznamu politiků, jejichž výroky považuje Moskva za „rusofobní“, je i český prezident Pavel a ministr zahraničí Lipavský. V případě Pavla jde o vyjádření z letošního 8. května, kdy prezident u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války řekl, že Rusko se v některých ohledech chová podobně jako v minulosti nacistické Německo, když nerespektuje mezinárodní právo, napadlo suverénní zemi a vede s ní agresivní válku.

V případě Lipavského zmínilo ruské ministerstvo zahraničí mimo jiné výrok z letošního 5. ledna, kdy ministr označil ruského vůdce Vladimira Putina za diktátora a na síti X o něm podle ruské diplomacie napsal, že šéf Kremlu neuznává Ukrajince jako národ a Ukrajinu jako stát. Ve druhém výroku z letošního 14. května Lipavský na tiskové konferenci před neformálním zasedáním ministrů zahraničí NATO v Turecku prohlásil, že spojenci by měli znovu označit Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantickou oblast.

V reakci na své zařazení na seznam Lipavský zdůraznil, že nepoužívá nenávistný jazyk proti Rusku nebo Rusům, ale vadí mu imperiální politika Vladimira Putina. „Mně vadí Putin, jeho putinismus, jeho imperiální politika, která se projevuje dobyvačnou válkou proti Ukrajině, celou řadou sabotáží i v Česku nebo informační válkou. Nebo třeba kybernetickými útoky proti nám a našim nejbližším spojencům,“ řekl Lipavský.

Pekarová Adamová, Ženíšek i Pojar

Na seznamu výroků z roku 2024, které ruské ministerstvo zahraničí vybralo jako „rusofobní“, je kromě Pavla či Lipavského například také předsedkyně dolní komory českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle ruské diplomacie loni v červenci v televizi konstatovala, že podporovat vládce Kremlu Putina je nyní stejné jako podporovat za druhé světové války nacistického vůdce Adolfa Hitlera. „Jaká pocta! Být na takovém seznamu, navíc v takovéto společnosti, je pro mě vyznamenáním,“ komentovala své zařazení Pekarová Adamová.

Ruská diplomacie zařadila mezi loňské „rusofobní“ výroky i vyjádření ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) a vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Ženíšek podle ruského ministerstva loni začátkem července v souvislosti s návštěvou maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě na síti X napsal: „Seznam těch, kteří si v posledních dvou letech potřásli rukou s válečným zločincem Putinem: Si Ťin-pching, Kim Čong-un, Viktor Orbán... a Andrej Babiš – nejlepší přítel muže, který se dvoří ruskému vrahovi.“

V případě Pojara ruská diplomacie informovala, že loni v září označil režim v Moskvě za barbarský a expanzivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 1 hhodinou

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 2 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 8 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 12 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...