Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.
Třetí osoby se nadále musejí registrovat pro vedení kampaní. Politická soutěž bez pravidel není myslitelná, rozhodl soud
Podle Filipa je právní úprava pokusem o zajištění toho, aby strany či kandidáti neobcházeli prostřednictvím třetích osob limity rozpočtů na kampaně. Politická soutěž bez jasných pravidel a omezení není v demokratickém právním státě myslitelná, stojí v nálezu. Jinak by prý volby vyhrávaly peníze a schopnost zaplnit díky nim média i veškerý prostor „pro život“ konkrétními propagačními a agitačními materiály takovou měrou, že se volič – slovy nálezu ÚS – „bojí otevřít i konzervu“.
„Je často jednodušší přesvědčit voliče jednoduchými, bezobsažnými a zkratkovitými slogany, které jsou však marketingově dobře zacílené a masivně šířené, k čemuž je však podle ÚS vždy nutné značné finanční zázemí,“ uvedl Filip v nálezu.
Zároveň podle soudu norma reaguje na nové zkušenosti s vedením kampaní, politickým marketingem a trendy na sociálních sítích, které výrazně ovlivňují demokracii a svobodnou politickou soutěž. V tomto směru však jde podle Filipa teprve o začátek, přičemž stát se bude muset nějak postavit k regulaci sociálních sítí. „Otázka zní tak, zda demokracie vůbec přežije sociální média, pokud nebudou nějakým způsobem regulována,“ řekl novinářům Filip.
Nález přivítal člen dohledového úřadu Jan Outlý, který by pokládal zrušení institutu třetích osob za problém. „Paragrafy proti anonymní kampani bez pravidel nejsou protiústavní,“ uvedl Outlý na Twitteru.
Návrh na zrušení části volebního zákona podal v roce 2020 specializovaný volební senát NSS. Přerušil kvůli tomu řízení o kasační stížnosti proti pokutě za propagaci filmu a kritické knihy o předsedovi ANO, tehdejším premiérovi a nyní opozičním poslanci Andreji Babišovi.
Předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek uvedl, že rozhodnutí respektuje. Povinnost registrovat se u státního orgánu pod hrozbou pokuty k tomu, aby bylo možno ve volební kampani kritizovat kandidáty, se však podle něj „nesnese se svobodou slova“. „Spornou část zákona, kterou ÚS ponechal v platnosti, budeme ve volebním senátu vykládat a používat ústavně konformně tak, abychom v maximální možné míře svobodu slova ochránili, neboť je naprosto nezbytná pro svobodnou a otevřenou soutěž politických sil před volbami,“ uvedl Langášek.
„Klonil jsem se k tomu, že ten návrh by měl být zamítnut. Návrh NSS mi nepřišel až tak přesvědčivý a nepřesvědčil mě o tom, že ta úprava byla protiústavní,“ uvedl pro ČT odborník na ústavní právo Ladislav Vyhnánek. Podotkl, že se nález Ústavního soudu zabýval celou řadou pochybností, které ohledně dané právní úpravy mohou vznikat. „To, jak je vyřešil, mi přijde zcela korektní.“ Zmínil, že se zákon týká pouze takových třetích osob, které vstupují do volební kampaně, tedy že vynakládají prostředky – za úplatu si pořizují billboardy, volební průzkumy a podobně. Netýká se tak aktivních osob – lidí, kteří se zúčastňují mítinků či mají podcast.
Pokuty bez registrace
Sporná část volebního zákona stanovuje povinnost registrovat se. Zároveň umožňuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pokutovat takzvané třetí osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud je úřad předtím nezaregistroval.
Cíl právní úpravy, tedy transparentnost kampaně, je podle NSS sice legitimní, lze ho však dosáhnout jinými prostředky, které budou méně zasahovat do svobody projevu. Účast v kampani, a tedy realizaci svobody politického projevu, nelze podmiňovat předchozí registrací u orgánu veřejné moci, uvedl NSS. Ústavní soudci ale většinově zaujali jiný názor. „Napadená právní úprava vytváří předpoklady pro to, aby každý z dotčených účastníků volební soutěže mohl vědět, kdo na čí straně stojí a kolik ta podpora ‚stojí‘,“ uvedl soud v nálezu.
Správní soud se problematikou zabýval na základě kasační stížnosti spolku Svoboda projevu, který dostal od úřadu pokutu sedmadvacet tisíc korun. Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 nechal publikovat v novinách a na plakátech inzeráty s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout“ a tiskl pozvánky na besedy spojené s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a prodejem knihy Žlutý baron. Krajský soud v Brně žalobu spolku zamítl, NSS dosud čekal na verdikt ústavních soudců.
Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek založili kvůli organizaci propagačního turné.
Odlišné stanovisko k nálezu zaujal soudce Vojtěch Šimíček. Navrhoval právní úpravu zrušit. Důvody pro její zavedení označil za bezpochyby chvályhodné, dopadlo to však podle něj „jako vždy“. „Napadená zákonná úprava kromě chvályhodných úmyslů svými nezamýšlenými důsledky fakticky do značné míry likviduje to, co je na politice hezké – aktivního občana, který chce na politice participovat, byť zní nebude nijak přímo profitovat,“ uvedl Šimíček ve stanovisku. „Skuteční škůdci demokracie spokojeně sedí (například) na trollích farmách za našimi východními hranicemi a možná se baví představou, že by jim mohl úřad uložit pokutu za to, že se opomněli u něj registrovat,“ konstatoval dále Šimíček.