Justice strana 2 z 5

Obvodní soud pro Prahu 2 uložil podmíněné tresty třem podporovatelům Jany Peterkové kvůli incidentu na pražském městském soudu. Tresty dostali muži za to, že při odvolacím jednání bývalé novinářky loni v květnu mimo jiné vysadili dveře a vulgárně napadali soudce. Rozhodnutí soudu není pravomocné.

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Krajský soud v Hradci Králové v pondělí potrestal osmnáctiletým vězením muže, který v lednu ubodal nožem v kolejišti hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové čtrnáctiletého chlapce. Třiatřicetiletému Janu Bártovi za zločin vraždy hrozilo patnáct až dvacet let vězení nebo výjimečný trest. Obžalovaný a poškozený se znali. Bárta u soudu odmítl vypovídat. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně i obhájce si nechali lhůtu na odvolání.

Maďarsko začalo předsedat Radě Evropské unie. Budapešť se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti unijního trhu, rozvoj obranného průmyslu či boj s nelegální migrací. Maďarské vedení budí v Bruselu obavy, pro prosazování své agendy bude mít ale vláda premiéra Viktora Orbána spíše omezený prostor. Za heslo předsednictví si Maďaři zvolili výzvu: Udělejme Evropu znovu skvělou. Napodobili tak motto amerického exprezidenta Donalda Trumpa.

Ministerstvo spravedlnosti dostane z rozpočtu navíc 1,5 miliardy korun na pokrytí provozních výdajů v justici. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů. Návrh ve středu schválila vláda, uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. V částce na provoz je zahrnuto i 701 milionů na odměny pro exekutory za zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí na malé dlužné částky. Zbylé peníze jsou určeny mimo jiné na odměny znalců, tlumočníků či advokátů.

Kárný senát v pondělí odvolal z funkce soudkyni Okresního soudu v Mostě Ivu Flaxovou, důvodem jsou opakované průtahy. Flaxová je v pracovní neschopnosti, jednání u Nejvyššího správního soudu v Brně se neúčastnila. Její advokát Stanislav Balík prosil kárný senát o ještě jednu šanci pro Flaxovou. V justici nejsou jen supermani, řekl Balík, podle kterého je Flaxová někde mezi „průměrem a horším průměrem“, avšak má nepochybně vůli se zlepšit. Senát mu nevyhověl.

Bývalý poslanec Dominik Feri podal dovolání k Nejvyššímu soudu, vyplývá z údajů z justiční databáze. Dle informací České televize měl dovolání podat už minulý týden. Feri na konci května nastoupil do teplické věznice, kde si odpykává tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj.

Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

Ústavní soud (ÚS) otevřel cestu k širšímu odškodňování takzvaných sekundárních obětí, například po dopravních nehodách. Zabýval se případem ženy, jejíž snacha a dvě vnoučata zemřely v roce 2016 při nehodě u Tvarožné na Brněnsku. Žena nebyla účastnicí nehody, událost však měla devastující dopady na její duševní zdraví, skončila v invalidním důchodu. Od pojišťovny vozidla, které nehodu způsobilo, žádala náhradu ztráty na výdělku a nákladů léčení, dosud bez úspěchu. Ústavní soudci její stížnosti vyhověli.

Soudní porota ve státě Delaware shledala syna amerického prezidenta Huntera Bidena vinným ve všech třech bodech obžaloby v kauze držení zbraně, napsala agentura AP. Porotci došli k závěru, že Biden lhal prodejci zbraní s federální licencí, když ve formuláři nepravdivě uvedl, že není uživatelem drog, a že následně nelegálně vlastnil zbraň jedenáct dní. Jednalo se o Colt Cobra. Při přečtení verdiktu syn prezidenta podle AP nedával najevo emoce.

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil o víkendu do teplické věznice, kde si má odpykat tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. ČTK to sdělil zdroj z vězeňského prostředí. Feri už dříve avizoval, že se proti rozhodnutí bude bránit u Nejvyššího soudu.

Stávka zaměstnanců soudů, která je plánovaná na středu 29. května, zřejmě do značné míry ochromí jejich fungování. Některé soudy kvůli ní budou rušit svá jednání. Podle druhé místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray je smyslem ukázat, jak důležitou práci nesoudcovský personál vykonává.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.

Evropská komise bude od Bratislavy požadovat další informace o změnách v trestním právu, které prošly v parlamentu navzdory její žádosti ve zrychleném režimu. Po jednání se členy slovenského kabinetu to uvedla eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Zdůraznila, že si nikdo nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů. Jourová také varovala, že navrhovaný slovenský zákon, podle něhož nevládní organizace financované ze zahraničí mají mít zvláštní označení, je v rozporu s právem EU.

Krajský soud v Plzni odsoudil k devatenácti letům ve věznici se zvýšenou ostrahou devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady. Rozsudek není pravomocný, protože se proti němu Veselovskyj odvolal. Trest vyslechl zcela bez emocí. Státní zástupce a zmocněnkyně poškozené si ponechali lhůtu na vyjádření.

Nemohl si vybrat mezi právem a medicínou, a tak dělá obojí. Vedle taláru obléká Miroslav Kučerka i záchranářskou uniformu. Osobně se ale cítí být advokátem, protože touto prací tráví více času. Práce zdravotního záchranáře je pro něj spíše koníčkem. V současné době Kučerka před soudem zastupuje známého psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a čtyř znásilnění. Co ho zneklidňuje na veřejné debatě o případech sexuálního násilí? A proměňuje se posuzování takových činů? Advokát Kučerka byl hostem podcastu V hlavě.

Evropská komise (EK) se dle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse shoduje s Evropským parlamentem (EP), že v souvislosti s reformou trestního zákoníku na Slovensku, která vedla ke zrušení tamější speciální prokuratury a která snižuje tresty a promlčecí lhůty za finanční trestné činy, hrozí oslabení schopnosti slovenské justice vyšetřovat korupční trestné činy. Obavu EK vyjádřila také ohledně změn ve fungování veřejnoprávních médií. Slovenská vláda opakuje, že s Komisí jedná a že na její otázky reaguje.