Justice strana 2 z 5

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil o víkendu do teplické věznice, kde si má odpykat tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. ČTK to sdělil zdroj z vězeňského prostředí. Feri už dříve avizoval, že se proti rozhodnutí bude bránit u Nejvyššího soudu.

Stávka zaměstnanců soudů, která je plánovaná na středu 29. května, zřejmě do značné míry ochromí jejich fungování. Některé soudy kvůli ní budou rušit svá jednání. Podle druhé místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray je smyslem ukázat, jak důležitou práci nesoudcovský personál vykonává.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.

Evropská komise bude od Bratislavy požadovat další informace o změnách v trestním právu, které prošly v parlamentu navzdory její žádosti ve zrychleném režimu. Po jednání se členy slovenského kabinetu to uvedla eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Zdůraznila, že si nikdo nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů. Jourová také varovala, že navrhovaný slovenský zákon, podle něhož nevládní organizace financované ze zahraničí mají mít zvláštní označení, je v rozporu s právem EU.

Krajský soud v Plzni odsoudil k devatenácti letům ve věznici se zvýšenou ostrahou devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady. Rozsudek není pravomocný, protože se proti němu Veselovskyj odvolal. Trest vyslechl zcela bez emocí. Státní zástupce a zmocněnkyně poškozené si ponechali lhůtu na vyjádření.

Nemohl si vybrat mezi právem a medicínou, a tak dělá obojí. Vedle taláru obléká Miroslav Kučerka i záchranářskou uniformu. Osobně se ale cítí být advokátem, protože touto prací tráví více času. Práce zdravotního záchranáře je pro něj spíše koníčkem. V současné době Kučerka před soudem zastupuje známého psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a čtyř znásilnění. Co ho zneklidňuje na veřejné debatě o případech sexuálního násilí? A proměňuje se posuzování takových činů? Advokát Kučerka byl hostem podcastu V hlavě.

Evropská komise (EK) se dle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse shoduje s Evropským parlamentem (EP), že v souvislosti s reformou trestního zákoníku na Slovensku, která vedla ke zrušení tamější speciální prokuratury a která snižuje tresty a promlčecí lhůty za finanční trestné činy, hrozí oslabení schopnosti slovenské justice vyšetřovat korupční trestné činy. Obavu EK vyjádřila také ohledně změn ve fungování veřejnoprávních médií. Slovenská vláda opakuje, že s Komisí jedná a že na její otázky reaguje.

Nejvyšší soud (NS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby se znovu zabýval případem tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu. Městský soud je opakovaně zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie s údajnou škodou přes 4,5 miliardy korun. NS vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Potvrdila to mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Nejvyšší soud nevyhověl muži z Liberce, který mezi lety 2020 až 2022 znásilnil celkem sedm dětí. Soud jeho dovolání odmítl. ČT informaci potvrdila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Kvůli opakovanému páchání trestných činů uložila justice muži zvýšený nepodmíněný trest odnětí svobody na patnáct let. Jako sedmnáctiletý už byl v letech 2007 a 2008 pravomocně odsouzen za znásilnění dětí. Podle znalců selhala ochranná léčba.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Kvůli tomu, že vládní úsporná opatření zpomalila růst soudcovských platů, se projednávají desítky žalob. Návrh na zrušení části balíčku už zástupci justice poslali Ústavnímu soudu. Ten se zabývá i třemi návrhy na zneplatnění starších úprav, které výpočet výdělků upravily už v minulosti. Soudci je považují za zásah do své nezávislosti. Vláda chce svůj postup hájit.

Maďarsko podepsalo minulý měsíc s Čínou dohodu o spolupráci v justici a bezpečnostních otázkách, napsal německý Die Welt. Podle maďarských médií bude možné, aby čínští policisté drželi společné hlídky s těmi maďarskými. Od maďarské opozice zaznívá kritika. Čínský režim, který Evropská unie kritizuje kvůli porušování lidských práv, v minulosti podle neoficiálních zdrojů vybudoval v zahraničí síť policejních stanic pro sledování svých občanů.

Celkem jedenáct kandidátů se utká v sobotu 23. března v boji o prezidentský post na Slovensku. Největší šance mají exministr zahraničí Ivan Korčok a šéf vládní strany Hlas–SD a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Ten podle průzkumů nejspíš ovládne případné druhé kolo, které by se konalo 6. dubna. Hlavním tématem kampaně je osud slovenské demokracie a právního státu. Pellegriniho podporuje vládní Smer a sám předseda parlamentu podpořil spornou legislativu o změnách v justici, proti níž opakovaně demonstrovaly tisíce Slováků. Kampaň zastínily kromě novely trestního zákona i kritické výroky představitelů vlády na adresu Ukrajiny, která už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi.

Polská vláda učinila první krok ke změně u ústavního soudu. Strana premiéra Donalda Tuska dlouhodobě označuje tribunál za zpolitizovaný a poplatný současné opozici. Koalice proto v parlamentu přijala usnesení, kterým vyzvala soudce k rezignaci a jejich předsedkyni označila za nelegální. Pravicové strany mluví o porušování práva.

Stát o HHC jednal už minulý rok, ale nic se nestalo, teď nezbylo nic jiného, než do toho problému radikálně „říznout“, podotýká advokát Zdeněk Joukl s tím, že mnoho dětí kvůli HHC skončilo v nemocnici. Nejen kanabinoidu HHC se věnuje další epizoda právního podcastu V hlavě, jehož byl Joukl hostem. Tento advokát je známý také tím, že zastupoval rodinu nemocného Martina, na jehož léčbu se ve veřejné sbírce vybralo více než 150 milionů korun.

Slovenský premiér Robert Fico vyzval k rezignaci šéfa ústavního soudu Ivana Fiačana. Ficovi vadí, že Fiačan o svém rozhodnutí pozastavit část změn v trestním právu minulý týden nejprve informoval „nepřátelská média“, a nikoliv účastníky řízení. Ústavní soud avizoval, že Fiačan se k rozhodnutí vyjádří ve středu. Premiér také předeslal, že jeho kabinet připraví návrh dílčích změn trestního zákoníku, které by podle něj ústavní soud nemusel zpochybnit. Opozice Fica za výroky kritizovala.

Děti, které zažívají domácí násilí, mají chránit Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), policie i soudy. I nedávný případ dívky, kterou přes dva roky znásilňoval její otčím, svědčí o tom, že selhávají. U soudu za to muž dostal podmínku, a to i s odůvodněním, že není násilník. Pořad 168 hodin ale zjistil, že muž figuruje ve třech případech přestupků, kdy fyzicky napadal nevlastní dceru i jejího mladšího bratra. Dívce například rozbil hlavu. Jenže soud to vůbec nevzal v potaz.

Tomáš Sokol bývá označován za jednoho z nejznámějších advokátů v Česku, který obhajoval třeba Radovana Krejčíře nebo Bohumila Kulínského. Po revoluci ale působil také jako městský prokurátor (státní zástupce) a ministr vnitra. Na otázku, jestli je v Česku dobrá obhajoba závislá na penězích, odpovídá ano: „Altruisté jsme občas všichni. Celkově se ale domnívám, že se advokáti chovají tržně.“ Jestli je to dobře, neví, ale je to tak podle něj i v řadě jiných oborů. V novém podcastu České televize V hlavě se také zamýšlí nad tím, jak se vyrovnává s příběhy obětí nebo co přinese vládou schválená novela zákona o advokacii.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost muže, který chce zjistit, zda je otcem dítěte narozeného ženě provdané za jiného muže. Domáhal se testu DNA. Soudy mu nevyhověly, ÚS verdikt potvrdil. Provedení testu DNA by momentálně vystavilo tříletého chlapce nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí. Manžel převzal plně otcovskou roli a k dítěti se chová stejně jako k ostatním sourozencům. Zamítnutí návrhu na provedení testu DNA rodině poskytuje čas na promyšlení situace a naplánování postupu v budoucnu, uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.