Justice strana 2 z 5

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Kvůli tomu, že vládní úsporná opatření zpomalila růst soudcovských platů, se projednávají desítky žalob. Návrh na zrušení části balíčku už zástupci justice poslali Ústavnímu soudu. Ten se zabývá i třemi návrhy na zneplatnění starších úprav, které výpočet výdělků upravily už v minulosti. Soudci je považují za zásah do své nezávislosti. Vláda chce svůj postup hájit.

Maďarsko podepsalo minulý měsíc s Čínou dohodu o spolupráci v justici a bezpečnostních otázkách, napsal německý Die Welt. Podle maďarských médií bude možné, aby čínští policisté drželi společné hlídky s těmi maďarskými. Od maďarské opozice zaznívá kritika. Čínský režim, který Evropská unie kritizuje kvůli porušování lidských práv, v minulosti podle neoficiálních zdrojů vybudoval v zahraničí síť policejních stanic pro sledování svých občanů.

Celkem jedenáct kandidátů se utká v sobotu 23. března v boji o prezidentský post na Slovensku. Největší šance mají exministr zahraničí Ivan Korčok a šéf vládní strany Hlas–SD a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Ten podle průzkumů nejspíš ovládne případné druhé kolo, které by se konalo 6. dubna. Hlavním tématem kampaně je osud slovenské demokracie a právního státu. Pellegriniho podporuje vládní Smer a sám předseda parlamentu podpořil spornou legislativu o změnách v justici, proti níž opakovaně demonstrovaly tisíce Slováků. Kampaň zastínily kromě novely trestního zákona i kritické výroky představitelů vlády na adresu Ukrajiny, která už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi.

Polská vláda učinila první krok ke změně u ústavního soudu. Strana premiéra Donalda Tuska dlouhodobě označuje tribunál za zpolitizovaný a poplatný současné opozici. Koalice proto v parlamentu přijala usnesení, kterým vyzvala soudce k rezignaci a jejich předsedkyni označila za nelegální. Pravicové strany mluví o porušování práva.

Stát o HHC jednal už minulý rok, ale nic se nestalo, teď nezbylo nic jiného, než do toho problému radikálně „říznout“, podotýká advokát Zdeněk Joukl s tím, že mnoho dětí kvůli HHC skončilo v nemocnici. Nejen kanabinoidu HHC se věnuje další epizoda právního podcastu V hlavě, jehož byl Joukl hostem. Tento advokát je známý také tím, že zastupoval rodinu nemocného Martina, na jehož léčbu se ve veřejné sbírce vybralo více než 150 milionů korun.

Slovenský premiér Robert Fico vyzval k rezignaci šéfa ústavního soudu Ivana Fiačana. Ficovi vadí, že Fiačan o svém rozhodnutí pozastavit část změn v trestním právu minulý týden nejprve informoval „nepřátelská média“, a nikoliv účastníky řízení. Ústavní soud avizoval, že Fiačan se k rozhodnutí vyjádří ve středu. Premiér také předeslal, že jeho kabinet připraví návrh dílčích změn trestního zákoníku, které by podle něj ústavní soud nemusel zpochybnit. Opozice Fica za výroky kritizovala.

Děti, které zažívají domácí násilí, mají chránit Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), policie i soudy. I nedávný případ dívky, kterou přes dva roky znásilňoval její otčím, svědčí o tom, že selhávají. U soudu za to muž dostal podmínku, a to i s odůvodněním, že není násilník. Pořad 168 hodin ale zjistil, že muž figuruje ve třech případech přestupků, kdy fyzicky napadal nevlastní dceru i jejího mladšího bratra. Dívce například rozbil hlavu. Jenže soud to vůbec nevzal v potaz.

Tomáš Sokol bývá označován za jednoho z nejznámějších advokátů v Česku, který obhajoval třeba Radovana Krejčíře nebo Bohumila Kulínského. Po revoluci ale působil také jako městský prokurátor (státní zástupce) a ministr vnitra. Na otázku, jestli je v Česku dobrá obhajoba závislá na penězích, odpovídá ano: „Altruisté jsme občas všichni. Celkově se ale domnívám, že se advokáti chovají tržně.“ Jestli je to dobře, neví, ale je to tak podle něj i v řadě jiných oborů. V novém podcastu České televize V hlavě se také zamýšlí nad tím, jak se vyrovnává s příběhy obětí nebo co přinese vládou schválená novela zákona o advokacii.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost muže, který chce zjistit, zda je otcem dítěte narozeného ženě provdané za jiného muže. Domáhal se testu DNA. Soudy mu nevyhověly, ÚS verdikt potvrdil. Provedení testu DNA by momentálně vystavilo tříletého chlapce nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí. Manžel převzal plně otcovskou roli a k dítěti se chová stejně jako k ostatním sourozencům. Zamítnutí návrhu na provedení testu DNA rodině poskytuje čas na promyšlení situace a naplánování postupu v budoucnu, uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.

Co je podstatou kauzy Čapí hnízdo? Odlišuje se od ostatních tím, že obžalovaným je bývalý premiér? A jak by někdejší státní zástupce a dnes advokát reformoval justici? A co mají v hlavě ti, kteří rozhodují o osudech druhých? Hostem právního podcastu V hlavě byl advokát Jan Vučka.

Česko zatím nevydá do Spojených států indického občana Nikhila Guptu viněného za oceánem ze spiknutí s cílem vraždit. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost rozhodnutí o vydání do doby, než rozhodne o mužově stížnosti. Ta směřuje vůči usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost Guptova vydání, a Vrchního soudu v Praze, který rozhodnutí potvrdil.

Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyjádřil v Interview ČT24 svou spokojenost se středečním rozhodnutím poslanců podpořit vládní novelu měnící definici znásilnění. Zákon je podle něj „správný krok, ale nikoliv velký skok“. Na dotaz, zda by nebylo vhodné zakázat udělování podmíněných trestů za sexualizované násilí, Blažek namítl, že jsou různé formy a intenzity znásilnění, v některých případech by podle něj uvěznění pachatele nebylo vhodné. Ani aktivisté dle Blažka nevolají po zrušení podmínek, jen mají neoprávněný pocit, že je soudy ukládají příliš často.

Přímo před budovu parlamentu svolala slovenská opozice další z demonstrací proti návrhu vlády premiéra Roberta Fica na výrazné změny v trestním právu. Reforma má snížit trestní sazby za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrátit promlčecí lhůty trestních činů či zrušit elitní útvar prokuratury (ÚSP). Návrh kritizuje slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a evropské instituce.

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Robert Tempel, který byl po dvacetiletém vězení zproštěn obžaloby z dvojnásobné vraždy, ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že po propuštění z vězení vyhledává samotu. Podle svých slov trpí posttraumatickou stresovou poruchou, dochází na psychiatrii. Tempel po státu požaduje za nezákonné stíhání, dobu strávenou ve vězení a další nároky zhruba 86 milionů korun. Jednání bude pokračovat na konci února.

Na Slovensku pokračovaly opoziční a občanské protesty proti vládním návrhům na změny v trestním právu. Ve čtvrtek se demonstrace konaly ve dvacítce slovenských měst, Slováci ale demonstrovali například i v Brně, Praze, Paříži nebo Krakově. Demonstrantům vadí především snaha kabinetu premiéra Roberta Fica zrušit Úřad speciální prokuratury. Obávají se, že Ficova reforma soudnictví ztíží potírání korupce v zemi. Slovenská sněmovna přitom hlasy vládní většiny rozhodla, že navrhované změny projedná ve zrychleném hlasování.

Soudní senát musel už v jednací síni veřejně odůvodnit své rozhodnutí, a je proto určitou chybou, že až dosud základní důvody neznáme, komentoval prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra případ opakovaného znásilnění dívky, za které dostal pachatel podmíněný trest. V Interview ČT24 Vávra řekl, že soud mohl vydat třeba tiskovou zprávu, ve které by důvody znovu shrnul. Zároveň dodal, že se stále pracuje na písemném vyhotovení rozsudku, které je vždy podrobnější.

„Mně, a nejenom mně, to přijde strašně nespravedlivé,“ říká dívka, kterou více než dva roky až pětkrát týdně znásilňoval nevlastní otec, o verdiktu odvolacího soudu. Ten zmírnil původní trest tří let vězení na podmínku. Dle znalce špatně vyhodnotil posudek, oběť vůbec nevyslechl a zazněla jen otčímova verze. Muž tvrdil, že jeho vězením utrpí hlavně rodina. V té přitom kvůli otčímově chování už několikrát zasahovala policie. S týranou dívkou mluvili reportéři 168 hodin Jaroslav Hroch a Jakub Hříbek.

Evropská komise potvrdila, že Polsko splňuje poslední tři podmínky nezbytné pro čerpání 76 miliard eur (1,88 bilionu korun) ze strukturálních fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Brusel se zatím k věci oficiálně nevyjádřil. EU finance určené Varšavě zmrazila během předchozí polské vlády kvůli pochybnostem o kvalitě právního státu.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění nezletilé dívky, za které pachatel dostal u soudu podmínku. O změně výše trestu rozhodl minulý týden Krajský soud v Brně. Podle znalce oběť neměla mít vážné následky. Původně si měl muž odsedět tři roky ve vězení. O problematice v pořadu Události, komentáře debatovali advokátka Lucie Hrdá a vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v parlamentním projevu ostře kritizovala současnou vládní koalici za její pokusy o změny v justici včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Navrhované změny v trestním právu umožní ukládat podmíněné tresty i za nejzávažnější případy ekonomické kriminality, varovala zákonodárce Čaputová. Argumenty vlády na jednání sněmovny o změnách ve zrychleném řízení podle ní neobstojí. Podle premiéra Roberta Fica Čaputová nevystoupila v parlamentu jako hlava státu, ale jako mluvčí opozice. V řadě slovenských měst se navečer konaly další protivládní protesty.