Justice strana 3 z 5

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Slovenský soud první instance uznal tamního exprezidenta Andreje Kisku vinným z daňového podvodu. Vyměřil mu trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu patnácti tisíc eur (asi 368 tisíc korun) a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností. Verdikt není pravomocný. Kiskův obhájce už ohlásil odvolání proti rozsudku.

Plzeňská soudkyně Eva Sofia Vodičková chtěla v době koronavirové pandemie podplatit jinou ženu, aby za ni podstoupila PCR test. Vinu i uložený peněžitý trest ve výši 200 tisíc korun pravomocně potvrdila odvolací instance. Zákon o soudech a soudcích stanoví, že po pravomocném odsouzení soudce za úmyslný trestný čin funkce tohoto soudce zaniká.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.

Nový olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun v nejbližší době personální změny nechystá. Zaměřit se chce v první řadě na koncepci Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci včetně efektivity poboček. Do funkce ho jmenoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na návrh nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Ten uvedl, že pevně věří, že jeho výběr byl správný; musel by z toho jinak vyvodit odpovědnost. Bývalý ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Dragoun na tomto postu vystřídal Radima Daňhela.

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Evropská komise (EK) vyměřila americkému výrobci čipů Intel pokutu 376,36 milionu eur (9,2 miliardy korun). Jde o nově vyměřenou pokutu, protože tu původní, z roku 2009 a v rekordní výši 1,06 miliardy eur, loni částečně anuloval Tribunál Soudního dvora Evropské unie.

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

Před olomouckým krajským soudem stanulo sedm lidí obžalovaných v souvislosti s výrobou pervitinu a distribucí drogy v Česku a Polsku. Šest obžalovaných pochází ze Šumperska, jeden z Polska. Polák Norbert Boguslav Wybraniec podle státního zástupce zajišťoval dodávku lékových přípravků s pseudoefedrinem a chemikálií potřebných k výrobě pervitinu. U soudu Wybraniec prohlásil, že z Polska do Česka žádné léky ani chemikálie nedovážel a s výrobou narkotik neměl nic společného.

Zpětně od května chce ministerstvo spravedlnosti zvýšit platy nesoudcovským profesím v justici. Berou totiž v průměru téměř o pět tisíc méně než zbytek státní správy. Dorovnání platů do roku 2025 přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jeho úřad ale zatím konkrétní návrh neodsouhlasil. Jednání budou pokračovat po vládních prázdninách.

Po dvaceti letech se Pavlu Rychetskému promění každotýdenní harmonogram. Mandát předsedy Ústavního soudu v Brně totiž devětasedmdesátiletému právníkovi končí v pondělí 7. srpna. Před koncem ve funkci prostřednictvím rozhovoru pro Českou televizi předal doporučení pro nového předsedu: umět naslouchat a necítit přehlasování jako křivdu. Posteskl si, že se na Ústavní soud čím dál víc přenáší odpovědnost, která náleží někomu jinému.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

V Tel Avivu v sobotu vyšlo zhruba 150 tisíc lidí do ulic na protest proti vládní justiční reformě a další desítky tisíc lidí demonstrovaly v ostatních izraelských městech, napsal server The Times of Israel. Demonstrací se tak zúčastnilo výrazně více lidí než během předchozích protestů. Izraelský parlament se má příští týden vrátit k projednávání reformy, která má omezit pravomoci nejvyššího soudu a posílit vliv vlády na jeho personální obsazení.

Ulehčit administrativu drobným výrobcům sezonních produktů, například marmelád a cukroví, v domácím prostředí má sjednocení pravidel pro krajské hygienické stanice. Například nemusí investovat do speciálních provozoven ani hlásit prodej. Zmírnění podmínek přináší antibyrokratický balíček, který chystá úlevy pro menší živnostníky.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Pavel Blažek (ODS) ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády, usnesli se v on-line hlasování Piráti. Předseda strany Ivan Bartoš chce situaci prodiskutovat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně. O možných variantách postupu hlasovalo 514 členů Pirátů, pro přijetí usnesení se vyslovilo 369 z nich. Blažek upozornil, že nedůvěru mu on-line vyjádřila méně než třetina Pirátů s právem hlasovat. Zdůraznil naopak podporu své brněnské ODS.

Polská justiční reforma zavádějící systém kázeňských postihů soudců porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise v několikaletém sporu s konzervativní vládou ve Varšavě o politické ovlivňování polských soudů. Kárné kolegium polského nejvyššího soudu, které mělo pravomoc rozhodovat o odvolání soudců, nebylo podle nejvyššího orgánu unijní justice nestranné a nezávislé.

Ukrajinský nejvyšší soud odvolal svého předsedu Vsevoloda Kňazeva, kterého protikorupční úřady v noci na úterý zadržely při přebírání úplatku ve výši téměř tří milionů dolarů. Oznámila to ukrajinská média. Kňazev zatím nebyl formálně obviněn, protikorupční úřady ale obvinění připravují.

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý sdělil zástupcům justice, že stát uvažuje o faktickém zmrazení platů soudců a státních zástupců v příštím roce, a to zřejmě zásahem do platové základny. Po jednání to novinářům oznámil místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Šéf Soudcovské unie Libor Vávra konstatoval, že je předčasné v tuto chvíli vyhrožovat, nebo naopak chválit, protože politická jednání nejsou u konce. Blažek záměr, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, pro média nekomentoval.

V Izraeli se v sobotu opět demonstruje proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu, v sobotu podle serveru The Times of Israel protestovali Izraelci na 150 místech v zemi.

Soudní dvůr Evropské unie snížil pokutu pro Polsko kvůli justiční reformě z milionu eur (22,4 milionu korun) na polovinu – denně tak nyní zaplatí v přepočtu necelých 12 milionů korun. Unijní soud potrestal Varšavu v říjnu 2021 za to, že se nepodřídila jeho nařízení zrušit disciplinární komoru nejvyššího soudu trestající soudce. Sporný justiční orgán podle Evropské komise nesplňuje unijní standardy nezávislosti a nestrannosti.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti muže z Mostu, jenž chtěl získat do takzvané preadopční péče jedenáctiletou dceru své partnerky. Její biologický otec, který s rodinou nežije, s tím souhlasil, proti se však postavila justice. Doporučila počkat, zda se ještě vztah s biologickým otcem nezlepší. Nyní musí znovu rozhodnout Okresní soud v Mostě. Preadopční péče je předstupněm osvojení.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.