Josep Borrell strana 5 z 5

Státy Evropské unie v pondělí schválily vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15 tisíc ukrajinských vojáků. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili také uvolnění dalších pěti set milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu (EPF) na zbraně pro Kyjev. Oznámila to Rada EU. Celková částka, kterou evropský blok Ukrajinu z fondu EPF podpořil, tak dosáhne 3,1 miliardy eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella EU také pracuje na přípravě dalších sankcí proti Rusku, k jejichž zavedení v pondělí vyzval ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.

Evropští a světoví lídři odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pondělí ráno telefonoval jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, který přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc. Za skupinu G7, která bude s ukrajinským prezidentem jednat v úterý, vyjádřil podporu i německý kancléř Olaf Scholz. Bombardování odsoudili také představitelé Evropské unie, Velké Británie, USA, České republiky a dalších zemí. Ke zklidnění situace vyzvala i Čína.

Evropská rada by měla přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů za dva týdny na jednání Evropské rady, uvedl její místopředseda Charles Michel. Část unijních zemí během neformálního summitu Evropské rady na Pražském hradě požadovala plošné stanovení maximálních cen, ale zejména Německo, Nizozemsko a Dánsko to stále odmítají. Český premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že v EU je stále větší podpora oddělení cen plynu od cen elektřiny. Unijní státy také stále více podporují společné nákupy plynu, doplnila ho šéfka Evropské komise von der Leyenová.

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.

Plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat. Německé rozvědky varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Část evropských politiků nyní hovoří o tom, že masivní podmořské výbuchy v Baltském moři byly cílenou sabotáží. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy. Moskva havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v ukrajinském městě Izjum k rychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese. Lipavský to uvedl na Twitteru. Podobné útoky vůči civilnímu obyvatelstvu v 21. století označil za nemyslitelné a odporné a nelze je podle něj přehlížet. Ukrajinská armáda mezitím nadále pokračuje v ofenzivě na severovýchodě. Rusové ale podle britských zpravodajských služeb budou zbývající okupované oblasti v Charkovské oblasti tvrdošíjně bránit.

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Stanovisko představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny nebudou v Evropě uznávané vůbec. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jde o dobrý první krok, ale nejde o dostatečné opatření. Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry.

Ministři obrany zemí Evropské unie se shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků. Po setkání ministrů v Praze také dodal, že EU je v podpoře Ukrajiny jednotná a bude jí pomáhat tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

Evropská unie spěje ke zmrazení dohody s Ruskem, která usnadňuje vydávání turistických víz. List Financial Times napsal s odkazem na své bruselské zdroje, že se unijní ministři zahraničí na nadcházející pražské neformální schůzce na jejím zmrazení shodnou. Pokud se jeho informace potvrdí, byl by to kompromis mezi požadavky některých zemí EU, které chtěly od dohody zcela odstoupit, a zdrženlivým postojem jiných států.

Srbsko a Kosovo za zprostředkování Evropské unie urovnaly spor ohledně pohybu svých občanů přes společnou hranici, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Srbsko podle Borrella souhlasilo, že držitelé kosovských občanských průkazů již nebudou potřebovat speciální dokumenty pro vjezd do Srbska, a Kosovo se zavázalo, že nezavede podobné opatření pro srbské občany.

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Pět čínských balistických raket dopadlo do japonské výlučné ekonomické zóny, napsala agentura Kjódó s odkazem na japonskou vládu, která incident odsoudila. Stalo se tak poprvé, uvedl japonský ministr obrany Nobuo Kiši. Čína ve čtvrtek zahájila ve vodách a ve vzdušném prostoru obklopujícím Tchaj-wan vojenské cvičení. Podle Tchaj-wanu při něm vypálila několik balistických raket v blízkosti souostroví Ma-cu.

Situace v Náhorním Karabachu se znovu vyostřuje. Ázerbájdžán podle agentury AFP oznámil, že ovládl několik pozic a zničil arménské cíle v této horské enklávě, o níž země naposledy svedla s Arménií válku v roce 2020. Vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci.

Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na Twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech, k čemuž také v pondělí večer došlo.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí schválili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož zástupci vlád rovněž projednali nové sankce proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina včetně zákazu dovozu ruského zlata. EU by je podle diplomatů mohla schválit ještě tento týden.

Evropská komise v pátek navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.

Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová se omluvila za selhání při genocidě ve Srebrenici. Učinila tak na pondělní vzpomínkové akci k 27. výročí události, při níž vojska bosenských Srbů navzdory přítomnosti nizozemských vojáků zavraždila přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů.

Rusko-ukrajinský konflikt nabírá nový rozměr, který ještě více zasahuje do teritoria Evropské unie (EU). Po víkendovém zákazu Litvy převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vážou sankce EU, spustila Ruská federace v této své exklávě mezi Litvou a Polskem vojenské manévry. Kreml navíc označil jednání Litvy za bezprecedentní a nezákonné a slíbil jednat „na obranu svých národních zájmů“. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová označila ruskou rétoriku za ironii.

Albánský parlament zvolil v sobotu novým prezidentem země generála Bajrama Begaje, který tak v červenci vystřídá nynější hlavu státu Ilira Metu. Pro pětapadesátiletého Begaje hlasovalo 78 ze 140 členů parlamentu.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.