Josep Borrell strana 5 z 5

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun), oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu. Kyjev na setkání vyzval státy G7, aby zabavily ruský majetek na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že vyhostilo deset rumunských a jednoho bulharského diplomata jako odplatu za stejný krok ze strany vlád v Bukurešti a Sofii.

Zástupci Slovenska a Maďarska v úterý uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje Evropská unie. Evropská komise vypracovala návrh sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a nemají pro ně žádné okamžité alternativy, napsala agentura AP.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina, měl ho za muže míru.

Ruské rakety v pátek zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci. Při útoku zemřelo nejméně padesát lidí a dalších 87 utrpělo zranění, oznámil gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle ukrajinské tajné služby SBU, na kterou se odvolává agentura Unian, je mezi mrtvými i pět dětí. Ruské ministerstvo obrany zodpovědnost za úder odmítlo.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Cílem ruského vůdce Vladimira Putina je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové začlenit Ukrajinu pod Rusko. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel řekl, že by Rusko kvůli odporu ukrajinského obyvatelstva muselo zemi masivně okupovat, aby si nad ní Putin udržel alespoň částečnou kontrolu. Což si myslí i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.

Evropská unie zmrazí aktiva ruské centrální banky, vykáže vlivné ruské banky z mezinárodního platebního systému SWIFT a uzavře nebe pro jakékoliv ruské letadlo. V neděli to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a potvrdilo večerní zasedání unijních ministrů zahraničí. Sankce zamíří i na Bělorusko jako režim „kolaborující“ na ruské agresi vůči Ukrajině. Sedmadvacítka dá navíc 450 milionů eur na vyzbrojení Ukrajiny. Von der Leyenová také v neděli v rozhovoru sdělila, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala jeho součástí.

Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Státy Evropské unie jednomyslně podpořily přijetí sankcí proti Rusku. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Sankce uvalí také Spojené státy, Kanada, Japonsko a Velká Británie, která v prvním kroku zmrazí aktiva některých ruských bank.

Ruská bezpečnostní rada se vyslovila pro uznání nezávislosti povstaleckých „lidových republik“ na Donbasu. Podle prezidenta Vladimira Putina padne konečné rozhodnutí v této věci ještě během pondělí. Hlava Kremlu má vystoupit s televizním projevem. Rusko a Washington v zásadě souhlasí s konáním summitu na nejvyšší úrovni. Oznámil to v noci na pondělí Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil jak s Putinem, tak s americkým prezidentem Joe Bidenem. Schůzka Putina a Bidena se však nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, které podle něj ukazují, jak kolony tanků a vojenských vozidel po železničním a silničním mostu opouštějí okupovaný Krym. Ukrajina ale žádné známky ústupu nezaznamenala a rovněž Washington tvrdí, že ruské jednotky se pohybují směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, a že se posouvají „znepokojivě do bojových pozic“. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba. Podle estonské rozvědky je v regionu už 170 tisíc ruských vojáků.

Spojené státy nařídily, aby rodiny diplomatů na Ukrajině odjely. Povolily i odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. Polovinu zaměstnanců odvolá i Velká Británie. Důvodem jsou obavy z ruské invaze. Ukrajina kroky označila za přehnané a předčasné. Ani členské státy EU k obdobnému postupu zatím nevidí důvod. Evropská komise oznámila, že chce Ukrajině poslat přes miliardu eur. NATO i USA hodlají posílit jednotky ve východní Evropě, Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři.

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že ruské tajné služby připravují provokace zamířené na ruské vojáky umístěné v separatistickém moldavském regionu Podněstří, ze kterých pak Moskva hodlá obvinit Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Ukrajinska pravda. Ukrajinu zároveň v pátek zasáhl kybernetický útok. Přestaly fungovat internetové stránky ministerstva zahraničí a dalších úřadů. Podle ukrajinských bezpečnostních činitelů za útokem nejspíše stojí Rusko.

I v noci na neděli v největším městě Almaty pokračovaly střety s demonstranty, oznámily úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Kazachstánská a ruská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v neděli informovala, že při současných nepokojích přišlo o život už 164 lidí a dalších 2265 utrpělo zranění. Ministerstvo ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo, napsala agentura Interfax. Tisková služba prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva uvedla, že policie zadržela od začátku týdenních protestů téměř šest tisíc lidí, mezi nimi mnoho cizinců.

Rusko by v případě vojenské agrese proti Ukrajině čelilo rozsáhlým následkům, prohlásil ve středu šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell poté, co společně s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou navštívil frontovou linii v Donbasu na východě země. Tam se Kyjev už déle potýká s ruskými bojovníky a lokálními separatisty. Všech diskuzí o evropské bezpečnosti se podle Borrella musí účastnit Evropská unie a Ukrajina.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.