Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.
Osmý balík sankcí podle Borrella je „více téhož“. Větší množství restrikcí míří na více lidí při importu i exportu. „Mělo by to postihnout ruskou ekonomiku, jejich schopnost cokoliv stavět, budovat,“ uvedl.
Současné sankce podle něj už mají jasné dopady. Pro ruský bankovní systém je například mnohem obtížnější spolupracovat se zbytkem světa, produkce automobilů se v Rusku oproti loňskému roku snížila o 98 procent, dvě třetiny civilních letadel už nejsou kvůli nedostatku náhradních dílů schopné provozu, vyjmenoval.
Podle ministra Lipavského v době přijímání prvního balíku sankcí „byla představa, že budou mít tvrdší dopad do ruské ekonomiky a ovlivní válku na Ukrajině“. „To se nestalo,“ dodal. Evropská unie tak podle něj musí pokračovat v hledání dalších nástrojů, aby se ruské schopnosti dále vést válku snižovaly.
Nové balíky zalepují mezery ve starších sankcích, míní Lipavský
Údaje společnosti Datlab ukazují, že se Rusům stále daří v Česku i v Evropě některé postihy obcházet. „To je realita, žádné opatření nikdy není dokonalé,“ reagoval Lipavský s tím, že jen v České republice byl zamražen majetek v hodnotě zhruba deseti miliard korun.
„Ne na každý majetek si také lze jednoduše sáhnout. Vždycky budou nějaké skulinky a vždycky bude nějaké obcházení sankcí,“ řekl. Nové balíky tak podle něj zalepují v opatřeních díry, které se podaří objevit.
Sankcemi je podle Borrella postiženo už více než tisíc osob, prostor k jejich rozšiřování je tak omezený. „Zatím jsme ještě všechny naše možnosti nevyčerpali,“ řekl.
Lipavský doplnil, že kromě přijímání nových balíků je také nutné lpět na uplatňování již přijatých opatření. „Dopad na Ruskou federaci je v některých případech střednědobý až dlouhodobý,“ uvedl. Borrell upozornil, že například v oblasti těžby Rusko již vyčerpalo svoje stávající ložiska a nová nemůže otevřít. „Na to jim právě schází technologie, kterou dostávají od nás,“ dodal.
Jednota Evropy je klíčová, myslí si Borrell
Maďarský parlament v úterý odmítl hlasovat o vstupu Švédska a Finska do NATO. Země je spolu s Tureckem poslední, kdo přístupové listiny severských zemí ještě neratifikoval. „Důležité je, co dělá maďarská vláda. Maďarská vláda sankce schválila,“ okomentoval Borrell a připomněl, že k přijetí balíků je nutná jednomyslnost EU.
Viktor Orbán ale dovnitř své strany Fidesz volá po zrušení sankcí, které podle něj působí Evropě obrovské ekonomické problémy. „Je veřejné tajemství, že některé výjimky, ale ne zdaleka všechny, byly udělány pro maďarskou vládu a pro potřeby Maďarska,“ reagoval Lipavský. Některé výjimky v sankčním režimu jsou legitimním zájmem pro celou řadu dalších zemí včetně Česka, připomněl.
Přiznal zároveň, že s Maďarskem je třeba udržovat dialog. „Neustále vysvětlovat potřebu jednoty a držet je na naší straně,“ uvedl ministr s tím, že jednání probíhají neustále.
Spolupráce podle něj bude třeba také při hledání řešení energetické krize. „Evropa je odsouzena k solidaritě. Jsme odsouzeni k tomu, abychom spolupracovali,“ řekl. Bez solidarity se podle něj „vrátíme zpátky o osmdesát let a to nikdo nechce“. Řešení všech krizí nakonec vždy vedlo k evropské spolupráci, poznamenal.
Rusko vede hybridní válku právě i prostřednictvím cen energií. Německo plánuje masivní podporu domácností a firem za 200 miliard eur. Podobná opatření si ale nemůže každá unijní země dovolit. „Musíme být velmi bdělí, abychom se vyhnuli rozdrobení vnitřního trhu,“ řekl Borrell. Hledání společného řešení energetické krize podle něj bude mnohem efektivnější, než kdyby se jej každá země snažil najít sama.
Lipavský ale upozornil, že za zajištění energetické bezpečnosti a sociálního smíru jsou stále zodpovědné státy. Pokud by se EU shodla na opatřeních, které by oslabila některý členský stát, ostatní země by to pocítily také, domnívá se. „My se o sebe vzájemně nakonec musíme postarat a musíme najít takové řešení, se kterým budou všichni konformní,“ podotkl.
Přijetí velkého množství Rusů je těžko představitelné, řekl Lipavský
Do Evropy po vyhlášení částečné mobilizace zamířilo velké množství Rusů. EU však neomezila jejich vstup jen na humanitární nebo politické důvody. Podle Borrella to nebyla chyba. „Musíme se postarat o lidi, kteří utíkají před rizikem ohrožení vlastního života. Musíme to posuzovat případ od případu,“ uvedl. „Jsou to humanitární práva a to jsou mezinárodní práva.“
Lipavský připomněl, že Česko poskytlo útočiště 400 tisícům uprchlíkům z Ukrajiny. „Máme i bezpečnostní zájmy,“ zdůraznil. „Neumím si představit, že bychom nyní přijali široké množství Rusů prchajících před potenciální mobilizací.“
Lidé, kteří z Ruska nyní prchají, podle něj například v rozhovorech s médii projevují „ruskou imperiální rétoriku“. „Těžko si představit, že by tito lidé v nějakém větším počtu v České republice pobývali,“ předeslal. Pokud však někdo v tuzemsku požádá o azyl, Česko všechny své právní náležitosti dodrží.
Borrell zase poukázal na to, že desítky tisíc ruských mužů, kteří utíkají za hranice, jsou potenciální vojáci, kteří tak nebudou být moci nasazeni na Ukrajině. „To je velký problém pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ uvedl Borrell. „Rusové hlasují nohama. Nechtějí se účastnit televizní války, aby se pro ně stala reálnou válkou. Ukrajinci každý den bojují o svoji svobodu a o svoje přežití,“ dodal Lipavský.
Borrell: Debatami o jaderné válce přistupujeme na Putinovu hru
Borrell nechtěl odpovědět na to, jaká by byla reakce EU, kdyby se Putin rozhodl použít na Ukrajině jadernou zbraň. „Takováto ‚kdyby‘ je lepší nepoužívat. Samozřejmě je naší zodpovědností snažit se vyhnout nukleární válce. Ale pokud o ní budeme jen mluvit, začneme hrát Putinovu hru,“ řekl.
Přiznal však, že toto riziko skutečně existuje a Evropa na ni musí být připravena. „Ale čím více o tom budeme hovořit, čím více budeme o jaderné hrozbě spekulovat, tak hrajeme jeho hru,“ uvedl.
Moskva podle Lipavského dostala „poměrně jasné vzkazy, že si nemá s touto velmi nebezpečnou rétorikou jakkoliv zahrávat.“ „Jsme připraveni,“ zhodnotil pak český ministr zahraničí. „Vyžaduje to pevné nervy a rozhodnost.“
