Josep Borrell strana 4 z 5

V Íránu v sobotu popravili další dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v polovině září. Muži byli odsouzeni v prosinci za zabití člena provládních milic Basídž. Tento týden jim trest potvrdil nejvyšší soud. EU uvedla, že je nejnovějšími popravami zděšena, odsoudily je také Spojené státy.

Ukrajinci na některých okupovaných územích musejí přijmout ruský pas a zříct se ukrajinského občanství, aby dostali výplatu. Jinde bez dokladu nemohou pracovat ve zdravotnictví. Když ho ovšem přijmou, hrozí jim povolání do ruské armády. Státy Evropské unie je navíc nejspíš nebudou chtít vpustit do země. Rusko vůči svým sousedům využívá politiku nucené pasportizace již dvě desetiletí.

Od spuštění ruského útoku na Ukrajinu se snaží Západ odradit Rusko od agrese sankcemi. Míří hlavně na odvětví, která Kremlu přinášejí zisk a umožňují mu válku vést. Série postihů Evropské unie dosud mířily na export zboží a surovin, bankovní sektor, dopravu nebo energetiku. Stále se též prodlužuje seznam jednotlivců, kterým úřady členských států mrazí majetek a zakazují vstup na své území. V pátek pak EU formálně schválila v pořadí již devátý balík sankcí.

Na severu Kosova blokují od soboty příslušníci srbské menšiny silnice. O víkendu došlo i na přestřelky s policií. Evropská unie už prostřednictvím vysokého představitele pro zahraniční politiku Josepa Borella vyzvala Bělehrad i Prištinu k uvolnění napětí. Podle balkanisty a historika Františka Šístka nyní nehrozí vypuknutí velkého konfliktu, bouřlivá situace ale může vést k větším mezietnickým střetům.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.

Srbové žijící na severu Kosova už druhý den blokovali hlavní silnice. Protestovali tak proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty. Napětí v oblasti neustále narůstá, v noci došlo i na přestřelku s policií, napsala agentura Reuters. Srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval všechny strany k zachování míru. V rozhovoru se stanicí RTS prohlásil, že neděle je pro něj „nejtěžším dnem od zvolení prezidentem“.

Kosovo a Srbsko dosáhly dohody, která ukončí téměř dvouletý spor ohledně poznávacích značek vozidel na severu Kosova. Informoval o tom na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dohoda byla dojednaná v Bruselu za zprostředkování Evropské unie.

Kosovský premiér Albin Kurti v úterý o 48 hodin odložil platnost nařízení, na jehož základě mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Opatření, které mělo původně začít platit právě v úterý, vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. V úterý to v Bruselu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě. Slovenské ministerstvo obrany očekává zahájení zmíněných oprav v průběhu několika týdnů.

Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Sedmadvacítka se shodla i na výcviku patnácti tisíc ukrajinských vojáků, který má probíhat v Polsku a Německu.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell čelí kritice kvůli vyjádřením z minulého týdne, kdy při projevu v Bruggách na Evropské diplomatické akademii přirovnal Evropu k „zahradě“ a většinu zbytku světa k „džungli“. Někteří označili slova španělského politika zastupujícího unijní diplomacii za „kolonialistický jazyk“ a ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů (SAE) si kvůli tomu v pondělí předvolalo šéfa unijní mise v SAE k podání vysvětlení.

Státy Evropské unie v pondělí schválily vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15 tisíc ukrajinských vojáků. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili také uvolnění dalších pěti set milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu (EPF) na zbraně pro Kyjev. Oznámila to Rada EU. Celková částka, kterou evropský blok Ukrajinu z fondu EPF podpořil, tak dosáhne 3,1 miliardy eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella EU také pracuje na přípravě dalších sankcí proti Rusku, k jejichž zavedení v pondělí vyzval ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.

Evropští a světoví lídři odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pondělí ráno telefonoval jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, který přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc. Za skupinu G7, která bude s ukrajinským prezidentem jednat v úterý, vyjádřil podporu i německý kancléř Olaf Scholz. Bombardování odsoudili také představitelé Evropské unie, Velké Británie, USA, České republiky a dalších zemí. Ke zklidnění situace vyzvala i Čína.

Evropská rada by měla přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů za dva týdny na jednání Evropské rady, uvedl její místopředseda Charles Michel. Část unijních zemí během neformálního summitu Evropské rady na Pražském hradě požadovala plošné stanovení maximálních cen, ale zejména Německo, Nizozemsko a Dánsko to stále odmítají. Český premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že v EU je stále větší podpora oddělení cen plynu od cen elektřiny. Unijní státy také stále více podporují společné nákupy plynu, doplnila ho šéfka Evropské komise von der Leyenová.

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.

Plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat. Německé rozvědky varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Část evropských politiků nyní hovoří o tom, že masivní podmořské výbuchy v Baltském moři byly cílenou sabotáží. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy. Moskva havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v ukrajinském městě Izjum k rychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese. Lipavský to uvedl na Twitteru. Podobné útoky vůči civilnímu obyvatelstvu v 21. století označil za nemyslitelné a odporné a nelze je podle něj přehlížet. Ukrajinská armáda mezitím nadále pokračuje v ofenzivě na severovýchodě. Rusové ale podle britských zpravodajských služeb budou zbývající okupované oblasti v Charkovské oblasti tvrdošíjně bránit.

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Stanovisko představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny nebudou v Evropě uznávané vůbec. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jde o dobrý první krok, ale nejde o dostatečné opatření. Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry.

Ministři obrany zemí Evropské unie se shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků. Po setkání ministrů v Praze také dodal, že EU je v podpoře Ukrajiny jednotná a bude jí pomáhat tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

Evropská unie spěje ke zmrazení dohody s Ruskem, která usnadňuje vydávání turistických víz. List Financial Times napsal s odkazem na své bruselské zdroje, že se unijní ministři zahraničí na nadcházející pražské neformální schůzce na jejím zmrazení shodnou. Pokud se jeho informace potvrdí, byl by to kompromis mezi požadavky některých zemí EU, které chtěly od dohody zcela odstoupit, a zdrženlivým postojem jiných států.

Srbsko a Kosovo za zprostředkování Evropské unie urovnaly spor ohledně pohybu svých občanů přes společnou hranici, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Srbsko podle Borrella souhlasilo, že držitelé kosovských občanských průkazů již nebudou potřebovat speciální dokumenty pro vjezd do Srbska, a Kosovo se zavázalo, že nezavede podobné opatření pro srbské občany.