Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.
Musíme urychlit vojenskou pomoc Ukrajině, vybízí šéf unijní diplomacie Borrell
„Je třeba učinit více a je třeba jednat rychleji, stále toho je třeba mnoho udělat. Musíme zintenzivnit a urychlit naši vojenskou podporu,“ řekl Borrell v projevu na závěrečném dni Mnichovské bezpečnostní konference v bavorské metropoli.
Kallasová: Je třeba navýšit výrobu munice
Borrell se následně zúčastnil debaty, ve které Kallasová hovořila o svých obavách z nedostatečných kapacit na produkci munice.
Uvedla, že poptávka po munici je obrovská, ale výroba značně omezená, proto by evropský zbrojní průmysl měl dostat příslušné zakázky, aby mohl produkční kapacitu navýšit. Podle premiérky některé evropské metropole v této věci stále váhají, což jen povzbuzuje Rusko, které sází na to, že Evropu podpora Ukrajiny nakonec unaví.
Kallasovou v jejím návrhu Borrell podpořil. „S estonskou premiérkou naprosto souhlasím a my na tom pracujeme,“ řekl. Podle něj kapacity evropského zbrojního průmyslu musí být navýšeny jak na podporu Ukrajinců, tak i v zájmu bezpečnosti Evropy.
Konference ukázala tranatlantickou jednotu, míní šéf akce
Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen v závěrečním prohlášení uvedl, že nejvíce na něj zapůsobil projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Loni byl Zelenskyj v Mnichově osobně, letos vystoupil s projevem přes video. „Doufáme, že příští rok zde bude opět osobně, což by znamenalo, že válka skončí,“ uvedl Christoph Heusgen.
Ocenil také projev americké viceprezidentky Kamaly Harrisové. „Zcela jasně hovořila o americkém pohledu, kdy řekla, že ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině dopouští zločinů proti lidskosti a že tyto zločiny budou potrestány,“ uvedl.
Poznamenal, že od řady účastníků konference slyšel názor, že pro potrestání válečných zločinů na Ukrajině bude třeba zřídit zvláštní tribunál OSN.
Podle Heusgena konference ukázala silnou transatlantickou jednotu. „Odmítáme změnu hranic v Evropě násilím a odmítáme válku na Ukrajině,“ upřesnil.
Za dobrý výsledek označil i to, že spolu v Mnichově jednali americký ministr zahraničí Antony Blinken a vysoký čínský diplomat Wang I. „Svět další konflikt nepotřebuje,“ řekl. Schůzka Wanga a Blinkena byla první od incidentu s čínským balonem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní. Už tak napjaté vztahy obou mocností to dále zhoršilo.
V závěrečném prohlášení hovořil Heusgen i o tom, že konference musí více zapojit takzvaný globální Jih. Z tohoto důvodu Heusgen do Mnichova pozval řadu zástupců jihoamerických, afrických, jihoasijských a tichomořských zemí. Uvedl, že je třeba těmto zemím lépe naslouchat a věnovat se jejich problémům.
Za Česko byl na konferenci Pavel a Lipavský
Z Česka do Mnichova přijel zvolený český prezident Petr Pavel. Na okraj bezpečnostní konference se sešel například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.
„Musím říct, že právě opak je pravdou,“ řekl na dotaz, zda dosavadní evropská jednota není v ohrožení. Podobně se vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Ta hlavní zpráva z Mnichova je, že Evropa zůstává jednotná,“ řekl. „Evropa je jednotná. My jsme jednotní. Západ je jednotný,“ dodal.
Zaznělo odsouzení ruské agrese i varování před Čínou
Všichni západní představitelé ve svých projevech na hlavním pódiu jednoznačně odsoudili ruskou agresi. V pátek na úvod akce prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, že dodávky zbraní válku na Ukrajině neprodlužují, a vyzval západní spojence, kteří slíbili Ukrajině tanky Leopard, aby je co nejrychleji dali k dispozici. Scholz dále konstatoval, že ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nečekal, že Západ bude jednotný.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona porušilo Rusko napadením Ukrajiny mnohá tabu a místo jednání se rozhodlo pro válku. Dodal, že agrese vůči Ukrajině je ukázkou nového imperialismu a nového kolonialismu.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hovořil kriticky na adresu Pekingu. Upozornil na to, že Čína bedlivě sleduje, jakou cenu Rusko za svou agresi platí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se podle generálního tajemníka NATO může stát i v Asii. „U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem,“ varoval.
Podle Stoltenberga, který je velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO, je nyní čas Alianci rozšířit a posílit. Ratifikaci ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. Finská premiérka Sanna Marinová v Mnichově zopakovala, že Finsko se chce nadále k NATO přidat jen společně se Švédskem. Uvedla, že společný vstup do Aliance je v zájmu všech členů.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že nehledě na válku na Ukrajině a energetickou krizi zůstává pro Evropu dlouhodobou prioritou ochrana klimatu. Pandemie covidu-19 toto úsilí zkomplikovala. „Směr ale neměníme,“ ujistila.
