Musíme urychlit vojenskou pomoc Ukrajině, vybízí šéf unijní diplomacie Borrell

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

„Je třeba učinit více a je třeba jednat rychleji, stále toho je třeba mnoho udělat. Musíme zintenzivnit a urychlit naši vojenskou podporu,“ řekl Borrell v projevu na závěrečném dni Mnichovské bezpečnostní konference v bavorské metropoli.

Kallasová: Je třeba navýšit výrobu munice

Borrell se následně zúčastnil debaty, ve které Kallasová hovořila o svých obavách z nedostatečných kapacit na produkci munice.

Uvedla, že poptávka po munici je obrovská, ale výroba značně omezená, proto by evropský zbrojní průmysl měl dostat příslušné zakázky, aby mohl produkční kapacitu navýšit. Podle premiérky některé evropské metropole v této věci stále váhají, což jen povzbuzuje Rusko, které sází na to, že Evropu podpora Ukrajiny nakonec unaví.

Kallasovou v jejím návrhu Borrell podpořil. „S estonskou premiérkou naprosto souhlasím a my na tom pracujeme,“ řekl. Podle něj kapacity evropského zbrojního průmyslu musí být navýšeny jak na podporu Ukrajinců, tak i v zájmu bezpečnosti Evropy.

Konference ukázala tranatlantickou jednotu, míní šéf akce

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen v závěrečním prohlášení uvedl, že nejvíce na něj zapůsobil projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Loni byl Zelenskyj v Mnichově osobně, letos vystoupil s projevem přes video. „Doufáme, že příští rok zde bude opět osobně, což by znamenalo, že válka skončí,“ uvedl Christoph Heusgen.

Ocenil také projev americké viceprezidentky Kamaly Harrisové. „Zcela jasně hovořila o americkém pohledu, kdy řekla, že ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině dopouští zločinů proti lidskosti a že tyto zločiny budou potrestány,“ uvedl.

Poznamenal, že od řady účastníků konference slyšel názor, že pro potrestání válečných zločinů na Ukrajině bude třeba zřídit zvláštní tribunál OSN.

Podle Heusgena konference ukázala silnou transatlantickou jednotu. „Odmítáme změnu hranic v Evropě násilím a odmítáme válku na Ukrajině,“ upřesnil.

Za dobrý výsledek označil i to, že spolu v Mnichově jednali americký ministr zahraničí Antony Blinken a vysoký čínský diplomat Wang I. „Svět další konflikt nepotřebuje,“ řekl. Schůzka Wanga a Blinkena byla první od incidentu s čínským balonem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní. Už tak napjaté vztahy obou mocností to dále zhoršilo.

V závěrečném prohlášení hovořil Heusgen i o tom, že konference musí více zapojit takzvaný globální Jih. Z tohoto důvodu Heusgen do Mnichova pozval řadu zástupců jihoamerických, afrických, jihoasijských a tichomořských zemí. Uvedl, že je třeba těmto zemím lépe naslouchat a věnovat se jejich problémům.

Za Česko byl na konferenci Pavel a Lipavský

Z Česka do Mnichova přijel zvolený český prezident Petr Pavel. Na okraj bezpečnostní konference se sešel například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.

„Musím říct, že právě opak je pravdou,“ řekl na dotaz, zda dosavadní evropská jednota není v ohrožení. Podobně se vyjádřil i  český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Ta hlavní zpráva z Mnichova je, že Evropa zůstává jednotná,“ řekl. „Evropa je jednotná. My jsme jednotní. Západ je jednotný,“ dodal.

Zaznělo odsouzení ruské agrese i varování před Čínou

Všichni západní představitelé ve svých projevech na hlavním pódiu jednoznačně odsoudili ruskou agresi. V pátek na úvod akce prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, že dodávky zbraní válku na Ukrajině neprodlužují, a vyzval západní spojence, kteří slíbili Ukrajině tanky Leopard, aby je co nejrychleji dali k dispozici. Scholz dále konstatoval, že ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nečekal, že Západ bude jednotný.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona porušilo Rusko napadením Ukrajiny mnohá tabu a místo jednání se rozhodlo pro válku. Dodal, že agrese vůči Ukrajině je ukázkou nového imperialismu a nového kolonialismu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hovořil kriticky na adresu Pekingu. Upozornil na to, že Čína bedlivě sleduje, jakou cenu Rusko za svou agresi platí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se podle generálního tajemníka NATO může stát i v Asii. „U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem,“ varoval.

Podle Stoltenberga, který je velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO, je nyní čas Alianci rozšířit a posílit. Ratifikaci ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. Finská premiérka Sanna Marinová v Mnichově zopakovala, že Finsko se chce nadále k NATO přidat jen společně se Švédskem. Uvedla, že společný vstup do Aliance je v zájmu všech členů.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že nehledě na válku na Ukrajině a energetickou krizi zůstává pro Evropu dlouhodobou prioritou ochrana klimatu. Pandemie covidu-19 toto úsilí zkomplikovala. „Směr ale neměníme,“ ujistila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 12 mminutami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 2 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 4 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 8 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 10 hhodinami
Načítání...