Josep Borrell strana 3 z 5

Evropské námořnictvo by mělo hlídkovat ve sporné oblasti Tchajwanského průlivu, uvedl v komentáři pro deník Le Journal Du Dimanche šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Znovu zdůraznil, jak zásadní význam podle něj má Tchaj-wan pro Evropu.

Navzdory příměří, na kterém se v úterý dohodly obě znepřátelené strany v Súdánu, boje armády a polovojenských milicí zejména v Chartúmu pokračují. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že násilí si od soboty vyžádalo životy 270 lidí, 2,6 tisíce dalších utrpělo zranění. Ve třetí největší africké zemi o moc soupeří představitelé armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).

Evropská unie (EU) by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém úterním vystoupení před europoslanci ve Štrasburku. EU se podle ní také jednoznačně vymezí vůči Číně v případě, že by Peking pomocí síly jakkoli změnil stávající situaci Tchaj-wanu. Podle šéfky unijní exekutivy ale není žádoucí, aby se EU odvrátila od Číny jako partnera v ekonomice a vědě.

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) uvedly, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem. Tvrdí také, že se zmocnily mezinárodního letiště v hlavním městě Chartúmu a také dalších dvou letišť. Armáda označuje informace polovojenských jednotek za lživé, dodává AFP. Podle Reuters jde zřejmě o pokus o převrat. Střety si vyžádaly nejméně 25 mrtvých. České velvyslanectví v Káhiře nemá informace, že by události zasáhly i české občany.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Evropská unie (EU) plánuje vytvořit bojové uskupení, které bude schopné v krátkém čase reagovat na vojenské hrozby. Přetrvávají ale problémy, které brání Unii v užší bezpečnostní spolupráci. Ať už se jedná o ambice Francie, územní nároky Ankary nebo polskou zahraniční politiku, míní generál ve výslužbě Jiří Šedivý nebo analytik Matúš Halás.

„Kdo se ve středu večer procházel po ulicích Kyjeva, tak rozhodně nemohl odhadnout, že druhý den začne válka,“ vzpomíná na rok staré události český diplomat Tomáš Pavlíček. Město podle něj žilo tak jako vždycky. Bylo to přitom pouhých pár hodin předtím, než Rusko posunulo svou tehdy osm let trvající agresi vůči sousední zemi na novou úroveň a spustilo plnohodnotnou pozemní invazi. I přes mnohaměsíční hromadění ruských vojsk u ukrajinských hranic útok mnohé šokoval. Především pro Západ, který dosud působil tváří v tvář ruské agresi nejednotně, představoval moment probuzení.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

Evropská unie vycvičí dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků, celkem tedy 30 tisíc, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Unie také poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů korun), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla vyčistit zaminované území. Borrell spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a 15 eurokomisaři přijel do Kyjeva, kde se v pátek uskuteční summit mezi EU a Ukrajinou.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

V Íránu v sobotu popravili další dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v polovině září. Muži byli odsouzeni v prosinci za zabití člena provládních milic Basídž. Tento týden jim trest potvrdil nejvyšší soud. EU uvedla, že je nejnovějšími popravami zděšena, odsoudily je také Spojené státy.

Ukrajinci na některých okupovaných územích musejí přijmout ruský pas a zříct se ukrajinského občanství, aby dostali výplatu. Jinde bez dokladu nemohou pracovat ve zdravotnictví. Když ho ovšem přijmou, hrozí jim povolání do ruské armády. Státy Evropské unie je navíc nejspíš nebudou chtít vpustit do země. Rusko vůči svým sousedům využívá politiku nucené pasportizace již dvě desetiletí.

Od spuštění ruského útoku na Ukrajinu se snaží Západ odradit Rusko od agrese sankcemi. Míří hlavně na odvětví, která Kremlu přinášejí zisk a umožňují mu válku vést. Série postihů Evropské unie dosud mířily na export zboží a surovin, bankovní sektor, dopravu nebo energetiku. Stále se též prodlužuje seznam jednotlivců, kterým úřady členských států mrazí majetek a zakazují vstup na své území. V pátek pak EU formálně schválila v pořadí již devátý balík sankcí.

Na severu Kosova blokují od soboty příslušníci srbské menšiny silnice. O víkendu došlo i na přestřelky s policií. Evropská unie už prostřednictvím vysokého představitele pro zahraniční politiku Josepa Borella vyzvala Bělehrad i Prištinu k uvolnění napětí. Podle balkanisty a historika Františka Šístka nyní nehrozí vypuknutí velkého konfliktu, bouřlivá situace ale může vést k větším mezietnickým střetům.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.

Srbové žijící na severu Kosova už druhý den blokovali hlavní silnice. Protestovali tak proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty. Napětí v oblasti neustále narůstá, v noci došlo i na přestřelku s policií, napsala agentura Reuters. Srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval všechny strany k zachování míru. V rozhovoru se stanicí RTS prohlásil, že neděle je pro něj „nejtěžším dnem od zvolení prezidentem“.

Kosovo a Srbsko dosáhly dohody, která ukončí téměř dvouletý spor ohledně poznávacích značek vozidel na severu Kosova. Informoval o tom na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dohoda byla dojednaná v Bruselu za zprostředkování Evropské unie.

Kosovský premiér Albin Kurti v úterý o 48 hodin odložil platnost nařízení, na jehož základě mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Opatření, které mělo původně začít platit právě v úterý, vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. V úterý to v Bruselu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě. Slovenské ministerstvo obrany očekává zahájení zmíněných oprav v průběhu několika týdnů.