Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle BBC News izraelská armáda. Podle BBC Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) sdělil, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Agentura AFP s odkazem na jednoho ze svých novinářů informovala, že izraelští vojáci nařídili urychlenou kompletní evakuaci nemocnice Šífa v Gaze. Toto tvrzení ale Izrael odmítl. V Jeruzalémě desetitisíce lidí demonstrovaly za propuštění osob, které uneslo teroristické hnutí Hamás. Kancelář izraelského premiéra oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných unesených.
Většina pacientů a lékařů zřejmě opustila nemocnici Šífa v Pásmu Gazy. Izrael povolí dodávky pomoci do oblasti bez omezení
Události: Dodávky pomoci do Gazy (zdroj: ČT24)
Agentura AFP s odvoláním na vyjádření ředitele nemocnice Šífa v sobotu napsala, že izraelští vojáci vyzvali k evakuaci jak uprchlíků, tak i pacientů včetně zraněných a zdravotníků. Ředitel podle agentury sdělil, že všichni se podle instrukcí izraelských vojáků mají vydat pěšky na pobřeží v západní části města Gaza. Podle AFP byla evakuace vyhlášena z reproduktorů, na odchod prý dostali přítomní hodinu.
Izraelské síly podle deníku The Jerusalem Post ovšem popřely, že nařídily evakuaci pacientů a zdravotníků. Tvrdí, že jejich přesun pouze umožnily na základě požadavku od ředitele nemocnice.
„Izraelské ozbrojené síly v žádném případě nepožadovaly evakuaci,“ citoval vyjádření armády server The Times of Israel. Izraelští vojáci podle tohoto vyjádření naopak nabídli ohledně požadavku na evakuaci součinnost. Zdravotníci či pacienti, kteří se nechtějí evakuovat nebo toho nejsou schopni, mohou zůstat na místě, sdělila také podle tohoto prohlášení izraelská armáda.
Z nemocnice Šífa začaly pěšky odcházet stovky lidí, ale někteří zůstali na místě, protože mají s přesunem potíže. Podle lékařů v Šífě se ze zařízení evakuoval téměř veškerý personál. „Zůstává tam 126 pacientů, pět lékařů a 34 nedonošených dětí na různých odděleních,“ tvrdí ministryně zdravotnictví palestinské samosprávy v Ramalláhu Mai al-Kailaová. Informaci nelze nezávisle ověřit. Podle OSN bylo ve zdravotnickém zařízení asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů.
Agentura AP v sobotu večer napsala, že v největším zdravotnickém zařízení v Pásmu Gazy zůstali jen izraelští vojáci a malý počet zdravotníků, kteří zajišťují pomoc lidem, kteří se nemohou přesunout.
Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v sobotu večer uvedl, že nemocnici přes den navštívila skupina expertů OSN. „Tým viděl nemocnici, která nemůže dál fungovat – je bez vody, jídla, elektřiny, paliva a s vyčerpanými zásobami léků,“ popsal na síti X. Podle něj WHO pracuje s partnery na evakuaci pacientů, kteří jsou stále v nemocnici.
Židovský stát si stojí za tím, že nemocnici jako svoji základnu využívá teroristické hnutí Hamás. Zástupci izraelské armády tvrdí, že její jednotky nadále v nemocnici Šífa nalézají podzemní infrastrukturu využívanou Hamásem. Vojáci v této největší nemocnici v Pásmu Gazy také podle izraelského tisku sbírají poznatky o lidech, které Hamás unesl. Zároveň už dříve armáda oznámila, že uvnitř našla zbraně.
Humanitární pomoc bez omezení
Izraelská armáda také uvedla, že umožní navýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, které do Gazy, kde ve velmi těžkých podmínkách žije na 2,3 milionu Palestinců, směřují z Egypta. Vše, co bude na seznamu OSN, bude podle Elada Gorena z izraelské armády doručeno.
„Je tedy na OSN, aby nám tyto seznamy poskytla, a pokud bude zítra potřeba čtyři sta nákladních aut, tak jich budou čtyři stovky. Neexistuje žádné omezení,“ řekl Goren podle zprávy z noci na sobotu.
Izrael na začátku války proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás Pásmo Gazy zcela odřízl od dodávek potravin, vody i léků. I v důsledku mezinárodního tlaku postupně svůj postoj pozměnil a nyní povoluje také omezené dodávky pohonných hmot do této pobřežní oblasti. Podle BBC News se tak stalo především v důsledku tlaku Spojených států.
Zdravotníci pečující o raněné se ale stále potýkají s nedostatkem léků. Asi dvouapůlletý Ahmad má v hlavě šrapnel, který zasáhl zrakový nerv. Je ale mezi tisícovkou palestinských dětí, kterým nabídly léčbu Spojené arabské emiráty. První letadlo v sobotu dorazilo do Abú Dhabí.
V sobotu podle stanice BBC Úřad OSN pro palestinské uprchlíky uvedl, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Jde o druhou dodávku pro UNRWA od 7. října. Podle představitele egyptského Červeného půlměsíce, kterého cituje agentura DPA, na hraniční přechod Rafáh přijely cisterny se 129 tisíci litry paliva určeného pro UNRWA. Samotný úřad v prohlášení uvádí, že byla schválena dodávka 120 tisíc litrů paliva.
Sobotní dodávka má úřadu vydržet na dva dny a nesmí k ní mít přístup Hamás. Takové množství však podle sdělení úřadu ani zdaleka nepokryje objem nutný k provozu zdravotnických služeb, kanalizace a vodovodní infrastruktury, svozu odpadu či fungování pekáren. „Vyzýváme k uspokojivé, pravidelné a nepodmíněné dodávce paliva,“ uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini. „Byli jsme informováni, že každé dva dny bude dodáno 120 tisíc litrů paliva,“ dodal UNRWA. Podle svého předchozího prohlášení by 160 tisíc litrů paliva potřeboval denně.
Von der Leyenová vyzvala k větší pomoci Gaze
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu navštívila Egypt, kde odmítla nucené vyhánění Palestinců. V Káhiře jednala s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. „Shodli jsme se na zásadě žádného nuceného přemístění Palestinců a na politickém horizontu dvoustátního řešení,“ uvedla po jednání na sociálních sítích. Egyptu poděkovala za roli, jakou sehrává při poskytování pomoci Palestincům. Dodala, že s Egyptem chce budovat dlouhodobé vztahy.
Von der Leyenová také navštívila hraniční přechod Rafáh, kudy proudí do Pásma Gazy humanitární pomoc. Tam zdůraznila, že Evropská unie je největším dárcem humanitární pomoci Palestincům. „Všichni jsme se shodli, že je zapotřebí, aby se k Palestincům v Pásmu Gazy dostala větší pomoc,“ dodala.
Von der Leyenová má na programu také jednání v Jordánsku.
Také německý kancléř Olaf Scholz v sobotu v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zdůraznil nutnost vylepšit humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, informovala agentura DPA. „Humanitární příměří by přispělo k podstatnému zlepšení péče o obyvatelstvo (v Pásmu Gazy),“ uvedl Scholz. Netanjahu prý německému kancléři vysvětlil, jakými způsoby se jeho země snaží ochránit obyvatele palestinského pobřežního pásma. Snahu ale podle něj maří Hamás.
Scholz také vyzval ke klidu zbraní mezi izraelskými silami a Hamásem. Zopakoval zároveň, že Německo neoblomně stojí na straně Izraele.
Další dění v Pásmu Gazy
Palestinské ministerstvo zdravotnictví, které je ovládáno teroristickým hnutím Hamás, podle agentury AFP tvrdí, že při izraelském bombardování školy, kterou v táboře Džabálija na severu Pásma Gazy provozuje OSN, zemřelo nejméně padesát lidí. Stanice al-Džazíra s odvoláním na svého reportéra mluví až o dvou stovkách mrtvých. Údaje ve válečné oblasti nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle úřadu OSN pro palestinské uprchlíky úder na školu proběhl brzy ráno.
Palestinské ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem agentuře AFP také sdělilo, že při jiném izraelském úderu na soukromý dům v táboře Džabálija zemřelo 32 lidí, mezi nimiž bylo devatenáct dětí. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Izraelská armáda uvedla, že je prověřuje. Podle agentury AFP také řekla, že v oblasti se nachází jedno z velitelství hnutí Hamás pro sever Pásma Gazy a jedna z nejvýznamnějších bašt teroristů.
Tábor Džabálija byl před konfliktem, který začal 7. října, největším uprchlickým táborem v Pásmu Gazy, píše AFP. Odhadem v něm bydlelo na sto tisíc lidí.
Agentura Reuters s odvoláním na palestinskou tiskovou agenturu WAFA také napsala, že při bombardování města Chán Júnis v jižní části Gazy zahynulo šestadvacet Palestinců, převážně dětí. Informace nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit. „Řekli nám, že se máme evakuovat na jih a všichni ti mrtví se evakuovali. Proč je zabili?“ táže se obyvatel Gazy Ijád Zaim.
O útoku na Chán Júnis, kam se po opakovaných varováních Izraele přesunulo velké množství Palestinců ze severu Gazy, není zatím známo mnoho podrobností. Server televize al-Džazíra ale tvrdí, že jeho terčem byla rezidenční budova.
Izraelská armáda v pátek podle tiskových agentur shazovala letáky nad městem Chán Júnis s výzvami k evakuaci, což podle médií může naznačovat, že po operacích na severu se chystá zaměřit i na jih Gazy.
„Vyzýváme lidi k přesunu. Vím, že pro mnoho z nich to není snadné, ale nechceme, aby se civilisté dostali do křížové palby,“ sdělil v pátek podle agentury Reuters poradce izraelského premiéra Mark Regev. Stovky tisíc Palestinců přitom už dříve uposlechly výzvy Izraele a přesunuly se ze severu právě na jih oblasti.
Bez domova už jsou dvě třetiny obyvatel Pásma Gazy. OSN varuje před prohloubením humanitární krize.
Izraelské síly v sobotu podle deníku Ha'arec oznámily, že zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu poblíž tábora u města Náblus ozbrojence, kteří plánovali v blízké době teroristické útoky na izraelské cíle. Při této operaci podle zpráv z místa izraelské síly zasáhly sídlo místní kanceláře palestinského hnutí Fatah. Útok na Západním břehu zabil pět lidí a zranil dva další, napsal s odvoláním na zdravotníky Reuters. Informace nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit.
Demonstrace v Jeruzalémě i Tel Avivu
Lidé v sobotu v Jeruzalémě demonstrovali za propuštění osob, které při útoku ze 7. října unesl Hamás. Protestní pochod vyšel v úterý z Tel Avivu, ve městě se k němu přidaly další tisíce lidí. Podle agentury Reuters demonstrovalo na dvacet tisíc lidí, podle některých izraelských médií bylo účastníků protestu přes třicet tisíc. K protestujícím se přidal i jeden z vůdců opozice Jair Lapid, který žádá demisi ministerského předsedy.
Demonstranti, mezi nimi i příbuzní unesených, požadují, aby izraelská vláda vynaložila větší snahu o propuštění rukojmí, píše agentura Reuters. „Nemůžeme dál čekat, žádáme (vládu), aby jednala nyní, aby zaplatila jakoukoliv cenu, aby dostala rukojmí nazpět,“ řekl agentuře Reuters jeden z demonstrantů, který má mezi unesenými přítelkyni. Podobně se vyjadřovali i další účastníci protestu.
Podle serveru The Times of Israel se mnoho příbuzných unesených cítí opuštěno vládou. Netanjahuovi vyčítají, že s nimi nejedná. Server deníku Ha'arec odpoledne napsal, že premiérova kancelář oznámila setkání mezi válečným kabinetem a zástupci příbuzných, které by se mělo uskutečnit v příštích dnech.
„Vyjednávání o propuštění rukojmí je v tuto chvíli jedním z nejpalčivějších témat v Izraeli a tlak těch rodin, které mají právě své rodinné příslušníky v Gaze, opravdu narůstá. A přidávají se k tomu i Izraelci, kteří opravdu cítí, že i když to nejsou lidé, které oni znají, tak že je to opravdu celonárodní problém,“ vysvětlila v rozhovoru pro ČT ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Irena Kalhousová o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)
V Tel Avivu se pak v sobotu konala protiválečná demonstrace, kterou uspořádala tamní krajní levice. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka ale v Izraeli zatím únava z války nepanuje. „Poslední průzkumy říkají, že dvě třetiny voličů podporují strany, které nyní zasedají v té velké koalici. A i ty další strany se nevyjadřují zásadně proti válečnému úsilí Izraele,“ poznamenal. Mění se podle něj nicméně atmosféra v zemi. „To ztichlé, zamlklé, možná šokované město Tel Aviv – a nejen město, ale celý stát – z počátku října je nahrazeno opět tím pulzujícím velkoměstem,“ popsal.
Mrtvých na hudebním festivalu bylo podle televize víc
Útok Hamásu na Izrael ze 7. října si vyžádal životy přibližně dvanácti set lidí, převážně civilistů. Velká část z nich zemřela na hudebním festivalu, který se uskutečnil u kibucu Reim nedaleko Gazy.
Podle izraelské televize Channel 12 bylo obětí celkem 364, včetně sedmnácti policistů. Dalších čtyřicet lidí bylo uneseno do Gazy. Dosavadní informace hovořily zhruba o 270 mrtvých z přibližně čtyř tisícovek účastníků festivalu.
Channel 12 také informoval, že palestinští ozbrojenci navzdory dosavadnímu přesvědčení dopředu nevěděli o tom, že je v místě hudební festival. Policie k tomuto přesvědčení došla na základě výslechů zadržených útočníků, a také proto, že u nich nenašla mapy místa.
Podle Borrella by Gazu po válce měli spravovat Palestinci
Pásmo Gazy by po skončení bojů mezi Izraelem a hnutím Hamás měla spravovat palestinská autonomie. Na bezpečnostní konferenci v bahrajnské Manámě to v sobotu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pásmo je od roku 2007 pod kontrolou Hamásu.
„Kontrolu nad Gazou už nemůže mít Hamás … Takže kdo nad ní bude mít kontrolu? Myslím, že jediný, kdo by to mohl být, je palestinská samospráva,“ prohlásil Borrell.
Na okraj konference se Borrell setkal s ministrem zahraničí Saúdské Arábie Fajsalem bin Farhánem. Po jednaní Borrell uvedl, že arabské a evropské země musejí vyvinout společnou snahu pro zaručení bezpečnosti pro Izrael i Palestince. „Sdílíme obavy ohledně toho, co se děje na Západním břehu Jordánu a ohledně ztrát mezi civilisty v Izraeli i Pásmu Gazy,“ uvedl Borrell. Ten také oznámil, že z Pásma Gazy odjela první skupina devatenácti zaměstnanců Evropské unie.
Také Spojené státy chtějí, aby se po válce do jednání o budoucnosti Pásma Gazy zapojila palestinská autonomie. V říjnu to u příležitosti setkání s šéfem autonomie Mahmúdem Abbásem zopakoval americký ministr zahraničí Antony Blinken. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně opakovaně sdělil, že izraelská armáda bude mít nad Gazou kontrolu i po skončení války.
Diskuse o budoucnosti Pásma Gazy se zúčastnil i jordánský ministr zahraničí Ajman Safádí, který se vyjádřil skepticky k hlavnímu cíli izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy – zničení Hamásu. „Nechápu, jak toho chce (Izrael) dosáhnout,“ řekl podle agentury AFP ministr.
Jordánský ministr také kritizoval, že se humanitární přestávky v bojích spojují s propuštěním unesených lidí. Vyloučil, že by po konfliktu mohly v Pásmu Gazy působit jordánské vojenské jednotky. „V Pásmu Gazy nebudou žádní arabští vojáci,“ řekl Safádí a dodal, že o tom jednal s ministry dalších arabských zemí.
Biden: Z Pásma Gazy se už nikdy nesmí stát zázemí pro teroristické organizace
Také americký prezident Joe Biden v názorovém textu v deníku The Washington Post uvedl, že Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu by se po současném konfliktu měly vrátit pod jednu vládu obnovené palestinské samosprávy. Podle něj se z Pásma Gazy nesmí už nikdy stát zázemí pro teroristické organizace. Nepřijatelné je ale také nucené přemístění Palestinců, obnova izraelské okupace či blokáda, napsal americký prezident.
V textu Biden připomíná, že v době konfliktu odcestoval do Izraele, aby mu vyjádřil podporu. „Doporučil jsem také Izraelcům, aby nedovolili, aby je jejich bolest a zloba dovedly k chybám, které jsme my také v minulosti udělali,“ uvedl Biden. Dodal, že jeho administrativa vyzvala k dodržování mezinárodního práva, k větší ochraně životů civilistů v Pásmu Gazy a že má zásluhu na zvýšení humanitární pomoci pro toto území.
Podle Netanjahua ale současná palestinská samospráva není v takové kondici, aby Pásmu Gazy vládla. Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás útok Hamásu ze 7. října neodsoudil a někteří ministři ho oslavovali, řekl Netanjahu podle serveru The Times of Israel na sobotní tiskové konferenci. Podle něj není možné, aby v Pásmu Gazy vládla civilní vláda, která podporuje terorismus.
Izrael musí podle amerického prezidenta pohnat k zodpovědnosti lidi, kteří na Západním břehu Jordánu páchají „extremistické násilí proti Palestincům“. Často jde o obyvatele tamních židovských osad. „Spojené státy jsou připraveny podniknout vlastní kroky, včetně zavedení zákazu vydávání víz pro extremisty, kteří páchají násilí na civilistech na Západním břehu Jordánu,“ napsal Biden.