Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmí. Netanjahu to sdělil v rozhovoru s televizí CBS. Žádná rukojmí se přímo tam ale nenašla. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Izraelský válečný kabinet v pátek oznámil, že umožní dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Provozovatelé telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal posléze informovali, že začala částečně fungovat telekomunikační síť.
Do nemocnice Šífa jsme vstoupili i kvůli rukojmím, řekl Netanjahu. Izrael umožní dodávku paliva do Pásma Gazy
„Pokud tam byla, byla odvedena,“ prohlásil Netanjahu o možném zadržování rukojmí v největší nemocnici v Gaze. Izrael podle něj má i další zpravodajské informace o rukojmích, považuje ale za lepší o nich teď nemluvit.
Tělo jedné unesené – pětašedesátileté ženy – izraelští vojáci našli poblíž nemocnice. Armáda o tom informovala už ve čtvrtek. V pátek doplnila, že nalezla těla devatenáctileté izraelské vojačky jménem Noa Marcianová. Podle zdravotníků v Šífě z márnice v nemocnici odnesli mnoho dalších těl. Izraelská armáda to podle serveru listu The Times of Israel nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.
Palestinští ozbrojenci do Gazy po útoku na Izrael ze 7. října zavlekli zhruba 240 lidí. Nyní se jedná o propuštění alespoň části z nich výměnou za ústupky Izraele, k nimž by mělo patřit i přerušení bojů v Gaze, na niž židovský stát v odvetě útočí.
Události: Vývoj v Izraeli a Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)
Dočasné příměří za rukojmí
„Pokud se nám podaří dostat zpět naše rukojmí, budeme mít dočasné příměří,“ podotkl k tomu Netanjahu, podle něhož je dohoda o rukojmích blíže než před zahájením izraelské pozemní operace v úzkém pobřežním pásu, kde žije na 2,3 milionu Palestinců. Možnou dohodu nechtěl podrobněji komentovat.
Izraelský premiér v rozhovoru také poznamenal, že jeho země nechce Gazu po válce okupovat, chce ale zajistit její demilitarizaci a deradikalizaci. „Chceme mít celkovou vojenskou odpovědnost, abychom zabránili opětovnému výskytu teroru,“ nastínil.
Další okupaci pásma, které už Izrael v minulosti obsadil, odmítá i Washington. Blinken to podle svých slov řekl přímo Netanjahuovi. Zároveň připustil, že může být přechodné období, kdy „bude pro Gazu zajištěna bezpečnost“.
Šéf americké diplomacie také zdůraznil, že k trvalému míru je nutné, aby byla zajištěna politická práva Palestinců. V rozhovoru s izraelským opozičním lídrem Bennym Gantzem, který nyní s Netanjahuem zasedá ve válečném kabinetu, vyzval, aby Izrael naléhavě přijal opatření k ukončení násilí izraelských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu. Toto území, na němž má v budoucnu vzniknout palestinský stát, Izrael od roku 1967 vojensky okupuje.
Ve skladu jsme objevili íránské rakety, tvrdí Izrael
Izraelská armáda uvedla, že objevila sklad zbraní další extremistické skupiny – Palestinského islámského džihádu, kde se mimo nacházely rakety íránské výroby Badr-3 či drony. Napsal o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Podle ToI má raketa Badr-3 odhadovaný dosah 160 kilometrů a může nést nálož o váze 240 kilogramů. Některé z raket byly podle ToI přivezeny do Izraele pro výzkumné účely. Stanoviště armáda následně zničila.
Další izraelské jednotky bojovaly proti ozbrojencům Hamásu, kteří se podle sdělení armády ukrývali ve škole. Při přestřelce podle Izraelských obranných sil zahynulo několik palestinských ozbrojenců a armáda na místě rovněž objevila zbraně.
Izraelští výsadkáři a další pozemní jednotky mezitím v noci podnikli razie zacílené na několik dalších pozic Hamásu. Při akci podle armádního prohlášení našli útočné pušky, výbušná zařízení, ruční protitankové granátomety (RPG) a jiné zbraně.
Izraelci prohledávají nemocniční komplex
Izraelští vojáci podle lékaře Ahmada Muchalálatího nadále prohledávají nemocniční komplex Šífa a údajně poskytli pouze „velmi minimální“ pomoc, ačkoliv na místě docházejí zásoby potravin i vody. Lékař, který s agenturou Reuters hovořil po telefonu, tvrdí, že vojáci v nemocnici nic nenašli. Izrael naopak prohlašuje, že Hamás má pod nemocnicí operační centrum, což ale skupina odmítá.
„V uplynulých hodinách byly v areálu nemocnice objeveny další podzemní infrastruktury Hamásu,“ uvedl v pátek šéf velitelství Jih izraelské armády Jaron Finkelman, kterého cituje deník Ha'arec. Podle něj není pochyby, že Hamás využíval nemocnici pro své účely.
Podle mluvčího armády Daniela Hagariho izraelští vojáci v pátek prohledávali objevené tunely pod nemocnicí a snažili se získat více informací o lidech, které drží v zajetí Hamás.
Ve čtvrtek izraelská armáda zveřejnila záběry, které podle ní zachycují vchod do tunelu v nemocničním komplexu, a snímky zbraní nalezených na místě. Agentura Reuters upozornila, že nemohla nezávisle ověřit, jaká je nyní skutečná situace v nemocnici.
Na otázku, zda izraelská armáda chystá pozemní operace i na jihu Pásmu Gazy, na který zatím podle Palestinců útočila ze vzduchu, Hagari uvedl, že armáda je „odhodlaná dále postupovat tam, kde se Hamás nachází, včetně jihu Pásma Gazy“. Stane se tak v čas a za podmínek, které si určí samotný Izrael, řekl armádní mluvčí. Izraelská armáda v uplynulých týdnech vyzývala obyvatele Pásma Gazy, aby odešly na jih tohoto území kvůli pozemní ofenzivě na severu.
Útok palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze začátku října si vyžádal na dvanáct set životů, hlavně civilistů. Izraelská odveta připravila podle palestinských úřadů, které Hamás ovládá, o život přes jedenáct tisíc lidí, přibližně 4700 z nich byly údajně děti. Údaje ovšem nelze ve válečném konfliktu nezávisle ověřit.
Netanjahu zdůraznil, že se Izrael snaží počet civilních obětí minimalizovat, je ale bohužel neúspěšný. Důvodem je podle něj i to, že Hamásu na životech Palestinců nezáleží.
Dodávka paliva
Izraelský válečný kabinet podle AFP nyní schválil na žádost Spojených států dodávku paliva do Pásma Gazy. Má se jednat o dva nákladní vozy denně.
Podle zdroje z amerického ministerstva zahraničí, který citují agentury Reuters a AP, se má jednat o 140 tisíc litrů paliva každé dva dny. První dodávka se uskuteční podle něj v sobotu. Zhruba 120 tisíc litrů paliva má být určeno na provoz kanalizace a vodovodní infrastruktury, nemocnic a pekáren a zbývajících 20 tisíc litrů na provoz telekomunikační sítě.
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Gantz řekl, že v příštích 48 hodinách Pásmo Gazy dostane 60 tisíc litrů paliva. Gantz také mluvil o jednorázové dodávce.
Podle mluvčí úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Juliette Toumaové tento úřad a další humanitární organizace potřebují nejméně 120 tisíc litrů pohonných hmot denně, aby zajistily nejzákladnější služby.
V pátek byla v Pásmu Gazy také částečně obnovena telefonická a mobilní síť, jak informovala agentura Reuters s odkazem na provozovatele telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal. Provoz se podařilo částečně obnovit díky „dodávce omezeného množství paliva“, uvedl Paltel.
WHO vyjádřila obavy z infekčních chorob
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyjádřila obavy z toho, že se v důsledku pokračujícího izraelského bombardování a kolabující infrastruktury v Pásmu Gazy během zimy ještě více rozšíří infekční choroby.
„Už máme přes sedmdesát tisíc akutních respiračních infekcí, přes 44 tisíc případů průjmových onemocnění,“ uvedl představitel WHO Richard Peeperkorn. Tíživou humanitární situaci nyní ještě více komplikuje kolaps telekomunikačních služeb, které jsou důležité při koordinování dodávek humanitární pomoci.