EU schválila jedenáctý balík sankcí proti Rusku, cílí i na obcházení ropného embarga

Země Evropské unie formálně přijaly jedenáctý balík sankcí proti Rusku, jehož cílem je především znemožnit Moskvě obcházení dříve zavedených omezení, informovala o tom Rada EU. Unijní země budou nově moci zakázat přístup do svých přístavů lodím, které tajně převážejí ruskou ropu. V krajním případě hodlá EU omezit vývoz vojensky využitelných technologií do zemí, které je budou poskytovat Rusku. Unie také zakáže vysílat na svém území dalším pěti ruským televizním stanicím.

Unie zavedla od loňského začátku ruské invaze bezprecedentní hospodářské sankce, které mají omezit příjmy režimu vůdce Vladimira Putina a znemožnit jeho armádě přístup k vojenskému vybavení. Moskvě se však prostřednictvím jiných zemí a zahraničních firem daří některé restrikce včetně ropného embarga obcházet.

„Zacílením na obcházení sankcí zvýšíme tlak na Rusko tím, že ho zbavíme dalších zdrojů, které tak zoufale potřebuje k pokračování nelegální války na Ukrajině,“ řekl ke schválení nové sankční sady šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Nové sankce se zaměří na takzvanou „stínovou flotilu“, tedy lodě plující často pod vlajkami jiných zemí a tajně převážejících ruskou ropu. Na její námořní dovoz do členských zemí uvalila EU embargo a zároveň se skupinou hospodářsky vyspělých zemí dohodla cenový strop pro její prodej do dalších států. Tankery, které budou restrikce porušovat, nebudou smět zakotvit v přístavech unijních zemí.

EU se v rámci nové sady shodla na nástroji, který umožní omezit vývoz zboží využitelného pro vojenské účely do třetích zemí, které zjevně pomáhají Rusku sankce obcházet. Podle unijních činitelů jsou mezi nimi i Spojené arabské emiráty, Kazachstán a další postsovětské státy. Kvůli obavám z možné odvety zmíněných států však k jeho využití hodlá Unie sáhnout pouze v krajním případě, pokud se jí nepodaří dotčené země přesvědčit jinak. 

Unie bude také moci znemožnit přístup k citlivému zboží firmám zjevně zásobujícím ruskou armádu. Na jejich seznam zařadila vedle 77 firem z Ruska poprvé také tři společnosti z Číny a vedle nich i firmy z Íránu, Sýrie, Spojených arabských emirátů, Arménie a Uzbekistánu.

Omezení vývozu automobilů a dopravy

Nový balík rozšiřuje některá dosud zavedená omezení vývozu. Dotkne se to i osobních aut, jejichž export do Ruska byl dosud zakázán, pokud stála více než 50 tisíc eur (1,2 milionu korun). Nyní se bude vztahovat na všechny nové i použité vozy s objemem motoru přes 1,9 litru. To podle jednoho z unijních činitelů znamená dodatečné omezení vývozu, které za loňský rok představovalo 550 milionů eur.

Rozšíření sankcí se týká i silniční přepravy zboží z Ruska do EU. Zatímco dosud platil zákaz pro ruské kamiony, nyní se rozšíří i na návěsy. Ruské firmy totiž dosud restrikce obcházely připojováním svých návěsů na tahače registrované v zemích EU.

Nová sada také rozšiřuje dosavadní sankční seznam o 71 činitelů a 33 subjektů, kterých se bude týkat zmrazení majetku v EU a zákaz cest na její území. Jsou mezi nimi čelní představitelé armády, soudci, podnikatelé, propagandisté, banky či technologické firmy. Pět ruských televizí nově přibylo ke kanálům, které mají kvůli šíření propagandy zákaz vysílat v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...