Unijní představitelé v Kyjevě slíbili výcvik tisíců vojáků i nové sankce

6 minut
Události: Unijní delegace zamířila do Kyjeva
Zdroj: ČT24

Evropská unie vycvičí dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků, celkem tedy 30 tisíc, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Unie také poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů korun), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla vyčistit zaminované území. Borrell spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a 15 eurokomisaři přijel do Kyjeva, kde se v pátek uskuteční summit mezi EU a Ukrajinou.

„Odminování je důležitá složka naší obrody, která umožní vrátit normální život do míst osvobozených od ruských teroristů,“ uvedl Šmyhal podle komuniké.

Výcvik ukrajinských vojáků v zemích EU má podle Borrella zahrnout i obsluhu a údržbu nových zbraní, včetně tanků Leopard 2, jak upozornil list Ukrajinska pravda na svém webu. Podle deníku se očekává, že EU ohlásí další balík pomoci Ukrajině ve výši 400 milionů eur (asi 9,5 miliardy korun).

Eurokomisaři v Kyjevě

„Je dobré znovu se vrátit do Kyjeva, od začátku ruské invaze je to pro mne počtvrté. Tentokrát jsem dorazila se svým týmem eurokomisařů,“ napsala von der Leyenová dopoledne na Twitteru. „Jsme tu společně, abychom ukázali, že Evropská unie stojí po boku Ukrajiny stejně pevně jako vždy. A (máme v úmyslu) dále prohlubovat naši podporu a naši spolupráci,“ dodala k snímku z přivítání na nádraží.

Jednání se zástupci ukrajinské vlády čeká ve čtvrtek 15 členů Komise, kteří se věnují tématům souvisejícím s následky ruské invaze a s podporou Ukrajiny. V pátek se uskuteční summit lídrů institucí Evropské unie s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Kromě podpory Ukrajiny v boji s ruskou agresí bude na pořadu jednání i koordinace úsilí při obnově země, pokračování klíčových reforem a přibližování Ukrajiny k členství v EU, napsala agentura Ukrinform.

20 minut
Jednání Evropské komise s ukrajinskou vládou
Zdroj: ČT24

Zelenskyj poukazuje na pokrok v reformách

Zelenskyj ve videovzkazu svým krajanům řekl, že očekává rozhodnutí partnerů z EU odpovídající zjevnému pokroku v reformách. Narážel tím podle agentury DPA na to, že EU loni v červnu přidala Ukrajinu na seznam kandidátských zemí, ale zahájení rozhovorů o přistoupení podmínila splněním sedmi podmínek.

Ty sahají od způsobu výběru ústavních soudců přes důraznější boj proti korupci, a to zejména na vysoké úrovni, a dodržování standardů v boji proti praní špinavých peněz až po potlačení přílišného vlivu oligarchů.

EK nedávno ocenila pokrok Ukrajiny, ale doporučení pro zahájení přístupových jednání bude pravděpodobně vydáno nejdříve v druhé polovině roku, napsala DPA.

Na pořad jednání zástupců EU a Ukrajiny se má dostat i plánované přijetí Ukrajiny do roamingové oblasti EU. To by znamenalo, že Ukrajinci by mohli používat své mobilní telefony k volání, posílání esemesek a využívání dat v EU, aniž by se museli obávat vysokých účtů. Stejné by to bylo pro občany zemí EU na Ukrajině.

Shromažďování důkazů o ruských zločinech

Předsedkyně Komise von der Leyenová ve čtvrtek také avizovala, že v nizozemském Haagu vznikne mezinárodní středisko pro stíhání zločinů ruské agrese proti Ukrajině. „Rusko se musí za své ohavné zločiny zodpovídat před soudem,“ zdůraznila.

Středisko bude koordinovat shromažďování důkazů, na čemž nyní pracuje prokuratura Ukrajiny i Evropské unie. Stane se tak součástí společného vyšetřovacího týmu, který podporuje unijní agentura pro justiční spolupráci Eurojust.

Evropská unie podle von der Leyenové už teď nutí Putina za „krutou válku“ zaplatit, ať už se jedná o omezení cen ropy, nebo jiné sankce. „Rusko bude muset zaplatit za škody, které způsobilo, a bude muset přispět na obnovu Ukrajiny. S našimi partnery proto zkoumáme, jak využít ruský veřejný majetek ve prospěch Ukrajiny,“ připomněla šéfka Komise.

Zároveň přímo v Kyjevě zazněl slib dalšího přitvrzení sankcí. „Spoječně s partnery z G7 představíme nový cenový strop pro ruské ropné produkty. Dvacátého čtvrtého února, přesně na první výročí invaze, hodláme uvalit desátý balíček sankcí,“ avizovala von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 28 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...