Ministři obrany zemí Evropské unie se shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků. Po setkání ministrů v Praze také dodal, že EU je v podpoře Ukrajiny jednotná a bude jí pomáhat tak dlouho, jak to bude zapotřebí.
„Myšlenka výcvikové mise je stará. Probírali jsme ji ještě předtím, než válka začala,“ uvedl Borell. Dodal, že některé její fáze již probíhají při výcviku ukrajinských vojáků v jednotlivých zemích EU. Zdůraznil však dlouhodobost výcviku. Právě k tomu by měla výcviková mise vést.
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že ministři probrali další možnosti, jak Ukrajině pomoci. Mluvili i o posílení obranných kapacit Evropské unie. Černochová zdůraznila, že Česko chce nadále zůstat lídrem pomoci Ukrajině.
Ministři mluvili i o společném nákupu vojenského materiálu a koordinaci při doplňování jeho zásob. V této souvislosti probrali též posílení obranných průmyslových kapacit zemí EU. Borrell poznamenal, že to samozřejmě bude znamenat navýšení výdajů.
Ministři se věnovali i Africe
Borrell poznamenal, že řešené bezpečnostní otázky se netýkaly pouze Ukrajiny. Poukázal na působení ruských ozbrojenců z takzvané Wagnerovy armády v Mali nebo Středoafrické republice, které podle něj vedlo k porušování lidských práv, rabování zdrojů a další destabilizaci zemí. Řekl, že ruští žoldáci představují přímou hrozbu pro lidi, kteří žijí v těchto zemích. Zmínil také situaci v zemích západního Balkánu.
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poukázala na spojitost situace v zemích Sahelu a války na Ukrajině. „To, že v oblasti Sahelu působí Putinovi vojáci, kteří si říkají Wagners group, to už víme dlouhou dobu, nechceme jim vyklidit pole. Máme za to, že je zapotřebí v té oblasti Sahelu dál působit, rozhodně nestahovat naše vojáky a neutíkat z boje,“ řekla. Je podle ní potřeba se snažit o stabilizaci situace. Česká armáda v současné době velí unijní výcvikové misi v Mali. Některé členské země uvažují o stažení svých vojáků ze země právě kvůli příklonu vojenské junty k Rusku.
Brusel připravil půl miliardy eur pro obranný průmysl
Evropská komise tak bude pokračovat ve společných nákupech výzbroje. Požadavky jednotlivých zemí shromáždí k tomuto účelu ustavená speciální skupina.
Zbraně do napadené Ukrajiny proudí od spojenců z NATO i Evropské unie. Její členské státy ale začínají přiznávat, že zásoby se výrazně tenčí. „Dochází nám čas i prostředky, a to i v zemích, které patří k největším podporovatelům Ukrajiny. Musíme zejména doplnit naše kapacity,“ řekl například lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď pak očekává, že za to, co země „posune na Ukrajinu,“ dostane materiál od jiných zemí.
Brusel už připravil tým, který bude řešit akutní nedostatky ve výzbroji členských států. Hodlá také podpořit obranný průmysl, vyčlenil na to půl miliardy eur. „Přednost našich zbraní je ta, že je umí Ukrajinci ovládat. Já bych tady chtěla ubezpečit občany ČR, že byť jsme byli velmi štědří vůči Ukrajině, tak jsme neposílali nic, co by ohrozilo naši vlastní bezpečnost,“ řekla Černochová.
Unie se chce s Kyjevem dohodnout na výcvikových misích pro jeho vojáky. Plán počítá s koordinací v rámci Unie, aby co nejvíc vyhověla ukrajinské poptávce. „Některé požadavky, které nám (Ukrajinci) dnes vysvětlili, lépe splníme, pokud využijeme schopnosti jednotlivých členských států a budeme při tom brát v potaz, na co se každý z nich specializuje,“ řekl Borell.
Jde o politickou shodu, uvedl Borrell
„Dnešní (úterní) jednání je pouze neformální, takže žádné definitivní politické rozhodnutí přijmout nemůžeme. Ale věřím, že k politické shodě se dostaneme. V další proceduře pak budeme moct upřesnit detaily a cíle mise. A i to, jak ji budeme financovat,“ řekl Borrell pro Českou televizi před zahájením jednání.
Ministři obrany do Prahy přijeli v pondělí, kdy je čekalo neformální uvítání v Míčovně Pražského hradu. Hlavní část jednání je naplánována na úterní dopoledne a odpoledne. Klíčovým tématem, které se bude prolínat celým setkáním, je válka na Ukrajině a její dopady na bezpečnost členských zemí Unie.
Výcvik na slovenském území?
Před začátkem jednání uvedl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, že nabídne možnost výcviku ukrajinských vojáků na slovenském území. Slovensko patřilo podle něj spolu s Českou republikou k zemím, které tréninkovou misi navrhovaly již před rokem. Tehdy nebyla schválena, teď podle něj pravděpodobně bude.
„Tréninková mise pro ukrajinské vojenské síly je velmi důležitá,“ prohlásil Naď. „Patříme k zemím, které budou navrhovat možnost výcviku na našem území,“ dodal. Slovensko podle něj bude nabízet i výcvikáře pro trénink v jiných zemích, bude záležet na typu výcviku. Země bude zároveň dál dodávat Ukrajině i vojenský materiál.
Většina ministrů s výcvikovou misí souhlasí
O misi se zmiňovali i další ministři členských zemí. Podle finského ministra obrany Anttiho Kaikkonena je potřeba hledat inovativní cesty, jak Ukrajině pomoci. Výcvikovou misi považuje za jednu z nich. Podobně se vyjádřil i švédský ministr Peter Hultqvist, který připomněl i diskuse o možnosti výroby zbraní pro Ukrajinu na územích některých členských států. O zapojení do tohoto programu usiluje i Česko.
Skeptický ke společné výcvikové misi Evropské unie je lucemburský ministr obrany Francois Bausch. Řekl, že je potřeba hledat nejrychlejší cestu pomoci Ukrajině. „Musíme reagovat rychle. A možná výcviková mise na základě Evropské unie není nejrychlejší cestou,“ poznamenal s odkazem na možné řešení na bilaterální úrovni. S pochybnostmi se k výcvikové misi staví i Francie. Podle jejího ministra obrany takový způsob není nejrychlejší cestou, která Ukrajině pomůže vyhrát válku.
