Státy Evropské unie v pondělí schválily vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15 tisíc ukrajinských vojáků. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili také uvolnění dalších pěti set milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu (EPF) na zbraně pro Kyjev. Oznámila to Rada EU. Celková částka, kterou evropský blok Ukrajinu z fondu EPF podpořil, tak dosáhne 3,1 miliardy eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella EU také pracuje na přípravě dalších sankcí proti Rusku, k jejichž zavedení v pondělí vyzval ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.
Ukrajinským vojákům se již od ruské anexe Krymu v roce 2014 dostává výcviku od americké armády, který podle expertů výrazně zlepšil jejich připravenost čelit letošní ruské invazi. Evropský blok v minulých letech opakovaně mluvil o podobné možnosti, shodl se na ní ovšem téměř osm měsíců po zahájení války na Ukrajině. S konkrétním návrhem přišel šéf unijní diplomacie Josep Borrell na neformálním jednání ministrů na konci srpna v Praze.
„Vojenská podpůrná mise EU bude cvičit ukrajinské ozbrojené síly, aby mohly pokračovat ve svém odvážném boji,“ uvedl nyní Borrell.
Unijní armádní experti by podle diplomatů měli cvičit ukrajinské vojáky hlavně na základně v Polsku, menší část pak v Německu. Mise by měla začít fungovat od listopadu. Ukrajinci získají mimo jiné dovednosti potřebné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi EU. Dostat by se jim mělo i dalšího výcviku podle potřeb ukrajinské armády.
Mise by měla trvat dva roky a stát přes sto milionů eur, které poskytne unijní obranný fond EPF. „Česko tuto misi plně podporuje, náš příspěvek bude vycházet z nějaké technické debaty,“ řekl po jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něhož o případném zapojení české armády do výcviku rozhodne ministerstvo obrany.
Ministři se v pátek shodli také na celkově šesté půlmiliardové částce na nákup zbraní pro Ukrajinu. Z fondu tím již EU vyčerpala více než polovinu peněz, které do něho vložila pro sedmileté období do roku 2027. Unijní činitelé se shodují, že lídři členských zemí budou v nejbližší době muset jednat o možném navýšení financí v tomto fondu, který slouží i pro podporu dalších mimounijních zemí. „Z našeho dnešního jednání jasně vyplývá, že pokud to s podporou Ukrajině myslíme vážně, tak bude potřeba hledat ty peníze,“ konstatoval Lipavský.
Maďarský ministr vnímá zřízení mise jako eskalaci konfliktu
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že se dnes zdržel při hlasování o zřízení výcvikové mise. Řekl, že ji vnímá jako krok vedoucí k eskalaci konfliktu. Podle Szijjártóa se na pondělním jednáním „bohužel hodně jednalo o sankcích“.
Budapešť se staví k unijním protiruským sankcím kriticky. Podle ní způsobují větší problémy unijním ekonomikám než Rusku a nevedou k ukončení války.
Další balík sankcí je v přípravě
S unijními ministry se v pondělí na dálku z protileteckého krytu spojil šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Kromě žádosti o dodávky nových systémů protivzdušné obrany vyzval k přijetí dalších sankcí proti Rusku. EU přitom začátkem října schválila osmý sankční balík.
„Pokračujeme v přípravě nových sankcí… Neustále přemýšlíme, jakým způsobem bychom (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi zkomplikovali financování války,“ prohlásil Borrell bez dalších podrobností. Unijní země se přitom v pohledu na další sankce neshodují a podle diplomatů se nedá čekat, že by se v nejbližších týdnech domluvily na konkrétním návrhu.
