Nezávislá média ve Venezuele se kryjí dvojicí AI novinářů

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

„Chceme vám říci, že nejsme skuteční. Vytvořila nás umělá inteligence, ale obsah našich zpráv skutečný je, informace jsou ověřené, kvalitní a vytvořené novináři,“ uvádějí věci na pravou míru La Chama a El Pana. Zprávy připravují novináři skutečných místních médií, ale anonymně. Jde o projekt, do něhož se zapojila desítka venezuelských médií a který zaštiťuje organizace Connectas se sídlem v Kolumbii.

„Je to bezprecedentní příklad žurnalistické spolupráce v tomto regionu. Lze tak poskytovat ověřené, přesné a kvalitní informace většímu počtu lidí,“ řekl k projektu ředitel organizace Connectas Carlos Eduardo Huertas.

Prezidentské volby ve Venezuele se uskutečnily 28. července a ústřední volební komise už den po nich označila Madura za vítěze a prezidenta zvoleného na další období. Doteď ale nezveřejnila kompletní výsledky, což zdůvodnila hackerským útokem. Nejvyšší volební soud, který je stejně jako ústřední volební komise loajální vládě, minulý týden vítězství diktátora potvrdil.

Řada zemí, včetně Spojených států, i Evropská unie vyzvaly Madurův režim, aby kompletní výsledky prezidentských voleb zveřejnil. USA a několik zemí regionu už také uvedlo, že věří výsledkům zveřejněným opozicí a uznává za vítěze voleb opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze.

Jihoamerická země byla tématem i na čtvrtečním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP řekl, že Maduro i nadále zůstane faktickým prezidentem. „My ale neuznáme jeho demokratickou legitimitu založenou na volebních údajích, které nelze ověřit,“ avizoval s tím, že členské země se na dalších sankcích proti venezuelským představitelům neshodly.

Režim hrozí opozici zatykačem

Právě Gonzálezovi podle agentury AFP nyní venezuelské úřady hrozí, že pokud se v pátek nedostaví na výslech, vydají na něj zatykač. Prokuratura už dvakrát předvolala Gonzáleze k výslechu, opoziční představitel se však nedostavil. Ve čtvrtek jej předvolala potřetí. González a další vysocí představitelé opozice se již několik týdnů skrývají z obav ze zadržení.

Generální prokuratura vyšetřuje Gonzáleze kvůli podezření ze spáchání trestných činů „uzurpace funkce, padělání veřejné listiny, navádění k nerespektování zákonů, počítačových zločinů či zločinného spolčení a spiknutí“. Vyšetřování souvisí se zveřejněním protokolů z volebních místností, na jejichž základě opozice tvrdí, že González zvítězil v prezidentských volbách s náskokem několika milionů hlasů. Zveřejněné protokoly nejsou úplné.

Maduro zastrašuje cifrou zatčených, říkají novináři

Kvůli zveřejnění kopií výsledkových listin z volebních místností, na něž ale mají podle venezuelského zákona právo pozorovatelé u voleb z vládních i opozičních stran, zahájila prokuratura vyšetřování Gonzáleze a opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Viní je ze zločinného spiknutí, uzurpace funkcí, falšování úředních listin či hackerského útoku.

V prvním z devíti videozpravodajství, která byla v rámci projektu zatím zveřejněna, La Chama a El Pana uvádí, že po volbách bylo zatčeno přes tisíc lidí a nejméně třiadvacet osob zemřelo při zásazích proti demonstrantům. Ty spíše než policie provádí ozbrojené civilní skupiny zvané colectivos, které s policií dlouhodobě spolupracují.

Madurova vláda v polovině srpna informovala, že policie po volbách zatkla 2229 „teroristů“, uvedli umělou inteligencí vytvoření novináři v dřívější zprávě. Podle nich nevládní organizace Foro Penal hovoří o 1263 zatčených, včetně politiků, aktivistů či novinářů. „Proč jsou údaje vlády o zatčených vyšší?“ ptá se avatarka La Chama. „Ochránci lidských práv tvrdí, že se tak vláda snaží zastrašit Venezuelany, aby nepokračovali v protestech,“ odpověděla si.

Tento týden informovala prokuratura o více než 2400 zatčených, zatímco Foro Penal uvádí téměř šestnáct set zadržených od 29. července. Zatčení, mezi nimiž jsou i nezletilí, čelí obvinění z podněcování k násilí či z terorismu, za což hrozí až 30 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...