Nezávislá média ve Venezuele se kryjí dvojicí AI novinářů

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

„Chceme vám říci, že nejsme skuteční. Vytvořila nás umělá inteligence, ale obsah našich zpráv skutečný je, informace jsou ověřené, kvalitní a vytvořené novináři,“ uvádějí věci na pravou míru La Chama a El Pana. Zprávy připravují novináři skutečných místních médií, ale anonymně. Jde o projekt, do něhož se zapojila desítka venezuelských médií a který zaštiťuje organizace Connectas se sídlem v Kolumbii.

„Je to bezprecedentní příklad žurnalistické spolupráce v tomto regionu. Lze tak poskytovat ověřené, přesné a kvalitní informace většímu počtu lidí,“ řekl k projektu ředitel organizace Connectas Carlos Eduardo Huertas.

Prezidentské volby ve Venezuele se uskutečnily 28. července a ústřední volební komise už den po nich označila Madura za vítěze a prezidenta zvoleného na další období. Doteď ale nezveřejnila kompletní výsledky, což zdůvodnila hackerským útokem. Nejvyšší volební soud, který je stejně jako ústřední volební komise loajální vládě, minulý týden vítězství diktátora potvrdil.

Řada zemí, včetně Spojených států, i Evropská unie vyzvaly Madurův režim, aby kompletní výsledky prezidentských voleb zveřejnil. USA a několik zemí regionu už také uvedlo, že věří výsledkům zveřejněným opozicí a uznává za vítěze voleb opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze.

Jihoamerická země byla tématem i na čtvrtečním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP řekl, že Maduro i nadále zůstane faktickým prezidentem. „My ale neuznáme jeho demokratickou legitimitu založenou na volebních údajích, které nelze ověřit,“ avizoval s tím, že členské země se na dalších sankcích proti venezuelským představitelům neshodly.

Režim hrozí opozici zatykačem

Právě Gonzálezovi podle agentury AFP nyní venezuelské úřady hrozí, že pokud se v pátek nedostaví na výslech, vydají na něj zatykač. Prokuratura už dvakrát předvolala Gonzáleze k výslechu, opoziční představitel se však nedostavil. Ve čtvrtek jej předvolala potřetí. González a další vysocí představitelé opozice se již několik týdnů skrývají z obav ze zadržení.

Generální prokuratura vyšetřuje Gonzáleze kvůli podezření ze spáchání trestných činů „uzurpace funkce, padělání veřejné listiny, navádění k nerespektování zákonů, počítačových zločinů či zločinného spolčení a spiknutí“. Vyšetřování souvisí se zveřejněním protokolů z volebních místností, na jejichž základě opozice tvrdí, že González zvítězil v prezidentských volbách s náskokem několika milionů hlasů. Zveřejněné protokoly nejsou úplné.

Maduro zastrašuje cifrou zatčených, říkají novináři

Kvůli zveřejnění kopií výsledkových listin z volebních místností, na něž ale mají podle venezuelského zákona právo pozorovatelé u voleb z vládních i opozičních stran, zahájila prokuratura vyšetřování Gonzáleze a opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Viní je ze zločinného spiknutí, uzurpace funkcí, falšování úředních listin či hackerského útoku.

V prvním z devíti videozpravodajství, která byla v rámci projektu zatím zveřejněna, La Chama a El Pana uvádí, že po volbách bylo zatčeno přes tisíc lidí a nejméně třiadvacet osob zemřelo při zásazích proti demonstrantům. Ty spíše než policie provádí ozbrojené civilní skupiny zvané colectivos, které s policií dlouhodobě spolupracují.

Madurova vláda v polovině srpna informovala, že policie po volbách zatkla 2229 „teroristů“, uvedli umělou inteligencí vytvoření novináři v dřívější zprávě. Podle nich nevládní organizace Foro Penal hovoří o 1263 zatčených, včetně politiků, aktivistů či novinářů. „Proč jsou údaje vlády o zatčených vyšší?“ ptá se avatarka La Chama. „Ochránci lidských práv tvrdí, že se tak vláda snaží zastrašit Venezuelany, aby nepokračovali v protestech,“ odpověděla si.

Tento týden informovala prokuratura o více než 2400 zatčených, zatímco Foro Penal uvádí téměř šestnáct set zadržených od 29. července. Zatčení, mezi nimiž jsou i nezletilí, čelí obvinění z podněcování k násilí či z terorismu, za což hrozí až 30 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.