Nezávislá média ve Venezuele se kryjí dvojicí AI novinářů

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

„Chceme vám říci, že nejsme skuteční. Vytvořila nás umělá inteligence, ale obsah našich zpráv skutečný je, informace jsou ověřené, kvalitní a vytvořené novináři,“ uvádějí věci na pravou míru La Chama a El Pana. Zprávy připravují novináři skutečných místních médií, ale anonymně. Jde o projekt, do něhož se zapojila desítka venezuelských médií a který zaštiťuje organizace Connectas se sídlem v Kolumbii.

„Je to bezprecedentní příklad žurnalistické spolupráce v tomto regionu. Lze tak poskytovat ověřené, přesné a kvalitní informace většímu počtu lidí,“ řekl k projektu ředitel organizace Connectas Carlos Eduardo Huertas.

Prezidentské volby ve Venezuele se uskutečnily 28. července a ústřední volební komise už den po nich označila Madura za vítěze a prezidenta zvoleného na další období. Doteď ale nezveřejnila kompletní výsledky, což zdůvodnila hackerským útokem. Nejvyšší volební soud, který je stejně jako ústřední volební komise loajální vládě, minulý týden vítězství diktátora potvrdil.

Řada zemí, včetně Spojených států, i Evropská unie vyzvaly Madurův režim, aby kompletní výsledky prezidentských voleb zveřejnil. USA a několik zemí regionu už také uvedlo, že věří výsledkům zveřejněným opozicí a uznává za vítěze voleb opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze.

Jihoamerická země byla tématem i na čtvrtečním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP řekl, že Maduro i nadále zůstane faktickým prezidentem. „My ale neuznáme jeho demokratickou legitimitu založenou na volebních údajích, které nelze ověřit,“ avizoval s tím, že členské země se na dalších sankcích proti venezuelským představitelům neshodly.

Režim hrozí opozici zatykačem

Právě Gonzálezovi podle agentury AFP nyní venezuelské úřady hrozí, že pokud se v pátek nedostaví na výslech, vydají na něj zatykač. Prokuratura už dvakrát předvolala Gonzáleze k výslechu, opoziční představitel se však nedostavil. Ve čtvrtek jej předvolala potřetí. González a další vysocí představitelé opozice se již několik týdnů skrývají z obav ze zadržení.

Generální prokuratura vyšetřuje Gonzáleze kvůli podezření ze spáchání trestných činů „uzurpace funkce, padělání veřejné listiny, navádění k nerespektování zákonů, počítačových zločinů či zločinného spolčení a spiknutí“. Vyšetřování souvisí se zveřejněním protokolů z volebních místností, na jejichž základě opozice tvrdí, že González zvítězil v prezidentských volbách s náskokem několika milionů hlasů. Zveřejněné protokoly nejsou úplné.

Maduro zastrašuje cifrou zatčených, říkají novináři

Kvůli zveřejnění kopií výsledkových listin z volebních místností, na něž ale mají podle venezuelského zákona právo pozorovatelé u voleb z vládních i opozičních stran, zahájila prokuratura vyšetřování Gonzáleze a opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Viní je ze zločinného spiknutí, uzurpace funkcí, falšování úředních listin či hackerského útoku.

V prvním z devíti videozpravodajství, která byla v rámci projektu zatím zveřejněna, La Chama a El Pana uvádí, že po volbách bylo zatčeno přes tisíc lidí a nejméně třiadvacet osob zemřelo při zásazích proti demonstrantům. Ty spíše než policie provádí ozbrojené civilní skupiny zvané colectivos, které s policií dlouhodobě spolupracují.

Madurova vláda v polovině srpna informovala, že policie po volbách zatkla 2229 „teroristů“, uvedli umělou inteligencí vytvoření novináři v dřívější zprávě. Podle nich nevládní organizace Foro Penal hovoří o 1263 zatčených, včetně politiků, aktivistů či novinářů. „Proč jsou údaje vlády o zatčených vyšší?“ ptá se avatarka La Chama. „Ochránci lidských práv tvrdí, že se tak vláda snaží zastrašit Venezuelany, aby nepokračovali v protestech,“ odpověděla si.

Tento týden informovala prokuratura o více než 2400 zatčených, zatímco Foro Penal uvádí téměř šestnáct set zadržených od 29. července. Zatčení, mezi nimiž jsou i nezletilí, čelí obvinění z podněcování k násilí či z terorismu, za což hrozí až 30 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 32 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 55 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 3 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...