Nezávislá média ve Venezuele se kryjí dvojicí AI novinářů

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

„Chceme vám říci, že nejsme skuteční. Vytvořila nás umělá inteligence, ale obsah našich zpráv skutečný je, informace jsou ověřené, kvalitní a vytvořené novináři,“ uvádějí věci na pravou míru La Chama a El Pana. Zprávy připravují novináři skutečných místních médií, ale anonymně. Jde o projekt, do něhož se zapojila desítka venezuelských médií a který zaštiťuje organizace Connectas se sídlem v Kolumbii.

„Je to bezprecedentní příklad žurnalistické spolupráce v tomto regionu. Lze tak poskytovat ověřené, přesné a kvalitní informace většímu počtu lidí,“ řekl k projektu ředitel organizace Connectas Carlos Eduardo Huertas.

Prezidentské volby ve Venezuele se uskutečnily 28. července a ústřední volební komise už den po nich označila Madura za vítěze a prezidenta zvoleného na další období. Doteď ale nezveřejnila kompletní výsledky, což zdůvodnila hackerským útokem. Nejvyšší volební soud, který je stejně jako ústřední volební komise loajální vládě, minulý týden vítězství diktátora potvrdil.

Řada zemí, včetně Spojených států, i Evropská unie vyzvaly Madurův režim, aby kompletní výsledky prezidentských voleb zveřejnil. USA a několik zemí regionu už také uvedlo, že věří výsledkům zveřejněným opozicí a uznává za vítěze voleb opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze.

Jihoamerická země byla tématem i na čtvrtečním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP řekl, že Maduro i nadále zůstane faktickým prezidentem. „My ale neuznáme jeho demokratickou legitimitu založenou na volebních údajích, které nelze ověřit,“ avizoval s tím, že členské země se na dalších sankcích proti venezuelským představitelům neshodly.

Režim hrozí opozici zatykačem

Právě Gonzálezovi podle agentury AFP nyní venezuelské úřady hrozí, že pokud se v pátek nedostaví na výslech, vydají na něj zatykač. Prokuratura už dvakrát předvolala Gonzáleze k výslechu, opoziční představitel se však nedostavil. Ve čtvrtek jej předvolala potřetí. González a další vysocí představitelé opozice se již několik týdnů skrývají z obav ze zadržení.

Generální prokuratura vyšetřuje Gonzáleze kvůli podezření ze spáchání trestných činů „uzurpace funkce, padělání veřejné listiny, navádění k nerespektování zákonů, počítačových zločinů či zločinného spolčení a spiknutí“. Vyšetřování souvisí se zveřejněním protokolů z volebních místností, na jejichž základě opozice tvrdí, že González zvítězil v prezidentských volbách s náskokem několika milionů hlasů. Zveřejněné protokoly nejsou úplné.

Maduro zastrašuje cifrou zatčených, říkají novináři

Kvůli zveřejnění kopií výsledkových listin z volebních místností, na něž ale mají podle venezuelského zákona právo pozorovatelé u voleb z vládních i opozičních stran, zahájila prokuratura vyšetřování Gonzáleze a opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Viní je ze zločinného spiknutí, uzurpace funkcí, falšování úředních listin či hackerského útoku.

V prvním z devíti videozpravodajství, která byla v rámci projektu zatím zveřejněna, La Chama a El Pana uvádí, že po volbách bylo zatčeno přes tisíc lidí a nejméně třiadvacet osob zemřelo při zásazích proti demonstrantům. Ty spíše než policie provádí ozbrojené civilní skupiny zvané colectivos, které s policií dlouhodobě spolupracují.

Madurova vláda v polovině srpna informovala, že policie po volbách zatkla 2229 „teroristů“, uvedli umělou inteligencí vytvoření novináři v dřívější zprávě. Podle nich nevládní organizace Foro Penal hovoří o 1263 zatčených, včetně politiků, aktivistů či novinářů. „Proč jsou údaje vlády o zatčených vyšší?“ ptá se avatarka La Chama. „Ochránci lidských práv tvrdí, že se tak vláda snaží zastrašit Venezuelany, aby nepokračovali v protestech,“ odpověděla si.

Tento týden informovala prokuratura o více než 2400 zatčených, zatímco Foro Penal uvádí téměř šestnáct set zadržených od 29. července. Zatčení, mezi nimiž jsou i nezletilí, čelí obvinění z podněcování k násilí či z terorismu, za což hrozí až 30 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 1 hhodinou

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 13 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...