Se správou hraničního přechodu v Rafahu by mohla pomoct obnovená mise EU

Nahrávám video
Horizont ČT24: V Rafahu by mohla obnovit činnost mise EU
Zdroj: ČT24

Izraelský válečný kabinet je ochotný omezit či dokonce pozastavit válečné operace, pokud to povede k propuštění 132 rukojmí. Není přitom jasné, kolik jich je ještě naživu. Jeruzalém signalizuje vstřícnost k americkému mírovému plánu. Ten mimo jiné počítá s oživením hraničního přechodu Rafah, který Egypt uzavřel v reakci na jeho obsazení izraelskou armádou. Nečekané řešení by mohla nabídnout Evropská unie.

Mělo to být bezpečné útočiště s přístupem k humanitární pomoci z blízkého hraničního přechodu. Místo toho před dopadajícími izraelskými bombami utekl z jihu Pásma Gazy podél egyptské hranice milion lidí. Jakmile sem dorazily izraelské tanky, Egypt hranici pro kamiony s jídlem i prchající Palestince uzavřel.

Podle egyptského ministra zahraničí Sámeha Šukrího v platnosti zůstává jasný egyptský postoj. „Naše politika odmítá jakoukoliv izraelskou přítomnost v Rafahu. Hraniční přechod Rafah je jediným spojením mezi Palestinci a okolním světem,“ zdůraznil Šukrí.

Nečekaný kompromis by nyní mohla nabídnout polozapomenutá mise Evropské unie. Tu už oslovily nejmenované blízkovýchodní státy.

„Navrhl jsem ministrům – a dostal od nich zelenou – obnovení mise EUBAM (mise Evropské unie pro pomoc na hranicích, pozn. redakce). Jde o naši kontrolní pohraniční misi v Rafahu, která už léta spí a není aktivní. Mohla by sehrát užitečnou roli při pohybu osob z Gazy a do ní,“ míní šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Rafah je jediný oficiální hraniční přechod mezi Gazou a Egyptem. Ještě před měsícem tu postávali ozbrojenci Hamásu. Ti odsud před sedmnácti lety vyhnali palestinskou policii a jejich evropské kolegy. Teď by se unijní mise mohla vrátit. 

Mise si zvyšuje rozpočet, i když své původní cíle již neplní

Tehdejší mluvčí vysoké představitelky zahraniční politiky EU Maja Kocijančičová v roce 2017 uvedla, že mise nadále funguje. Pomáhá například vybudovat kapacity palestinské samosprávy. „Aby se v budoucnosti, až to podmínky dovolí a budou se moct vrátit, mohli věnovat svým povinnostem dle mezinárodních standardů,“ dodala.

Mise EU do Pásma Gazy původně dorazila v roce 2005. Po ukončení izraelské okupace měla garantovat svobodný průchod i to, že tudy nebudou proudit zbraně pro Hamás. Nic z toho po svém stažení v létě 2007 ale zaručit nemohla. Přesto si každoročně zvyšuje rozpočet. Letos na 2,5 milionu eur, což je od začátku operace skoro dvojnásobek.

Pohraniční mise Evropské unie sídlí v budově na předměstí izraelského Tel Avivu 110 kilometrů od hraničního přechodu mezi Gazou a Egyptem. Přes opakované žádosti České televize vedení odmítlo poskytnout informace o své činnosti. V posledním vyjádření pro ČT v roce 2017 uvedlo, že věc dál nebude možné komentovat.

V současnosti má mise EUBAM v Izraeli deset mezinárodních zaměstnanců a osm místních. Aby po dlouhých sedmnácti letech došlo k jejímu oživení a vyslání do Rafahu, bude potřeba jednomyslného schválení 27 členy EU.

„Všechny zainteresované strany to cítí jako potenciál, kdy se rozhoduje o jakémsi nultém stádiu poválečné Gazy,“ komentuje možnost zapojení mise EU v Rafahu zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. Josep Borrell i Egypt požadují, aby se na misi nějakým způsobem podílela palestinská samospráva, nebo aby s ní byl postup alespoň koordinován, což by znamenalo první formální návrat Palestinské autonomie do Pásma Gazy, uzavírá zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 19 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami
Načítání...