Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě strana 3 z 4

Bývalý arménský prezident Robert Kočarjan dal v úterý najevo, že se pokusí napadnout výsledky nedělního hlasování u soudu. Jeho volební koalice tehdy totiž prohrála v parlamentních volbách souboj se stranou premiéra Nikola Pašinjana. Někdejší hlava státu podle agentury AFP rovněž pohrozila demonstracemi.

Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a chybí jí tedy 0,08 procenta, aby mohla sama sestavit vládu, informovala agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) spolu se šéfy diplomacie Rakouska a Slovinska nevidí důvod oddalovat rozhovory o vstupu Albánie a Severní Makedonie do Evropské unie. Trojice se takto vyjádřila po příjezdu do Albánie, druhé zastávky společné cesty věnované tématu rozšiřování EU o balkánské státy.

Ruský kabinet formálně schválil návrh na vypovězení dohody o otevřeném nebi, od které již dříve odstoupily Spojené státy. Dokument má být ještě předložen ruskému prezidentovi a poslancům. Uvedla to ruská média s odvoláním na úřední věstník, který zveřejnil úterní usnesení kabinetu, podepsané premiérem Michailem Mišustinem.

Současná diplomatická válka mezi Českem a Ruskem je důkazem toho, že Moskva vede hybridní válku nejen proti Ukrajině, ale i proti dalším zemím, řekl v pořadu Události, komentáře mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ukrajiny v ČR Jevhen Perebyjnis. Označil to za problém Evropy i světa. Dodal zároveň, že proti jeho zemi vede Rusko také opravdovou válku. ČT zvala několikrát i ruského velvyslance, ale vždy odmítl.

Na rusko-ukrajinském pomezí a v Černém moři roste napětí. Z přístavů na Krymu vyplulo na cvičení ruské loďstvo v reakci na ohlášené připlutí amerických torpédoborců. Ukrajinská armáda cvičí tankové jednotky u Krymu a na donbaské frontě se střílí z těžkých zbraní. Ruští činitelé ostrými slovy obviňují Ukrajinu a Západ, že chystají útoky, včetně teroristických. Z USA a EU zní výzvy k ukončení nebo vysvětlení ruských masivních vojenských manévrů u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu. A ukrajinský ministr předestřel, o co podle něj může Kremlu jít.

Rusko odmítlo pokusy Kyjeva začít jednat ohledně soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské ministerstvo zahraničí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dožadoval jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli rostoucímu napětí mezi oběma státy, ale dosud prý neobdržel odpověď.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jednal s představitelem OBSE o ruském „systematickém vyostřování“ bezpečnostní situace na Donbasu a Krymu. Reagoval tak na zprávu vrchního velitele ukrajinských sil, že Moskva shromažďuje u hranic své jednotky. Kreml pohyby svých vojsk označil za vnitřní věc, která nepředstavuje hrozbu.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Kazašské parlamentní „volby“, které se konaly v neděli, vyhrála strana Světlo vlasti bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva se ziskem 71,09 procenta hlasů. Vyplývá to z předběžných výsledků, které oznámila ústřední volební komise. Ve sněmovně zasednou ještě dvě uskupení loajální režimu. Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) volbám chyběla transparentnost a voliči neměli skutečnou možnost volby. V neděli policie pozatýkala několik desítek přívrženců opozice, kteří v den voleb protestovali proti poměrům.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Ázerbájdžánský parlament ve čtvrtek zkritizoval francouzský Senát za to, že ve středu přijal rezoluci podporující nezávislost Náhorního Karabachu. Poslanci v Baku vyzvali vládu, aby přehodnotila vztahy s Paříží, a chtějí, aby Francie přišla o statut jedné z předsednických zemí Minské skupiny. Ta vznikla v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu. Spolu s Francií ji vedou USA a Rusko.

Když byla 21. listopadu 1995 uzavřena dohoda ukončující válku v Bosně a Hercegovině, označil ji americký diplomat Richard Holbrooke, který jednání spoluřídil, za „nedokonalý mír“. Jako by tušil, že úmluva sice učiní přítrž krveprolití, ale harmonickou budoucnost zemi nepřinese. Na kompromisu se po třítýdenním jednání na vojenské základně u města Dayton v Ohiu shodli bosenský prezident Alija Izetbegović, srbský prezident Slobodan Milošević a chorvatský prezident Franjo Tudjman. Smlouva, kterou pak stvrdili následující měsíc v Paříži, zemi rozdělila podle zákopových linií z konce války a dala jí do vínku neobyčejně složitý politický systém, který i čtvrtstoletí po válce omezuje její životaschopnost.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na novém příměří v bojích o Náhorní Karabach. Má začít platit od sobotní půlnoci místního času, informovala agentura TASS. Dosavadní dohoda o klidu zbraní uzavřená před týdnem nebyla dodržována a ani v sobotu boje neustávaly. Z porušování příměří se vzájemně obviňují obě strany.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý slíbil představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů. Po Macronově setkání s političkou, která byla podle opozice jasnou vítězkou srpnových prezidentských voleb v Bělorusku, to napsala agentura Reuters.

Arméni a Ázerbájdžánci se vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že síly protivníka ostřelovaly jeho armádní pozice i obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Arménská vláda naopak informovala, že vzdušné síly protistrany začaly útočit a ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu ovládaného proarménskými silami. Obě země svolaly mimořádné schůze parlamentu.

Běloruská policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstraci žen a desítky z nich zatkla. K pochodu žen, který byl dalším protestem proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, se v centru města shromáždilo několik tisíc lidí. Na videonahrávkách bylo vidět, jak maskovaní příslušníci bezpečnostních sil ženy brutálně odvlékají do policejních aut, napsala agentura DPA.

Proti Bělorusku by měl nejvyšší efekt celoevropský odmítavý postoj a Česko je připraveno schválit seznam běloruských pohlavárů, vůči kterým budou uplatňovány sankce EU, řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnil společně s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Ministr v rozhovoru dodal, že seznam může být doplněn o jména více lidí a že v EU se v současnosti debatuje i o dalších masivních krocích. V Minsku mezitím opět vyšly do ulic desetitisíce lidí demonstrovat proti režimu Alexandra Lukašenka, policie zatýká.

Nezaměstnanost v Itálii i kvůli koronavirové krizi rychle roste. Jen za poslední tři měsíce ubylo v zemi půl milionu pracovních míst. Řada lidí navíc zůstává doma na podpoře, protože jejich firmy nemají zakázky. I kvůli tomu stoupá počet chudých.

Do ulic v Minsku v neděli opět vyšly desítky tisíc lidí. Protestující požadují konec prezidenta Alexandra Lukašenka a nové svobodné volby. Moskva, kterou běloruský prezident požádal o pomoc, se domnívá, že běloruskou krizi by vyřešila ústavní reforma. V Otázkách Václava Moravce o tom hovořili bývalý diplomat a senátor Pavel Fischer (nestr.) spolu s ředitelem Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky a poradcem předsedy vlády Rudolfem Jindrákem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod pro uvalení individuálních sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie. Seznam běloruských představitelů, na něž by měly dopadnout unijní sankce, který připravuje Evropská komise, by měl být podle něj hotový do pátku. Babiš to řekl po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu (BRS). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že Česko chce aktivně jednat o požadavcích zástupců běloruské občanské společnosti a opozice pro dialog s tamním režimem.

České ministerstvo zahraničí odsoudilo zásahy běloruské policie proti demonstrantům a vyzvalo běloruskou vládu, aby přestala trestat občany za výkon ústavou garantovaných práv. Nedělní prezidentské volby česká diplomacie nepovažuje za svobodné a demokratické vzhledem k vyloučení opozičních kandidátů a zatýkání před hlasováním. Nesouhlas vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) a také opozice.

Prezidentské volby v Bělorusku podle odhadů přesvědčivě vyhrál dosavadní autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. Podle oficiálního státního průzkumu provedeného mezi voliči získal 79,7 procenta hlasů, informovala státní agentura Belta. Tisíce lidí vyšly na protest proti výsledkům voleb do ulic běloruských měst, policie je v Minsku i na řadě dalších míst ihned začala zatýkat, napsala agentura Reuters.