Arménie vyhlásila všeobecnou mobilizaci a stanné právo. Nad Černou zahradou znějí výstřely

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Arménie vyhlásila všeobecnou mobilizaci a stanné právo
Zdroj: ČT24

Arméni a Ázerbájdžánci se vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že síly protivníka ostřelovaly jeho armádní pozice i obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Arménská vláda naopak informovala, že vzdušné síly protistrany začaly útočit a ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu ovládaného proarménskými silami. Obě země svolaly mimořádné schůze parlamentu.

V reakci na eskalaci napětí vyhlásila Arménie všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Stejná opatření přijala dříve také vláda Náhorního Karabachu, kterou nikdo neuznává. Jeho území patří podle většiny světových zemí včetně Česka de iure Ázebrbájdžánu, de facto ho však kontrolují místní Arméni. Karabach znamená v ázerbájdžánštině Černá zahrada. 

Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany začaly arménské ozbrojené síly kolem 06:00 místního času ostřelovat pozice armády podél celé linie sporného území i obce, které se nacházejí v blízkosti.

Arménská armáda uvedla, že sestřelila dva vrtulníky protivníka, několik bezpilotních letounů a zlikvidovala další jeho vojenskou techniku. Ázerbájdžánská strana tyto informace popřela. Baku také odmítá informace, že by útočilo na civilní cíle.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany později informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail, které jsou de facto pod správou Náhorního Karabachu. „Při protiútoku ázerbájdžánské armády byla osvobozena řada okupovaných vesnic a strategických vyvýšenin,“ cituje TASS ministerstvo. Informaci o ovládnutí obcí však Arménie popřela a označila ji za provokaci.

Podle arménských lidskoprávních aktivistů zemřeli při ázerbájdžánském ostřelování dva lidé – žena a dítě. Ázerbájdžánský generální prokurátor večer oznámil, že při dělostřeleckém ostřelování arménskými separatisty z Náhorního Karabachu byla zabita pětičlenná rodina v ázerbájdžánské vesnici Gačalty.

Znepokojení, výzvy i nabídka pomoci

Evropská unie, Paříž či papež František vyzvali k ukončení násilností a k jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří. Také ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s arménským premiérem vyzval k ukončení bojů. „Je důležité vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zamezení eskalace konfrontace, ale zásadní je ukončení nepřátelských akcí,“ citoval Putina Kreml.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček se k situaci vyjádřil na Twitteru: „Jsem hluboce znepokojen stupňujícím se násilím v Náhorním Karabachu. Rozsáhlá vojenská ofenzíva musí skončit, je třeba pokračovat ve vyjednávání. Česká diplomacie apeluje na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo.“

Turecko se v konfliktu tradičně postavilo na stranu Ázerbájdžánu obývaného blízce příbuzným obyvatelstvem a vybídlo Arménii, s níž má historicky velmi špatné vztahy, k ukončení agresivních akcí vůči svému sousedovi. Předtím turecké ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu poskytnout pomoc.

„Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít,“ sdělila podle TASS Ankara. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle agentury TASS se shodli na nutnosti co nejrychlejšího ukončení bojů a stabilizace situace.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem panuje spor o Náhorní Karabach dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si vyžádala podle odhadů na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 1 hhodinou

Izrael zaútočil na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda podnikla rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně města Isfahán, napsal deník Ha'arec. Íránská agentura IRNA tvrdí, že izraelsko-americké útoky ve středu večer zabily dva chlapce v obytné části města Kafrí v jižním okrese Šíráz. Několik států v Perském zálivu mezitím podle stanice al-Džazíra hlásilo zneškodnění dronů ve svém vzdušném prostoru.
před 2 hhodinami

Írán chce vyjednávat, tvrdí Trump

Íránský režim se podle prezidenta USA Donalda Trumpa účastní mírových rozhovorů. Šéf Bílého domu naznačil, že to však Teherán popírá z obav, že jej „zabijí jeho vlastní lidé“. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP, podle níž se tak Trump vyjádřil během večeře republikánů v Kongresu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
před 4 hhodinami

Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Írán hrozí zničením infrastruktury zemi, která podpoří okupaci jeho ostrova

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPolsko staví bunkry. Musejí ho mít všechny novostavby kromě rodinných domů

Polská vláda myslí svůj dlouhodobý záměr posílit civilní obranu vážně. Podle nových nařízení musejí mít všechny novostavby – s výjimkou rodinných domů – vlastní protivzdušný bunkr. Od začátku roku jich jsou v zemi už desítky nových. Jiné se otevřely po rekonstrukci. Na zvláštní dvouletý program Varšava už loni vyčlenila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Polsko má co dohánět. V zemi sice je 16 tisíc krytů z dob komunistického režimu, nedávné kontroly ale odhalily, že použitelná je pouze tisícovka z nich. Ta dokáže ochránit pouhá tři procenta obyvatel.
před 10 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Přeživší holocaustu po letech náhodně narazila na svou dozorkyni z koncentračního tábora

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.
před 12 hhodinami
Načítání...