Rusko odmítlo pokusy Kyjeva začít jednat ohledně soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské ministerstvo zahraničí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dožadoval jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli rostoucímu napětí mezi oběma státy, ale dosud prý neobdržel odpověď.
Kreml odmítá vysvětlit Kyjevu, proč u jeho hranic a na okupovaném Krymu soustředí vojska
Ukrajinská diplomacie v pondělním prohlášení také vyzvala Rusko, aby stáhlo svá vojska od její země a přestalo s „válkychtivou rétorikou a dezinformacemi“. Kreml popřel, že by obdržel žádost Zelenského o rozhovor s Putinem.
Rusko se odmítlo zúčastnit sobotního jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě o tématu soustřeďování jednotek, které iniciovala ukrajinská strana, připomíná ukrajinská agentura Unian.
Ukrajinská armáda podle listu Ukrajinska pravda ohlásila na sociálních sítích, že při pondělním nepřátelském ostřelování utrpěl jeden ukrajinský voják střelné zranění, kterému podlehl. „Počínání ruských okupantů opět potvrzuje, že nepřítel cílevědomě porušuje klid zbraní a nehodlá respektovat stávající dohody o příměří,“ uvedla armáda s tím, že o incidentu vyrozuměla zástupce OBSE.
Ukrajinci informovali o pěti porušeních příměří ze strany „okupantů“ za neděli, píše Ukrajinska pravda. Ruská agentura TASS píše, že ukrajinská armáda během uplynulých 24 hodin čtyřikrát ostřelovala okupovaný Donbas. Ruští bojovníci a lokální separatisté území označují jako takzvanou Doněckou, respektive Luhanskou lidovou republiku. Ruská média dříve dávala názvy neuznávaných „lidových republik“ do uvozovek.
Ukrajinská ofenziva je dezinformace, říká Kyjev
Zelenského mluvčí vyloučila možnost ukrajinského útoku na Donbas, Kyjev se nechystá rozpoutat boje. „Ukrajina nemůže útočit na své území a bojovat s vlastními lidmi,“ řekla podle listu Kommersant v reakci na tvrzení šéfa samozvané „Doněcké lidové republiky“ Denise Pušilina, podle kterého je Kyjev připraven rozpoutat rozsáhlý konflikt.
„Velitel naší (ukrajinské) armády už oznámil, že zprávy o údajně chystaném útoku Ukrajiny na Donbas jsou naprosto falešné dezinformace,“ uvedla prezidentova mluvčí.
Ukrajina naopak obviňuje Rusko, že eskaluje násilí na frontě, aby ji vyprovokovalo k ofenzivě, která by se pak stala záminkou silnějšího ruského vojenského zásahu. Ten už naznačil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, kterého citovala RT: „V případě obnovení násilností (…) by žádná země nestála stranou.“ Zástupce šéfa kanceláře ruského prezidenta Dmitrij Kozak zase prohlásil, že Rusko může být donuceno bránit své občany na východě Ukrajiny. Moskva nabízí obyvatelům okupovaných oblastí od dubna 2019 ruské pasy.
Končící šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí prohlásil, že Česko jednoznačně podporuje územní celistvost Ukrajiny a vyzývá k deeskalaci napětí. „Rádi bychom podpořili dále jednání, které by naplnilo Minské dohody, to se bohužel v posledních měsících nedělo,“ nechal se slyšet ministr zahraničí.
„Po necelém roce, kdy panoval na východě Ukrajiny poměrně klid, jsou zde oprávněné obavy z dalšího vývoje i s ohledem na to, jak dochází k růstu vojenských operací a přítomnosti ruských sil v sousedství Ukrajiny,“ konstatoval Petříček.
O nutnosti ukončení „agresivní vojenské aktivity podél ukrajinských hranic a na okupovaném Krymu“ hovořil i šéf americké diplomacie Antony Blinken s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Ukrajina od ruské anexe Krymu a propuknutí ozbrojeného konfliktu v Donbasu na jaře 2014 obviňuje Rusko z agrese a okupace ukrajinských území. Moskva přímé zapojení do konfliktu popírá přesto, že do zajetí padly stovky ruských vojáků a o ruské účasti svědčí řada dalších důkazů. Boje si dosud vyžádaly více než třináct tisíc mrtvých.
