Kyjev požádal NATO o posílení vojsk v černomořské oblasti, Stoltenberg vyjádřil Ukrajině podporu

Nahrávám video

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyjádřil podporu a solidaritu Ukrajině. Vojenská aktivita Ruska u ukrajinských hranic je podle něj „znepokojivá“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se Stoltenbergem uvedl, že plán vstupu země do NATO bude pro Rusko jasným signálem a je také jedinou cestou, jak ukončit konflikt v okupovaném Donbasu, píše agentura Reuters. Kreml krátce po vyjádření Kyjeva, že chce urychlit vstup země do NATO, varoval, že členství by konflikt zhoršilo.

„Zavolal jsem prezidentu Zelenskému a vyjádřil své vážné znepokojení nad vojenskými aktivitami Ruska na Ukrajině a v okolí a také nad pokračujícím porušováním příměří. NATO důrazně podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a chce i nadále pokračovat v úzkém partnerství,“ napsal Stoltenberg na Twitteru.

Zelenský uvedl, že požádal členské státy NATO o posílení vojenské přítomnosti v černomořské oblasti pro zastrašení Ruska, píše Reuters.

Kreml na adresu NATO prohlásil, že situace na východě Ukrajiny je nadále velmi napjatá a podobná prohlášení ji mohou zhoršit. Moskva také upozornila, že pro členství Ukrajiny v alianci je potřeba vzít v potaz i názor Ukrajinců na východě země, pro které je podle ní nepřijatelné, píše Reuters.

Velitel ukrajinských sil Ruslan Chomčak před týdnem upozornil, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím své síly a toto jednání označil za hrozbu pro Ukrajinu. Moskva naopak ve středu obvinila Kyjev z vyostření napětí na východě Ukrajiny.

Podporu Ukrajině již dříve vyjádřil americký prezident Joe Biden i britský premiér Boris Johnson. 

Zelenskyj vyřadil spojence Kremlu a proruské kanály

Podle bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky z Baltic Defense College má Rusko k hromadění sil na společné hranici několik důvodů. Mezi ně patří například incident z letošního února, kdy Zelenskyj „politicky zlikvidoval“ Viktora Medvedčuka, který byl největším spojencem ruského prezidenta v ukrajinském parlamentu. Zakázal také některé proruské kanály na Ukrajině, čímž Moskva přišla o nástroje, jimiž ovlivňovala vnitřní politiku země, tvrdí expert.

„Ukrajinský prezident tím telefonátem Stoltenbergovi sleduje vlastní vnitropolitické zájmy. Blíží se totiž červnový summit NATO v Bruselu a tohle je skvělá příležitost pro Ukrajinu, aby se přihlásila o slovo. Bojí se ale, že je v aliančním členství předběhne Gruzie, která by mohla dostat svůj plán členství, a Ukrajinci nechtějí zůstat mimo,“ řekl Dyčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled