Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě strana 2 z 4

Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.

Ruské síly pokračují v útocích na východě Ukrajiny, nadále ostřelují velká města. Okupanti zajali několik pozorovatelů mise OBSE. Podle britské rozvědky Ukrajina odrazila několik útoků na donbaské frontě. Trvá blokáda oceláren Azovstal v Mariupolu. Kyjev navrhl velikonoční příměří, výměnu zajatců a evakuace. Američtí analytici usuzují, že velká ruská ofenziva není pravděpodobná, protože velení armády nedalo jednotkám od Kyjeva šanci k obnově.

Rusko proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině uplatňuje metody teroru, upozornil prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než půl milionu Ukrajinců. Proti civilistům také podle Zelenského používá fosforové bomby. Pozorovací mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan označil Ukrajinu za místo spáchání zločinů.

V kampani před maďarskými parlamentními volbami se podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) stíral rozdíl mezi státem a stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána. Mediální zpravodajství podle OBSE nebylo vyvážené, zákony o financování stran jsou neprůhledné, samotné nedělní hlasování se ale uskutečnilo v pořádku. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács v reakci řekl, že část OBSE zodpovědná za sledování voleb ztratila veškerý kredit, který ještě měla.

Vyjednavači Ruska Vladimir Medinskij a Ukrajiny Mychajlo Podoljak oznámili dohodu na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva. Podle Podoljaka to bylo jediné, na čem se v druhém kole rozhovorů dokázali shodnout, informuje ukrajinská agentura Unian. Silné ostřelování Kyjeva, Mariupolu, Charkova nebo Černihiva stále pokračuje. Invazní síly navíc ovládly město Cherson a k Oděse míří flotila ruských plavidel. Ukrajinská armáda zase oznámila zabití jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz, generálmajora Andreje Suchověckého.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že je přesvědčen o tom, že ruský prezident Vladimir Putin již učinil rozhodnutí o invazi na Ukrajinu. A i když stále existuje prostor pro diplomacii, Biden očekává, že Rusko v příštích dnech na Ukrajinu zaútočí, a to včetně Kyjeva. Evropská unie oznámila, že pokud k invazi dojde, je připravena na Rusko uvalit ještě tvrdší sankce než za anexi Krymu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že jejich součástí bude i plynovod Nord Stream 2.

Ukrajina a Ruskem koordinované síly se dál vzájemně obviňují ze zvyšování napětí na Donbasu. Představitelé okupovaných území ohlásili evakuaci žen, dětí a starců do Ruska v obavě z údajně chystané ukrajinské ofenzivy. Kreml označil tamní situaci za potenciálně velmi nebezpečnou a Západ se obává, že si připravuje záminku k invazi. Rusko tvrdí, že se jeho jednotky a technika vrací do posádek, podle Západu ale činí opak.

Spojené státy už od Ruska dostaly reakci na svoje návrhy, které se týkají vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Moskva a Kyjev se vzájemně obvinily z provokací a porušování dohod. Ministři obrany zemí NATO se shodli na bezvýhradné podpoře Ukrajiny, uvedl generální tajemník Jens Stoltenberg. Ten dále vyjádřil obavu, že si Rusko snaží zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k nové invazi na Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden řekl, že nebezpečí ruského útoku je velmi vysoké. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno na další území sousední země vpadnout.

Kreml oznámil, že od hranic s Ukrajinou stahuje část jednotek zpět na základny, rozsáhlá vojenská cvičení ale pokračují dál. Kyjev stažení přivítal, zdůraznil ale, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji skutečně uvidí. Šéf NATO Jens Stoltenberg konstatoval, že nejsou patrné známky snížení vojenské přítomnosti u ukrajinských hranic, a varoval, že vše je připraveno k útoku proti Ukrajině. O reálné možnosti útoku hovořil večer také americký prezident Joe Biden.

Ministerstvo zahraničí znovu varovalo před cestami na Ukrajinu. Čeští občané, kteří zvažují opuštění země letecky, tak mají učinit bezodkladně vzhledem k možnému přerušení spojů kvůli hrozící ruské vojenské agresi. Obavy z ní posílilo, že Bosporem v neděli do Černého moře proplula ruská ponorka s raketami. Následuje šest velkých výsadkových lodí, plavidla se mají účastnit vojenského cvičení. Austrálie v obavě z války dočasně přerušila činnost velvyslanectví v Kyjevě. Premiér Scott Morrison kritizoval chování Ruska a vyzval Čínu, aby o krizi přestala mlčet. Podle agentury Reuters se z Doněcku začali stahovat i Američané z mise OBSE.

V Maďarsku oficiálně začala předvolební kampaň, o novém parlamentu se rozhodne 3. dubna. Premiér Viktor Orbán v projevu o stavu země slíbil prodloužení platnosti cenového maxima u pohonných hmot. Jeho strana Fidesz bude vůbec poprvé čelit sjednocené opozici, nad kterou má podle průzkumů mírnou převahu. I tak se čeká nejtěsnější souboj za poslední dekádu, upozorňuje zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Ruský útok na Ukrajinu by mohl začít kdykoli v nadcházejících dnech, pravděpodobně leteckými údery, uvedl v pátek bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již předtím řekl, že invaze může začít i v době konání zimních olympijských her. Uvedl také, že k ukrajinské hranici či na Moskvou okupované ukrajinské území se stále přesouvají nové ruské síly. USA mezitím dopravily na Ukrajinu další desítky tun munice. Nizozemsko, Japonsko, Lotyšsko, Británie a Spojené státy vyzvaly své občany k rychlému opuštění Ukrajiny.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Přesně před 25 lety se v ulicích Tirany střetli demonstranti s policií. Šlo o jeden z vrcholů krize zapříčiněné krachem pyramidových her. Lákání vysokých zisků tehdy podlehly statisíce Albánců, většinu z nich ale firmy nabízející toto investiční schéma ožebračily. Výsledkem byly několik měsíců trvající nepokoje, se kterými si stát nevěděl rady, a zasáhnout muselo mezinárodní společenství.

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

Demokraté v americkém senátu zveřejnili projekt protiruských sankcí, které navrhují přijmout v případě, že ruská vojska podniknou invazi na Ukrajinu. Návrh zákona dává prostor pro sankce týkající se plynovodu Nord Stream 2 či šéfa Kremlu Vladimira Putina. Jeho mluvčí uvedl, že uvalení amerických sankcí na Putina by se rovnalo přerušení vztahů.

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, její diplomaté na jednání uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat. Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.

Šéfové diplomacií Ruska a USA jednali ve Stockholmu o situaci kolem Ukrajiny. Sergej Lavrov před schůzkou zopakoval, že si tam nepřeje nový konflikt. Zároveň požaduje záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Antony Blinken znovu varoval, že případná nová ruská agrese vůči Ukrajině bude mít „vážné důsledky“. O situaci budou nejspíše jednat prezidenti obou zemí.

Odvolací Krajský soud v Praze v pondělí zrušil rozsudek, podle kterého se měl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) omluvit senátorovi Lukáši Wagenknechtovi (za Piráty) za výroky, že je psychopat a udavač. Sporem Babiše a Wagenknechta, který byl jeho náměstkem v době, kdy Babiš vedl ministerstvo financí, se bude znovu zabývat Okresní soud Praha-západ, informoval server Seznam Zprávy.

Na regulérnost průběhu kampaně, rovnoprávnost žen nebo svobodu projevu budou během říjnových voleb do Poslanecké sněmovny dohlížet experti z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Její čtyřčlenná mise začne v Česku působit ve čtvrtek. ČT to potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Naopak oslovené nevládní organizace monitoring voleb neplánují.

Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě. Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, poznamenala agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do nedělního večera, se patrně dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.