Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, uvedl Blinken. Některé státy vyzývají své občany k odjezdu

Ruský útok na Ukrajinu by mohl začít kdykoli v nadcházejících dnech, pravděpodobně leteckými údery, uvedl v pátek bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již předtím řekl, že invaze může začít i v době konání zimních olympijských her. Uvedl také, že k ukrajinské hranici či na Moskvou okupované ukrajinské území se stále přesouvají nové ruské síly. USA mezitím dopravily na Ukrajinu další desítky tun munice. Nizozemsko, Japonsko, Lotyšsko, Británie a Spojené státy vyzvaly své občany k rychlému opuštění Ukrajiny.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rusko nyní podle Sullivana shromáždilo dostatek sil na to, aby podniklo velkou vojenskou operaci proti Ukrajině a útok, jehož cílem by bylo získat rozsáhlé části ukrajinského území, by mohl začít „každým dnem“.

Američané, kteří ještě Ukrajinu neopustili, by tak dle bezpečnostního poradce Bílého domu měli učinit do 24 až 48 hodin, neboť ruský letecký útok by jejich odlet ztížil.

Sullivan, který hovořil na brífinku Bílého domu, svá tvrzení nepodložil konkrétními důkazy, píše agentura Reuters. Uvedl však, že podle amerických zpravodajských služeb by ruský prezident Vladimir Putin mohl nařídit invazi ještě před koncem zimních olympijských her v Pekingu, tedy před 20. únorem. Poznamenal také, že nelze vyloučit rychlý útok na Kyjev.

Moskva vzápětí informace o úmyslu napadnout Ukrajinu označila za dezinformace. „Západní vlády a sdělovací prostředky vyvolávají umělé napětí kolem Ukrajiny masivním a koordinovaným předkládáním lživých informací s cílem odvrátit pozornost od vlastních agresivních akcí,“ reagovalo v pátek večer ruské ministerstvo zahraničí na zprávy o varování ze západních metropolí před hrozící ruskou invazí na Ukrajinu.

Odjeďte rychle z Ukrajiny, vyzvaly své občany některé státy

Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili a do země necestovali. V pátek je následovaly také Nizozemsko, Japonsko, Lotyšsko a Británie. Nizozemská rozhlasová stanice BNR rovněž uvedla, že Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Japonské ministerstvo zahraničí výzvu občanům k okamžitému opuštění Ukrajiny doplnilo informací, že v současné době v této zemi pobývá kolem 150 Japonců.

Británie v pátek doporučila svým občanům, aby opustili Ukrajinu, dokud k tomu mohou ještě využít komerční prostředky. Zároveň varovala před jakýmikoli cestami do této země. Hromadění ruských sil u hranice s Ukrajinou od ledna podle sdělení britské vlády zvýšilo hrozbu vojenského zásahu, informovala agentura Reuters.

Česká diplomacie podle mluvčí Lenky Do situaci každý den detailně sleduje. Podobné doporučení jako zmíněné země ale Česko zatím nevydalo. Na své internetové stránce Černínský palác mimo jiné českým občanům doporučuje necestovat do příhraničních oblastí Ukrajiny na východě a severu země a radí jim, aby se při pobytu na Ukrajině registrovali v systému DROZD.

Dochází k přesunům nových vojáků, řekl Blinken

USA budou také dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě, prohlásil v pátek Blinken, který jedná v Melbourne o bezpečnostních a dalších otázkách s ministry zahraničí Austrálie, Japonska a Indie na setkání aliance Quad.

„Nadále sledujeme velmi znepokojující známky stupňování napětí ze strany Ruska, včetně přesunů nových vojáků k ukrajinské hranici,“ prohlásil Blinken. „Jak už jsme uvedli dříve, invaze může začít kdykoli, a aby bylo jasno, může se tak stát i během olympiády,“ dodal Blinken s poukazem na zimní olympijské hry, které se do 20. února konají v Pekingu.

Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při návštěvě německých a amerických vojáků na vojenské základně v Rumunsku znovu varoval před novým ozbrojeným konfliktem v Evropě. Ze strany Ruska podle něj hrozí i jiné nebezpečí než přímá invaze na Ukrajinu, například snaha svrhnout vládu v Kyjevě, kyberútoky či další formy agrese. Znovu také vyzval Moskvu, aby se co nejdříve zúčastnila dalšího setkání Rady NATO-Rusko.

Britský ministr obrany Wallace: Situace je stále napjatější

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu naopak navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Řekl to při setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě. Sám Wallace před cestou uvedl, že situace je čím dál napjatější. Kyjev a většina západních zemí v čele s USA pokládá vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení země.

Spojené státy v pátek letecky dopravily na Ukrajinu dalších 90 tun munice, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Celkově USA přepravily do Kyjeva podle ministra již více než 1300 tun vojenské pomoci, napsal list Ukrajinska pravda. O den dříve na Ukrajině přistály dva letouny se 130 tunami vojenského materiálu z USA.

Další hromadění ruských vojsk ukazují satelitní snímky

O novém nasazení ruské armády na několika místech poblíž hranic s Ukrajinou či na jejím Ruskem okupovaném území svědčí rovněž satelitní snímky zveřejněné soukromou americkou společností Maxar Technologies. Firma sdělila, že nejnovější snímky byly pořízeny ve středu a ve čtvrtek a ukazují výrazné posilování ruské vojenské přítomnosti v několika lokalitách. Agentura Reuters uvedla, že snímky nemohly být nezávisle ověřeny.

Na Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, je nové rozmístění vojáků a techniky patrné na letišti severně od města Simferopol. Nově je zde mimo jiné 550 vojenských stanů a stovky vozidel, uvádí Maxar Technologies. Noví vojáci a vojenské vybavení jsou na Krymu také poblíž obce Novoozerne.

V Bělorusku snímky odhalily nové nasazení vojáků, vojenských vozidel a vrtulníků na letecké základně poblíž města Gomel, necelých 25 kilometrů od hranice s Ukrajinou. Velké množství vojáků podle Maxar Technologies rovněž v poslední době dorazilo do výcvikového prostoru v oblasti Kursku na západě Ruska, zhruba 110 kilometrů východně od ukrajinské hranice. 

Rusko v současné době pořádá společné vojenské cvičení s Běloruskem a také námořní manévry v Černém moři. Přesunulo ke svým hranicím s Ukrajinou, do Běloruska, do Podněstří či na okupovaný Krym více než sto tisíc vojáků, a vyvolalo tak obavy západních zemí z propuknutí války. Moskva odmítá, že by se chystala sousední zemi napadnout.

Normandská čtyřka: Žádný pokrok

Žádný posun nepřineslo jednání politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Po devíti hodinách rozhovorů v Berlíně ve čtvrtek večer a v noci na pátek se na tom shodli ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak a ukrajinský vyjednavač a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Cílem jednání bylo dosáhnout průlomu v osm let trvajícím konfliktu na východní Ukrajině, kde centrální vláda bojuje proti Ruskem koordinovaným silám.

Podle Kozaka se v Berlíně nepodařilo sladit rozdílnou ruskou a ukrajinskou interpretaci dohody z roku 2015, jejímž cílem bylo ukončit boje v Donbasu. „To se nám nepodařilo překonat,“ řekl Kozak k takzvané druhé minské dohodě.

Také ukrajinský vyjednavač Jermak uvedl, že nyní žádný průlom nenastal, ale obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání. „Doufám, že se brzy opět sejdeme a budeme v těchto rozhovorech pokračovat. Všichni jsou odhodlaní dosáhnout výsledku.“

Kyjev odmítá jednat přímo se separatisty, které koordinuje Moskva

Rusko sice svolilo k dalším jednáním, ale žádá, aby se Ukrajina zavázala k jednání se separatisty na východě svého území. To je ale pro Kyjev „červená linie“, kterou odmítá překročit, uvedl po skončení jednání francouzský prezidentský palác.

„Rusko trvá na tom, že Ukrajina musí vést přímý dialog s takzvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou,“ vysvětlil Kuleba. „Pokud by s tím Ukrajina souhlasila, pak by Rusko přestalo být jednou ze stran konfliktu a stalo by se prostředníkem v tomto konfliktu. Proto na to nemůžeme přistoupit.“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek Ukrajinu obvinil, že se snaží dohodu přepsat a vybírat si z ní jen ty prvky, které jsou pro ni nejvýhodnější. Ukrajina uvádí, že dohodu ctí. Odmítá naopak tvrzení Moskvy, že Rusko nemá s konfliktem nic společného, a obviňuje ho, že uvnitř Ukrajiny působí ruské jednotky bojující po boku separatistů.

„Rozhovory byly obtížné a jasně ukázaly rozdílné pozice a možnosti řešení,“ stojí v německém vládním prohlášení. „Zároveň se ukázalo, že všichni účastníci N4 se drží minských dohod a budou i nadále usilovat o jejich důsledné uplatnění.“ Podle německé vlády naplánovali diplomaté pokračování rozhovorů na březen.

Konflikt v Donbasu pokračuje navzdory teoretickému příměří založenému právě na minských dohodách. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale hlásí časté porušování klidu zbraní, které někdy dosahuje stovek incidentů denně. Podle Ukrajiny bylo v této oblasti od roku 2014 zabito asi patnáct tisíc lidí. Zástupci Ruska, Ukrajiny, OBSE a obou separatistických regionálních organizací podepsali v únoru 2015 v Minsku třináctibodovou dohodu, kterou podpořili i vedoucí představitelé Francie a Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Tesla v Německu čelí nízkým prodejům a útokům

Po letech úspěchů nastaly pro automobilku Tesla krušné časy. Klesají prodeje aut i hodnota akcií na burze. Například v Německu nebo Spojených státech přibývá také přímých útoků. Čtyři vozy značky Tesla vyhořely v různých částech Berlína v noci na pátek. Rozsáhlý požár zničil i dalších pět aut.
před 7 hhodinami

V Jemenu protestovaly desítky tisíc lidí proti americkým útokům

Desítky tisíc lidí protestovaly v jemenských městech proti americkým vzdušným útokům, které v sobotu po nařízení prezidenta USA Donalda Trumpa zasáhly oblasti spravované proíránským povstaleckými hútíi. Podle hútíjských úřadů bylo zabito 53 lidí a dalších 98 utrpělo zranění. Trump v pondělí prohlásil, že za každou střelu, kterou jemenští povstalci vypálí, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán.
před 9 hhodinami

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela dvacet lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
před 13 hhodinami

Ruský útok na Ukrajině způsobil výpadky proudu

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených tamních regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění devadesáti ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 17 hhodinami
Načítání...