V obléhaném Mariupolu je stále asi sto tisíc civilistů. Přes dvě stovky z nich se ukrývají v ocelárnách Azovstal, řekl podle agentury Reuters starosta města Vadym Bojčenko. Ruské útoky na ocelárny pokračují. Silné výbuchy zahřměly v úterý večer také ve Lvově, v Dnipru, u Kyjeva a Kirovohradské obasti. Podle ukrajinských médií šlo o další ostřelování ruskými raketami a střelami s plochou dráhou letu. Úřady na Ukrajině v noci vyhlásily letecký poplach ve většině neobsazených oblastí na východě země. Rusko přesměrovalo internetový provoz v okupované Chersonské oblasti na svou komunikační infrastrukturu, uvedla nevládní organizace NetBlocks.
V Mariupolu zůstává na sto tisíc civilistů, uvedl starosta. Ve Lvově a u Kyjeva hřměly silné výbuchy
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
- 6:47
Ukrajinské město Apostolove, které leží sedmatřicet kilometrů od města Kryvyj Rih, zasáhly ruské rakety. Starosta města Andrej Osa oznámil, že o život přišli čtyři lidé a jeden byl zraněn, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.
- 5:54
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě.
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě, Autor: Gleb Garanich, Zdroj: Reuters - 5:49
Výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví Patrik Ky prohlásil, že se velmi obává o bezpečí na Západě vyrobených letounů, pokud budou v Rusku létat bez přístupu k náhradním dílům a řádné údržbě. Rusko nemá kvůli sankcím za invazi na Ukrajinu k servisu a náhradním dílům přístup.
„Ve Lvově jsou slyšet výbuchy. Všichni zůstaňte v krytech,“ uvedl starosta západoukrajinského města Andrij Sadovyj. Později uvedl, že zasaženy byly tři elektrické stanice, což vedlo k výpadkům dodávek elektrického proudu. To se týká i některých zdravotnických zařízení. Údery podle něho způsobily významné škody na městské infrastruktuře, zničeno bylo mnoho oken a někde byly přerušeny dodávky vody. Dva lidé utrpěli zranění.
Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin uvedl, že ruské rakety zasáhly šest nádraží na střední a západní Ukrajině, informuje britská BBC. Nikomu ze železničářů ani cestujících se podle něho nic nestalo, infrastruktura je ovšem vážně poškozena. Dodal, že kvůli ostřelování nabralo zpoždění 14 vlaků, ale první z nich už se znovu daly do pohybu.
Ukrajinská železnice je terčem útoků ze strany Ruska, které se snaží Kyjev odříznout od zbraní i pohonných hmot dodávaných Ukrajině západními spojenci.
Očití svědci hlásí přinejmenším tři výbuchy také v Dnipru. Exploze byly také slyšet v pravobřežní části Kyjeva. Přelet střel byl zaznamenán nad Ternopilskou oblastí. „Přílet nepřátelské rakety“ potvrdili také v Kirovohradské oblasti. Poradce ministra vnitra Anon Heraščenko navíc informoval o sestřelení dvou střel, přelétajících město Vinnycja, dodal Unian.
Zasažen byl i blíže neupřesněný objekt v horách Zakarpatské oblasti, uvedl gubernátor Viktor Mykyta. Podle ukrajinských médií šlo o první ruský úder v této oblasti od začátku války. V tamních horách se mohou skrývat ukrajinské vojenské objekty a sklady, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Útoky na Azovstal
Rusové podle Kyjeva rovněž nepřestávají útočit ani na ocelárny Azovstal, které jsou v Mariupolu poslední baštou ukrajinského odporu. V útrobách metalurgického komplexu je podle různých zdrojů ukryto přibližně dva tisíce ukrajinských bojovníků a stovky civilistů, někteří z nich tam jsou podle médií i řadu týdnů.
Podle OSN se z Azovstalu podařilo evakuovat 101 lidí. Většina z nich je nyní v Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinských sil. Evakuovaným lidem se dostává humanitární pomoci včetně psychologické péče.
V pondělí z Azovstalu odjelo zhruba sto lidí, oznámil podle agentury Unian Bojčenko. Ruské síly mezitím obnovily na Azovstal útok. Informuje o něm ukrajinská i ruská strana. Děje se tak zhruba dva týdny poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby neútočila, ale zbývající ukrajinské obránce v metalurgickém závodě zablokovala.
Mariupol je v obležení ruských sil od začátku března a humanitární situace ve městě je podle různých zdrojů kritická. Zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos popsal, že zde stále zůstává na sto tisíc osob bez vody, elektřiny či tepla.
Odjezdem z přístavního města ale peripetie jeho obyvatel nekončí. Starosta Bojčenko upozornil, že asi dva tisíce lidí z Mariupolu jsou zablokovány u okupovaného Berďansku, vzdáleného asi 75 kilometrů, a nemůžou se dostat na území kontrolované Ukrajinou. „Už dva týdny čekají na evakuaci. Ale nepřátelská ruská vojska ničí naše plány, brání obyvatelům Mariupolu v cestě do Záporoží, které je pod ukrajinskou kontrolou,“ citovala starostu agentura Unian. Záporoží je od Mariupolu vzdálené asi dvě stě kilometrů a konvoj musí projet přes různá kontrolní stanoviště, uvedla zpravodajská stanice BBC.
Vedení takzvané „Doněcké lidové republiky“ podle agentury Interfax tvrdí, že v pondělí bylo z Mariupolu evakuováno 393 lidí, z toho 59 dětí. Lidé podle něj směřovali do obce Bezimenne, která leží asi třicet kilometrů východně od města na území Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty. Za dva měsíce tam bylo z města evakuováno 26 765 lidí, píše Interfax. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Z Ukrajiny do Ruska bylo v pondělí bez asistence ukrajinských úřadů podle ruského ministerstva obrany evakuováno 11,5 tisíce lidí, včetně 1843 dětí. Od 24. února bylo z Ukrajiny do Ruska převezeno téměř dvě stě tisíc dětí a 1,1 milionu lidí, dodalo. Moskva trvá na tom, že se jednalo o dobrovolné odchody, podle Kyjeva jsou vynucené, poznamenává agentura Reuters.
Válka mimo jiné způsobila největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Za hranice Ukrajiny už odešlo přes 5,2 milionu lidí, nejvíce jich směřuje do Polska. Od začátku invaze překročilo polsko-ukrajinskou hranici 3,116 milionu lidí, uvedla agentura PAP s odkazem na pohraniční stráž. Opačným směrem – z Polska do Ukrajiny – za poslední den odjelo 18,3 tisíce lidí.
Aktuální údaje v úterý zveřejnilo také německé ministerstvo vnitra. Celkem zaznamenala federální policie příchod 400 632 uprchlíků, v naprosté většině žen, dětí a starých lidí.
Ostřelování Doněcké oblasti
V ukrajinské Doněcké oblasti v úterý kvůli ruským útokům zemřelo 21 civilistů, informoval podle agentury Reuters gubernátor tohoto regionu Pavlo Kyrylenko. To je nejvyšší denní bilance od útoku v Kramatorsku ze začátku dubna, kde po zásahu nádraží ruskými raketami zůstalo 50 mrtvých. Nejméně deset životů si vyžádalo také ruské ostřelování koksovny ve městě Avdijivka. Ukrajinské úřady se dál snaží lidi z míst u frontové linie evakuovat, napsala agentura.
Podle Kyryklenka v úterý v Doněcké oblasti utrpělo zranění 27 civilistů, z nich 15 je hlášených z Avdijivky. „Rusové přesně věděli, kam zamířit – dělníci právě dokončili směnu a na zastávce čekali na autobus, který je měl z podniku odvézt domů. Je to další cynický zločin Rusů na naší půdě. Za vše zaplatí,“ napsal na sociální síti Telegram Kyrylenko.
Okupační síly v noci rovněž ostřelovaly Charkov a další místa v této oblasti. Zemřel šestačtyřicetiletý pracovník uzavřené továrny u Charkova, která po zásahu začala hořet. Dvě oběti na životech si vyžádaly útoky v obci Zaliznyčne v Záporožské oblasti. K útokům dochází i v Chersonské oblasti, kterou ruské invazní síly částečně získaly pod svou kontrolu. V pondělí večer Rusové útočili také na Mykolajiv, ležící asi 130 kilometrů východně od Oděsy.
Zpravodaj Andreas Papadopulos přiblížil, že frontová linie, kterou se nyní snaží ukrajinská armáda hájit, se táhne mezi městy Charkov, Kramatorsk, Slavjansk, Cherson, Mykolajiv a Oděsa. „Právě města jako Slavjansk a Kramatorsk jsou nyní těmi, kde se očekávají ty nejtěžší boje, protože zhruba uprostřed tohoto půlměsíce chce ruská armáda prorazit,“ řekl. Dodal, že v příštích hodinách a dnech bude klíčové sledovat vývoj na jihu a na severu. „Je zcela evidentní, že Rusko se snaží provést obkličovací manévr,“ podotkl.
Andreas Papadopulos z Kyjeva (zdroj: ČT24)
Zelenskyj: Válka má přes dvě stě dětských obětí
Dva civilisté utrpěli zranění při nočním ruském ostřelování města Barvinkove západně od Kramatorsku. Ruská armáda poblíž poškodila most spojující Lyman a Slavjansk. Výrazné škody hlásí po dělostřeleckém útoku obec Zoločiv a okolí v Charkovské oblasti.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského od počátku ruské invaze zemřelo už 220 dětí. Řekl to ve svém pondělním večerním prohlášení. Dodal, že je možné, že je obětí ve skutečnosti ještě více. Z okupovaných měst totiž přichází jen omezené množství informací. Údaje není možné nezávisle ověřit.
Během války bylo podle Zelenského zničeno víc než patnáct set budov, které patřily ke školám a dalším vzdělávacím institucím. Naposledy šlo o studentskou kolej v Oděse, kterou v pondělí zasáhla raketa. „Ruské jednotky provedly další raketový útok na Oděsu. Zničily studentskou kolej. Zemřel čtrnáctiletý chlapec. Sedmnáctiletou dívku zranil šrapnel,“ řekl Zelenskyj.
Také podle oblastního šéfa Maksyma Marčenka si útok na jihoukrajinský přístav vyžádal oběti i škody. Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko uvedl, že při večerním útoku byla zraněna osmnáctiletá dívka. Agentura Interfax Ukrajina napsala, že v době zásahu bylo v obytné budově pět lidí a výbuch poškodil okna, stěny a střechu nedalekého pravoslavného chrámu.
Ruské ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že ruské síly zasáhly u Oděsy hangáry se zbraněmi dodanými ze zahraničí. „Byly zničeny hangáry s bezpilotními letouny Bayraktar TB2 a také raketovými zbraněmi a municí, které byly dodány z USA a evropských zemí,“ řekl podle agentury RIA Novosti představitel resortu Igor Konašenkov. Informace nelze nezávisle ověřit. Moskva popírá, že by prováděla útoky na civilní cíle, a ve svých pravidelných hlášeních informuje pouze o likvidování strategických cílů.
Oficiální válka?
Někteří američtí a další západní představitelé se podle stanice CNN domnívají, že Putin by mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku, a to již 9. května, kdy se v Rusku slaví vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price v pondělí řekl, že existuje „dobrý důvod se domnívat, že Rusové udělají vše pro to, aby 9. května využili k propagandistickým účelům“.
Jedním ze scénářů podle CNN je, že šéf Kremlu vyhlásí oficiálně válku. K této možnosti se minulý týden přiklonil britský ministr zahraničních věcí Ben Wallace v rozhovoru pro rozhlasovou stanici LBC. Invazi na Ukrajinu zatím ruské vedení označuje za „speciální vojenskou operaci“ a tvrdí, že jejím cílem je „denacifikovat“ sousední zemi.
„Nebyl bych překvapen, ale nemám o tom informace, kdyby (Putin, pozn. red.) v tento květnový den prohlásil 'Nyní jsme ve válce se světovými nacisty a je třeba hromadná mobilizace ruského lidu',“ řekl Wallace. „Myslím, že se pokusí posunout od své 'speciální operace',“ dodal.
Další možností podle CNN je, že Putin 9. května učiní kroky pro připojení separatistických regionů na východě Ukrajiny nebo vyhlásí plné ovládnutí Mariupolu. Americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Michael Carpenter v pondělí upozornil, že podle „vysoce důvěryhodných“ zpravodajských informací se Rusko chystá „někdy v polovině května“ připojit separatistické republiky. Podle Carpentera existují také náznaky, že se Moskva chystá vyhlásit „lidovou republiku“ v ovládnutém městě Cherson na jihu Ukrajiny a posléze připojit i ji.
Vyhlášení války by podle ruských zákonů Putinovi umožnilo mobilizaci záložníků a odvody branců, připomněla CNN. Rusko se pravděpodobně potýká s nedostatkem lidské síly, zatímco se snaží získat kontrolu nad částmi ukrajinského východu a jihu.
Ruská armáda je po invazi výrazně slabší, tvrdí Londýn
Podle britského ministerstva obrany navzdory výrazným investicím v posledních letech je ruská armáda po invazi na Ukrajinu výrazně slabší, a to jak materiálně, tak i koncepčně. Úřad to uvedl v úterý ve své pravidelné ranní zprávě. Ruský obranný rozpočet se v letech 2005 až 2018 přibližně zdvojnásobil. Investice podle Londýna plynuly zejména do několika špičkových leteckých, pozemních a námořních kapacit.
„Modernizace fyzického vybavení však Rusku neumožnila ovládnout Ukrajinu. Selhalo ve strategickém plánování i při realizaci svých operací, početní převahu nedokázalo proměnit v rozhodující výhodu,“ uvedl resort.
Ruská armáda za 68 dní od začátku invaze na Ukrajinu přišla o 23 800 mužů, 194 letadel, 155 vrtulníků, více než tisíc tanků a přes dva a půl tisíce obrněných vozidel, píše server Ukrajinska pravda. Jeho tvrzení ale nelze nezávisle ověřit. Moskva přiznává výrazně nižší ztráty.
Obnovu ruské armády navíc ztíží sankce uvalené západními zeměmi, což bude mít dlouhodobý dopad na schopnost Ruska nasadit konvenční vojenskou sílu, domnívá se britské ministerstvo.
Výpadek internetu
Nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu, uvedla, že Rusko přesměrovalo internetový provoz v okupované ukrajinské Chersonské oblasti na ruskou komunikační infrastrukturu. Cílem kroku je zřejmě upevnit kontrolu Moskvy nad touto jihoukrajinskou oblastí, o které Rusko tvrdí, že ji má plně pod kontrolou, píše agentura Reuters.
Organizace, jež sídlí v Londýně, uvedla, že v sobotu v Chersonské oblasti zaznamenala téměř úplný výpadek internetu, který postihl různé ukrajinské poskytovatele. Připojení bylo obnoveno po několika hodinách, ale různé ukazatele naznačovaly, že internetový provoz v Chersonské oblasti jde již přes Rusko.
„Připojení k síti bylo směrováno přes ruský internet namísto ukrajinské telekomunikační infrastruktury, a proto nyní pravděpodobně podléhá ruským internetovým předpisům, dohledu a cenzuře,“ napsal NetBlocks na svém webu.
Britské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že Rusko usiluje o dlouhodobou politickou a ekonomickou kontrolu nad Chersonskou oblastí. Poukázalo přitom na prohlášení proruské správy o tom, že návrat pod ukrajinskou kontrolu je „nemožný“ a že v oblasti bude ukrajinská hřivna nahrazena ruským rublem.