Ruské rakety zabíjely v řadě měst. Agresoři mají stále problém s morálkou, míní analytici

Ruské síly pokračují v útocích na východě Ukrajiny, nadále ostřelují velká města. Okupanti zajali několik pozorovatelů mise OBSE. Podle britské rozvědky Ukrajina odrazila několik útoků na donbaské frontě. Trvá blokáda oceláren Azovstal v Mariupolu. Kyjev navrhl velikonoční příměří, výměnu zajatců a evakuace. Američtí analytici usuzují, že velká ruská ofenziva není pravděpodobná, protože velení armády nedalo jednotkám od Kyjeva šanci k obnově.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rakety dále dopadají na velká města – pod palbou se ocitl Severodoněck či Slovjansk – a zasahují civilní cíle. V posledním jmenovaném městě například Rusové zasáhli nemocnici. V Doněcké oblasti dle úřadů v důsledku ostřelování zemřely v neděli dvě děti – dívky ve věku pěti a čtrnácti let. Rakety v sobotu dopadly také na Oděsu, kde si vyžádaly osm životů. Osm obětí mělo ruské ostřelování také v Luhanské oblasti. V Dnipru zemřel jeden člověk.

V neděli nad ránem zněly sirény v Oděse a Mykolajivě.

Ruské rakety cílily také na Charkov. „Podle ukrajinského generálního štábu byly všechny dnešní útoky v této oblasti odraženy. Navíc ukrajinské síly obsadily tři vesnice, které dosud okupovala ruská armáda,“ popsal v neděli zpravodaj ČT v Charkově Martin Jonáš. Podle něj ale ruské jednotky provádějí odplatné útoky na obyvatele města Charkov, které leží jen asi třicet kilometrů od hranic a bylo jedním z hlavních cílů invaze. Město se ale ukrajinským silám podařilo ubránit.

7 minut
Události: Ruské útoky na Ukrajině nezastavily ani pravoslavné Velikonoce
Zdroj: ČT24

„Takřka každý den dopadají ruské granáty a rakety do obytných čtvrtí tohoto města, daleko od vojenských cílů,“ uvedl Jonáš. Podle ukrajinské armády Rusko umístilo raketové systémy Iskander s plochou dráhou letu jen šedesát kilometrů od ukrajinských hranic. Dělostřelectvo má podpořit ruskou ofenzivu. Pozice obránců ostřelují Rusové také z minometů, artilerie a raketometů podél celé frontové linie, bojuje se u měst Zarične, Rubižne a Popasna. 

Podle regionálního velení ukrajinské armády se podařilo osvobodit osm obcí v Chersonské oblasti na jihu země. Ruské ministerstvo obrany reportovalo čtyři zničené sklady raket a dělostřelecké munice v Charkovské oblasti či závod na výrobu trhavin. Informace nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva od začátku invaze tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle a využívá „vysoce přesné zbraně“.

Podle velení vzdušných sil Ukrajinci v sobotu sestřelili sedmnáct ruských cílů – tři letadla, dle předběžných odhadů stíhačky Su-25, Su-34 a Su-35, pět raket a devět bezpilotních letounů. Moskva tvrdí, že v sobotu okupační síly zabily dvě stovky ukrajinských vojáků a zničily více než třicet vozů. Informace ani jedné ze stran konfliktu o ztrátách nelze nezávisle ověřit.

Ukrajina nabízí velikonoční příměří

Kyjev v neděli opět navrhl Moskvě velikonoční příměří pro Mariupol, aby z přístavního města mohli odejít civilisté i vojáci. Humanitární koridory se ale podle místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryny Vereščukové nezdařilo vytvořit. Veřeščuková obvinila ruské síly, že neudržely palbu.

Okupační vojska tak nepřestávají s ostřelováním a bombardováním oceláren Azovstal, které představují poslední velkou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. V krytech pod ocelárnami se skrývají i stovky žen a dětí.

Útok pokračuje, přestože ruský prezident Vladimir Putin rozkázal před kamerami ministrovi obrany, aby jej odvolal. Nálety ale podle ukrajinského generálního štábu podnikají i ruské strategické bombardéry. „Máme oběti, situace je kritická… máme velmi mnoho zraněných, (někteří) umírají, je to obtížná (situace) se zbraněmi, municí, potravinami, léky… situace se rychle zhoršuje,“ popsal dění v ocelárnách Azovstal velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty v Mariupolu Serhij Volyna podle agentury Reuters.

„Rusko by se mělo zamyslet nad zbytky své pověsti. K tomu jsou zapotřebí tři mariupolské kroky: velikonoční příměří v Mariupolu, humanitární koridory pro civilní obyvatelstvo a kolo zvláštních rozhovorů pro výměnu/stažení vojáků,“ napsal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, který patří mezi ukrajinské vyjednavače při rozhovorech s Ruskem.

Zástupce velitele pluku Azov, bránící Azovstal, podle listu Ukrajinska pravda zdůraznil, že obránci se drží z posledních sil, každé tři minuty na ně padají bomby a Rusové se pokoušejí vzít pozice ukrajinských obránců útokem. „Přestože jsou Velikonoce, nepřítel pokračuje v shazování leteckých bomb a v ostřelování z lodí, střílí děla a nepřátelské tanky, pěchota se pokouší o útok,“ cituje deník.

Rusové zajali pozorovatele OBSE

Ruské síly na východě Ukrajiny v sobotu zadržely několik pracovníků speciální mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Vedení organizace se snaží o jejich propuštění. Britská ambasadorka u OBSE Deirdre Brownová v pátek kritizovala Moskvu za to, že odmítla prodloužit misi OBSE na Ukrajině, která končila v březnu.

„Nyní jsme obdrželi alarmující zprávy o tom, že ruští zástupci v Donbasu ohrožují personál, vybavení a prostory mise a že ruské síly zajaly členy speciální mise,“ poznamenala Brownová. OBSE v březnu evakuovala z Ukrajiny téměř pět stovek pracovníků.

Problémy ruské armády trvají, velký útok je nepravděpodobný

Podle britské zpravodajské služby se ukrajinským silám podařilo za uplynulý týden odrazit četné ruské útoky po celé délce frontové linie na Donbasu. I když Rusko místy zaznamenalo územní zisky, odpor vůči němu byl silný a znamenal pro invazní vojska postup pouze za vysokou cenu.

„Špatná morálka ruských vojáků a omezený čas na obnovení sil, přeskupení a doplnění zásob po předchozích útocích zřejmě omezují bojové schopnosti,“ konstatuje rozvědka.

To naznačují i závěry analýzy amerického Ústavu pro válečná studia (ISW) ve Washingtonu, podle níž velení ruské armády odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou na začátku války. Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu ani kdekoliv jinde rozsáhlejší ofenzivu.

„Máme za to, že taková operace je nepravděpodobná, vzhledem k pozorovaným vzorcům a k neodmyslitelným omezením v dostupné bojové síle jednotek, které tvrdě bojovaly a utrpěly velké ztráty, jakož i k pozorovaným těžkostem s velením,“ uvádějí analytici.

Moskva předtím avizovala, že se po neúspěších na severu Ukrajiny bude více soustředit na východ země, kde už roky s ukrajinskou armádou bojují Ruskem řízení separatisté. Během týdne se ovšem množily signály o tom, že o jakémsi frontálním útoku alespoň prozatím nemůže být řeč.

„Pokračují ve vzorci operací, který následují během celé války,“ míní po dvou měsících ISW. „Nasazují malá seskupení jednotek do široce rozprostřených útoků podél vícero os a odmítají přijmout operační přestávky potřebné k vytvoření podmínek pro rozhodující operace,“ popisuje trojice autorů analýzy s tím, že ruská armáda do aktuálních bojů posílá jednotky stažené od Kyjeva, jimž ale nedala čas na obnovu.

Podle ruských úředníků mířily rakety z Ukrajiny na území federace

Podle vyjádření ruských představitelů došlo v neděli k ostřelování cílů v Rusku z území Ukrajiny. Státní agentura TASS citovala úředníka Vladimira Perceva z Belgorodské oblasti, podle kterého byla ostřelována ruská vesnice. Projektil měl dopadnout do pole, nedošlo k žádným obětem ani škodám, uvedla TASS.

O ostřelování z ukrajinského území mluvil také gubernátor Kurské oblasti. Cílem podle něj mělo být kontrolní stanoviště, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Tesla v Německu čelí nízkým prodejům a útokům

Po letech úspěchů nastaly pro automobilku Tesla krušné časy. Klesají prodeje aut i hodnota akcií na burze. Například v Německu nebo Spojených státech přibývá také přímých útoků. Čtyři vozy značky Tesla vyhořely v různých částech Berlína v noci na pátek. Rozsáhlý požár zničil i dalších pět aut.
před 7 hhodinami

V Jemenu protestovaly desítky tisíc lidí proti americkým útokům

Desítky tisíc lidí protestovaly v jemenských městech proti americkým vzdušným útokům, které v sobotu po nařízení prezidenta USA Donalda Trumpa zasáhly oblasti spravované proíránským povstaleckými hútíi. Podle hútíjských úřadů bylo zabito 53 lidí a dalších 98 utrpělo zranění. Trump v pondělí prohlásil, že za každou střelu, kterou jemenští povstalci vypálí, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán.
před 9 hhodinami

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela dvacet lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
před 13 hhodinami

Ruský útok na Ukrajině způsobil výpadky proudu

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených tamních regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění devadesáti ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 16 hhodinami
Načítání...