Ruské rakety zabíjely v řadě měst. Agresoři mají stále problém s morálkou, míní analytici

Ruské síly pokračují v útocích na východě Ukrajiny, nadále ostřelují velká města. Okupanti zajali několik pozorovatelů mise OBSE. Podle britské rozvědky Ukrajina odrazila několik útoků na donbaské frontě. Trvá blokáda oceláren Azovstal v Mariupolu. Kyjev navrhl velikonoční příměří, výměnu zajatců a evakuace. Američtí analytici usuzují, že velká ruská ofenziva není pravděpodobná, protože velení armády nedalo jednotkám od Kyjeva šanci k obnově.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rakety dále dopadají na velká města – pod palbou se ocitl Severodoněck či Slovjansk – a zasahují civilní cíle. V posledním jmenovaném městě například Rusové zasáhli nemocnici. V Doněcké oblasti dle úřadů v důsledku ostřelování zemřely v neděli dvě děti – dívky ve věku pěti a čtrnácti let. Rakety v sobotu dopadly také na Oděsu, kde si vyžádaly osm životů. Osm obětí mělo ruské ostřelování také v Luhanské oblasti. V Dnipru zemřel jeden člověk.

V neděli nad ránem zněly sirény v Oděse a Mykolajivě.

Ruské rakety cílily také na Charkov. „Podle ukrajinského generálního štábu byly všechny dnešní útoky v této oblasti odraženy. Navíc ukrajinské síly obsadily tři vesnice, které dosud okupovala ruská armáda,“ popsal v neděli zpravodaj ČT v Charkově Martin Jonáš. Podle něj ale ruské jednotky provádějí odplatné útoky na obyvatele města Charkov, které leží jen asi třicet kilometrů od hranic a bylo jedním z hlavních cílů invaze. Město se ale ukrajinským silám podařilo ubránit.

Nahrávám video

„Takřka každý den dopadají ruské granáty a rakety do obytných čtvrtí tohoto města, daleko od vojenských cílů,“ uvedl Jonáš. Podle ukrajinské armády Rusko umístilo raketové systémy Iskander s plochou dráhou letu jen šedesát kilometrů od ukrajinských hranic. Dělostřelectvo má podpořit ruskou ofenzivu. Pozice obránců ostřelují Rusové také z minometů, artilerie a raketometů podél celé frontové linie, bojuje se u měst Zarične, Rubižne a Popasna. 

Podle regionálního velení ukrajinské armády se podařilo osvobodit osm obcí v Chersonské oblasti na jihu země. Ruské ministerstvo obrany reportovalo čtyři zničené sklady raket a dělostřelecké munice v Charkovské oblasti či závod na výrobu trhavin. Informace nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva od začátku invaze tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle a využívá „vysoce přesné zbraně“.

Podle velení vzdušných sil Ukrajinci v sobotu sestřelili sedmnáct ruských cílů – tři letadla, dle předběžných odhadů stíhačky Su-25, Su-34 a Su-35, pět raket a devět bezpilotních letounů. Moskva tvrdí, že v sobotu okupační síly zabily dvě stovky ukrajinských vojáků a zničily více než třicet vozů. Informace ani jedné ze stran konfliktu o ztrátách nelze nezávisle ověřit.

Ukrajina nabízí velikonoční příměří

Kyjev v neděli opět navrhl Moskvě velikonoční příměří pro Mariupol, aby z přístavního města mohli odejít civilisté i vojáci. Humanitární koridory se ale podle místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryny Vereščukové nezdařilo vytvořit. Veřeščuková obvinila ruské síly, že neudržely palbu.

Okupační vojska tak nepřestávají s ostřelováním a bombardováním oceláren Azovstal, které představují poslední velkou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. V krytech pod ocelárnami se skrývají i stovky žen a dětí.

Útok pokračuje, přestože ruský prezident Vladimir Putin rozkázal před kamerami ministrovi obrany, aby jej odvolal. Nálety ale podle ukrajinského generálního štábu podnikají i ruské strategické bombardéry. „Máme oběti, situace je kritická… máme velmi mnoho zraněných, (někteří) umírají, je to obtížná (situace) se zbraněmi, municí, potravinami, léky… situace se rychle zhoršuje,“ popsal dění v ocelárnách Azovstal velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty v Mariupolu Serhij Volyna podle agentury Reuters.

„Rusko by se mělo zamyslet nad zbytky své pověsti. K tomu jsou zapotřebí tři mariupolské kroky: velikonoční příměří v Mariupolu, humanitární koridory pro civilní obyvatelstvo a kolo zvláštních rozhovorů pro výměnu/stažení vojáků,“ napsal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, který patří mezi ukrajinské vyjednavače při rozhovorech s Ruskem.

Zástupce velitele pluku Azov, bránící Azovstal, podle listu Ukrajinska pravda zdůraznil, že obránci se drží z posledních sil, každé tři minuty na ně padají bomby a Rusové se pokoušejí vzít pozice ukrajinských obránců útokem. „Přestože jsou Velikonoce, nepřítel pokračuje v shazování leteckých bomb a v ostřelování z lodí, střílí děla a nepřátelské tanky, pěchota se pokouší o útok,“ cituje deník.

Rusové zajali pozorovatele OBSE

Ruské síly na východě Ukrajiny v sobotu zadržely několik pracovníků speciální mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Vedení organizace se snaží o jejich propuštění. Britská ambasadorka u OBSE Deirdre Brownová v pátek kritizovala Moskvu za to, že odmítla prodloužit misi OBSE na Ukrajině, která končila v březnu.

„Nyní jsme obdrželi alarmující zprávy o tom, že ruští zástupci v Donbasu ohrožují personál, vybavení a prostory mise a že ruské síly zajaly členy speciální mise,“ poznamenala Brownová. OBSE v březnu evakuovala z Ukrajiny téměř pět stovek pracovníků.

Problémy ruské armády trvají, velký útok je nepravděpodobný

Podle britské zpravodajské služby se ukrajinským silám podařilo za uplynulý týden odrazit četné ruské útoky po celé délce frontové linie na Donbasu. I když Rusko místy zaznamenalo územní zisky, odpor vůči němu byl silný a znamenal pro invazní vojska postup pouze za vysokou cenu.

„Špatná morálka ruských vojáků a omezený čas na obnovení sil, přeskupení a doplnění zásob po předchozích útocích zřejmě omezují bojové schopnosti,“ konstatuje rozvědka.

To naznačují i závěry analýzy amerického Ústavu pro válečná studia (ISW) ve Washingtonu, podle níž velení ruské armády odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou na začátku války. Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu ani kdekoliv jinde rozsáhlejší ofenzivu.

„Máme za to, že taková operace je nepravděpodobná, vzhledem k pozorovaným vzorcům a k neodmyslitelným omezením v dostupné bojové síle jednotek, které tvrdě bojovaly a utrpěly velké ztráty, jakož i k pozorovaným těžkostem s velením,“ uvádějí analytici.

Moskva předtím avizovala, že se po neúspěších na severu Ukrajiny bude více soustředit na východ země, kde už roky s ukrajinskou armádou bojují Ruskem řízení separatisté. Během týdne se ovšem množily signály o tom, že o jakémsi frontálním útoku alespoň prozatím nemůže být řeč.

„Pokračují ve vzorci operací, který následují během celé války,“ míní po dvou měsících ISW. „Nasazují malá seskupení jednotek do široce rozprostřených útoků podél vícero os a odmítají přijmout operační přestávky potřebné k vytvoření podmínek pro rozhodující operace,“ popisuje trojice autorů analýzy s tím, že ruská armáda do aktuálních bojů posílá jednotky stažené od Kyjeva, jimž ale nedala čas na obnovu.

Podle ruských úředníků mířily rakety z Ukrajiny na území federace

Podle vyjádření ruských představitelů došlo v neděli k ostřelování cílů v Rusku z území Ukrajiny. Státní agentura TASS citovala úředníka Vladimira Perceva z Belgorodské oblasti, podle kterého byla ostřelována ruská vesnice. Projektil měl dopadnout do pole, nedošlo k žádným obětem ani škodám, uvedla TASS.

O ostřelování z ukrajinského území mluvil také gubernátor Kurské oblasti. Cílem podle něj mělo být kontrolní stanoviště, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 52 mminutami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled