Střet armád na východě Ukrajiny bude tvrdý a podobný druhé světové válce, říkají experti

Nahrávám video

Ruská ofenziva na východě Ukrajiny v plné síle ještě nezačala, prohlásili v Událostech, komentářích vojenští experti Petr Pavel a Lumír Němec s tím, že agresor podle nich dosud jen testuje bojiště. Přibližující se vojenský střet v otevřeném terénu Donbasu bude podle obou tvrdý a se značnými ztrátami na životech, přičemž v technické výhodě je momentálně Rusko, které sází na ověřenou taktiku masivního tlaku v relativně malém prostoru čili postup ne nepodobný bojům druhé světové války.

Neúspěch ruské armády v první fází války byl podle vojenského experta a někdejšího velitele speciálního oddělení SOG Lumíra Němce dán tím, že v malých jednotkách praporních uskupení pronikala hluboko do ukrajinského vnitrozemí a podcenila mobilizaci ukrajinského obyvatelstva. Obráncům země tak ruská strategie umožnila používat metody guerillové války a oslabovat ruskou válečnou mašinerii lokálními výpady včetně případů, kdy – jak uvádí Němec – protitankové střely Javelin převáželi v osobních SUV.

Ruská koncentrace na velká a symbolicky významná města, jako je Kyjev nebo Charkov, navíc podle analytika hrála ve prospěch ukrajinské armády rovněž, protože ta mohla pro obranu měst využít důvěrnou znalost terénu, kdežto ruské armádě tradičně vyhovuje boj v plenéru – a právě k němu se nyní schyluje ve druhé fázi války, kdy se invazní síly hodlají soustředit na východoukrajinské území.

Jako za druhé světové války

„Rozhodli se, že budou pokračovat v oblasti Doněcka a Luhanska. Co se tam nyní děje, je palebná příprava a průzkum bojem. Rusové testují ukrajinské pozice, které jsou tam vybudovány od 2014. Ofenziva ještě nezačala,“ upozorňuje Němec a stejně jako on hodnotí současný stav bojů i někdejší náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel.

„I když operace kolem Charkova v Chersonské oblasti budou pokračovat, hlavní úsilí bude v takzvané Doněcké a Luhanské lidové republice. Snahou bude ovládnout celý Donbas v jeho administrativních hranicích a druhotný cíl může být odříznout ukrajinské síly a znemožnit jim tak další obranu,“ poznamenává generál.

Podoba války tak podle obou právě prochází zásadní proměnou. Široký otevřený prostor východní Ukrajiny totiž nedává ani jedné ze stran šanci na překvapení, protože přesuny bojových sil jsou snadno pozorovatelné.

Početně silnějšímu Rusku navíc bitvy v pláních vyhovují. „Válčení ve volném prostoru je z hlediska vedení operace jednodušší, takže lze očekávat, že mohou být ruské síly efektivnější, než byly v té dosavadní fázi,“ říká Pavel. „V okamžiku, kdy bude spuštěna rozsáhlá pozemní operace, bude to těžký boj s velkými ztrátami na obou stranách,“ dodává s tím, že v nadcházejících střetech je možné sledovat podobnost se sovětsko-nacistickými boji východní fronty čtyřicátých let.

Stejně soudí i Němec: „V Doněcku a Luhansku bychom se mohli blížit do bitev druhé světové války. Rusové použijí taktiku, kterou používali vždy: masivní dělostřelecká příprava, letecká podpora a následný útok.“

Rusko versus počasí

Ve prospěch Ruska v nadcházejícím střetu mluví podle expertů loajalita proruských separatistických území, početní převaha (mluví se o tom, že v místě soustředí až osmdesát tisíc bojovníků), převaha dělostřelecké techniky a raketometů i předpokládané zlepšení koordinace jednotlivých složek armády. Němec upozorňuje, že Ukrajina nezbytně potřebuje další dodávky těžké vojenské techniky, aby na ruské útoky svedla adekvátně odpovídat.

„Co Ukrajině chybí na těžké technice, zase kompenzuje vysokým počtem kvalitních protitankových a protiletadlových zbraní,“ poznamenává Pavel. „V tomto prostoru má soustředěné ty nejlépe vyzbrojené a připravené síly své armády. Obranu připravovala dlouhou dobu. Ukrajinci jsou na svém území, jsou mimořádně motivováni, jsou zásobováni technikou a municí ze západních zemí.“

Němec pak upozorňuje ještě na jeden aspekt, který by mohl hrát ve prospěch Kyjeva – a tím je počasí. „Na Ukrajině nastává jaro, taje a je otázka, jestli se těžká vojenská technika může v otevřeném terénu vůbec pohybovat, nebo se může pohybovat jen po silnicích.“

Petr Pavel pak poznamenává, že některé systémové chyby ruská armáda ani odstranit nemůže: nedostatek operačního vedení, problémy v zásobování předsunutých jednotek, absenci profesionálního poddůstojnického a praporčického sboru. V posledních třiceti letech navíc tak početnou operaci, jako je ta na Ukrajině, ruská generalita nikdy neřídila – chybí jí zkušenost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 43 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled