Lavrov chce po Západu záruky nerozšiřování NATO, Blinken varuje Moskvu před agresí

Šéfové diplomacií Ruska a USA jednali ve Stockholmu o situaci kolem Ukrajiny. Sergej Lavrov před schůzkou zopakoval, že si tam nepřeje nový konflikt. Zároveň požaduje záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Antony Blinken znovu varoval, že případná nová ruská agrese vůči Ukrajině bude mít „vážné důsledky“. O situaci budou nejspíše jednat prezidenti obou zemí.

Šéfové diplomacií Ruska a USA se sešli k rozhovoru na okraj výročního zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Akce se koná v době vystupňovaného napětí kvůli zprávám o stahování ruských ozbrojených sil k ukrajinským hranicím. Panují obavy, že se Rusko připravuje k nové agresi vůči Ukrajině, před čímž Moskvu varoval už v úterý vedle Blinkena i šéf NATO Jens Stoltenberg.

Rusko odmítá, že by se chystalo na Ukrajině zaútočit a obviňuje ukrajinské vedení, že zamýšlí řešit konflikt na východě země místo politického přístupu silou. To ale Kyjev popírá.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba před setkáním ve Stockholmu ujistil, že ukrajinské vedení je pro politické řešení konfliktu na východě země. „Nemáme v úmyslu provádět v Donbasu útočné akce. Ukrajina je pro mírové urovnání konfliktu,“ citoval ministra ukrajinský list Evropská pravda. Centrální ukrajinská vláda bojuje na východě země proti Moskvou podporovaným separatistům.

Lavrov: Moskva odmítá rozšiřování NATO na východ

Lavrov ve svém vystoupení před kolegy ve Stockholmu kromě jiného zdůraznil znepokojení Ruska nad rozšiřováním Severoatlantické aliance směrem na východ. „Udělat z našich sousedních zemí předmostí konfrontace s Ruskem a rozmístit síly NATO v přímé blízkosti oblastí strategického významu pro naši bezpečnost, je kategoricky nepřijatelné,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Nahrávám video

Pokud Washington zatáhne Ukrajinu do svých „geopolitických her“, bude to mít závažné důsledky, uvádí se podle agentury Interfax v prohlášení ruského ministerstva zahraničí po skončení jednání. Moskvu by takový krok „donutil přijmout odvetná opatření k narovnání vojenské a strategické rovnováhy“, uvedla dále ruská diplomacie.

Rusko podle Lavrova chce, aby Západ respektoval jeho bezpečnostní zájmy. Vyzval přitom k přijetí dlouhodobých právně závazných záruk bezpečnosti. Svůj návrh už podle něj Moskva připravuje.

Blinken: Respektujte svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny

Blinken na druhé straně v projevu prohlásil, že „USA jsou znepokojené důkazy, že Rusko připravuje plány agrese vůči Ukrajině“. „Vyzýváme Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, aby začalo snižovat napětí, vrátilo svá vojska do normálních mírových pozic a plnilo minské dohody, zejména část týkající se zastavení palby,“ řekl ministr.  

Po skončení rozhovorů Blinken sdělil, že Ukrajina pro Rusko nepředstavuje žádné nebezpečí a ani se nesnaží o konfrontaci, která by ospravedlňovala jakoukoliv vojenskou intervenci Moskvy.

Vedle ukrajinské krize udržuje vztahy mezi USA a Ruskem na bodu mrazu řada dalších problémů, které je třeba řešit. Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov v této souvislosti řekl, že Moskva doufá, že v „nejbližších dnech“ dojde na „kontakt“ prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina. Datum zatím dohodnuto nebylo. Blinken podle agentury AFP řekl, že o eskalaci kolem Ukrajiny budou Biden s Putinem „pravděpodobně“ hovořit „v blízké budoucnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
před 25 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 28 mminutami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 2 hhodinami

Ruské úřady hlásí útok ukrajinských dronů, poškodil závod v Tulské oblasti

Gubernátor ruské Tulské oblasti Dmitrij Miljajev tvrdí, že při útoku ukrajinských dronů byl v noci na pátek poškozen průmyslový podnik v Novomoskovsku jižně od Moskvy. Podle tamního ministerstva obrany zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů. Jde o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu, připomněla agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Podle AFP je mezi oběťmi také nejméně šest cizinců. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 10 hhodinami
Načítání...