Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.
„Jakýkoli dialog s Ruskem by musel postupovat na základě reciprocity, reagovat na obavy NATO ohledně kroků Ruska… a probíhat za konzultací s evropskými partnery NATO,“ stojí v úterním prohlášení Aliance v souvislosti s děním kolem Ukrajiny. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová následně potvrdila účast ruské strany.
O možnosti jednání se zástupci NATO hovořil před týdnem Sergej Rjabkov, náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Následně jej avizoval sám Stoltenberg. Po rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem poznamenal, že spojenci jsou připraveni k dialogu v Radě NATO-Rusko a že se šéfem americké diplomacie hovořil o „důležitosti deeskalace značného navyšování vojenské přítomnosti Ruska v Ukrajině a kolem ní“.
V Radě NATO-Rusko, která vznikla v roce 2002, obvykle jednají diplomatičtí představitelé všech členských zemí NATO s ruským velvyslancem při Alianci. Od ruské anexe Krymu v roce 2014, po níž NATO s Ruskem přerušilo praktickou spolupráci, se orgán scházel jen sporadicky.
Mimořádný summit aliančních ministrů
Tématem nadcházejícího jednání bude sada ruských bezpečnostních požadavků, o nichž chce Rusko v pondělí jednat se Spojenými státy. Moskva mimo jiné požaduje záruku, že se NATO nerozšíří o Ukrajinu a upustí od vojenských aktivit v této zemi. Aliance to odmítá s tím, že Ukrajina jako suverénní stát si může své spojence svobodně zvolit sama a žádná další země do tohoto rozhodnutí nemá co mluvit.
Západ vyjadřuje znepokojení ohledně přítomnosti desetitisíců ruských vojáků poblíž hranic s Ukrajinou a varuje před razantní reakcí na případnou invazi.
Ruské aktivity „na Ukrajině a kolem ní“ budou v pátek tématem mimořádného virtuálního setkání ministrů zahraničí NATO, oznámila Aliance. Ministři podle ní se Stoltenbergem proberou i „širší evropské bezpečnostní otázky“. Zástupci aliančních vlád mají chystat společnou pozici, která by mohla sloužit jako základ pro následné vyjednávání s Moskvou.
„Pořád platí, že ruské bezpečnostní garance nejsou základem seriózního jednání,“ řekl ČTK diplomatický zdroj. Mezi aliančními zeměmi převládá názor, že dialog s Ruskem je potřebný k odvrácení napětí, na mantinely samotného vyjednávání však podle diplomatů nemá třicítka států zcela jednotný pohled.
Po středečním jednání s Ruskem pak má série diplomatických rozhovorů pokračovat příští čtvrtek v širším formátu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), do níž patří kromě Ruska a členů NATO také Ukrajina a další postsovětské země.
O Ukrajině rozhodovat jen s Ukrajinou, říká Borrell
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v úterý zahájil návštěvu Ukrajiny a předeslal, že EU bude reagovat rozhodně, dopustí-li se Rusko další agrese proti Kyjevu. Návštěva má podle unijní diplomacie vyjádřit silnou podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti v době, kdy země čelí rostoucí koncentraci ruských vojsk u svých hranic. Z Donbasu má Borrell odcestovat do Kyjeva k dalším jednáním s ukrajinskými představiteli.
V současnosti je ohrožena stabilita a bezpečnost nejen Ukrajiny, ale celého regionu, řekl Borrell polské agentuře PAP a zdůraznil, že o situaci nelze jednat bez toho, že by u vyjednávacího stolu byli všichni relevantní hráči.
„EU nemůže jako neutrální divák přihlížet těmto jednáním, pokud Rusko skutečně chce jednat o bezpečnostní architektuře v Evropě. Budujeme společnou zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku právě pro tento účel,“ konstatoval Borrell. „Ukrajina, stejně jako kterákoli jiná země na světě, má právo a svobodu si sama vybrat své politické nebo bezpečnostní spojence a partnery. Nikdo nebude rozhodovat o věcech týkajících se Ukrajiny bez Ukrajiny,“ dodal.
