Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě strana 4 z 4

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod pro uvalení individuálních sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie. Seznam běloruských představitelů, na něž by měly dopadnout unijní sankce, který připravuje Evropská komise, by měl být podle něj hotový do pátku. Babiš to řekl po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu (BRS). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že Česko chce aktivně jednat o požadavcích zástupců běloruské občanské společnosti a opozice pro dialog s tamním režimem.

České ministerstvo zahraničí odsoudilo zásahy běloruské policie proti demonstrantům a vyzvalo běloruskou vládu, aby přestala trestat občany za výkon ústavou garantovaných práv. Nedělní prezidentské volby česká diplomacie nepovažuje za svobodné a demokratické vzhledem k vyloučení opozičních kandidátů a zatýkání před hlasováním. Nesouhlas vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) a také opozice.

Prezidentské volby v Bělorusku podle odhadů přesvědčivě vyhrál dosavadní autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. Podle oficiálního státního průzkumu provedeného mezi voliči získal 79,7 procenta hlasů, informovala státní agentura Belta. Tisíce lidí vyšly na protest proti výsledkům voleb do ulic běloruských měst, policie je v Minsku i na řadě dalších míst ihned začala zatýkat, napsala agentura Reuters.

Na frontě mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty bojujícími po boku ruských občanů v Donbasu na východě Ukrajiny začalo platit nové příměří. Ukrajinská armáda ovšem obvinila „ruské žoldnéře“, že po půlnoci ostřelovali ukrajinské námořní pěšáky z ručních zbraní, velkorážných kulometů a protitankových granátometů. Představitelé sil bojujících proti Ukrajině to popřeli.

Za čtrnáct dnů, 9. srpna, čekají Bělorusko prezidentské volby. Očekává se, že už po šesté zvítězí autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Nespokojenost s ekonomickou situací a nesvobodou v zemi, které se přezdívá poslední evropská diktatura, je ale znát.Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla, že poprvé nevyšle na běloruské volby pozorovatele, protože nedostala včas pozvání.

Na frontě mezi ukrajinskými vládními jednotkami a proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny má od pondělka začít platit nové příměří, uvedla ukrajinská televize 112. V minulosti bylo příměří mezi znepřátelenými stranami domluveno mnoho, každé ale bylo dříve či později porušeno.

Nezávislý publicista a televizní moderátor Szymon Hołownia, který v nedělním prvním kole polských prezidentských voleb skončil na třetím místě, ve druhém kole přímo nikoho nepodpoří. Řekl ale, že bude volit proti současné hlavě státu Andrzeji Dudovi. Právě hlasy Hołowniových voličů by mohly být ve druhém kole, které se uskuteční 12. července, klíčové.

Bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk v úterý vyzval k bojkotu nadcházejících polských prezidentských voleb, které se mají kvůli koronavirové krizi konat korespondenčně. Takto organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování. Květnové volby se v takovém případě odmítá účastnit i nejsilnější opoziční kandidátka Malgorzata Kidawová-Blońská.

Návrh na změnu ústavy, který by umožnil šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi setrvat v čele státu až do roku 2036, rozpoltil ruskou společnost. Schvalující a odmítavé názory jsou rozděleny skoro půl na půl, upozornil list Vedomosti s odvoláním na průzkum nezávislého střediska Levada. K novele ústavy se měli Rusové vyjádřit příští měsíc v takzvaném referendu, to se však kvůli koronaviru odkládá.

V běloruské poslanecké sněmovně obsadí všech 110 křesel kandidáti podporující režim Alexandra Lukašenka. Opoziční představitelé většinou k volbám vůbec nebyli připuštěni. Opozice také hlásí řadu volebních podvodů. Prezident při hlasování oznámil, že bude o nejvyšší funkci usilovat příští rok už pošesté.

Z oblasti Petrivske na ukrajinském Donbasu v sobotu začalo oddělování bojujících stran, které bylo už několikrát odloženo. S odvoláním na ukrajinskou armádu o tom informovala agentura AFP. Stažení jednotek ukrajinské armády a proruských separatistů, které může trvat i několik dnů, je jedním z kroků nutných ke svolání dlouho očekávaného summitu představitelů Ruska a Ukrajiny za účasti dalších zemí.

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

U města Zolote na východě Ukrajiny začalo další oddělování jednotek ukrajinské armády a sil proruských separatistů. Podle ukrajinských a ruských médií to v úterý oznámil ukrajinský ministr zahraničí Vadym Prystajko. Zprávu následně potvrdila ukrajinská armáda a také představitel povstalců v Luhanské oblasti, kde se Zolote nachází.

Moskevská policie zatkla podle serveru OVD-Info při sobotním sedmihodinovém nepovoleném protestu 1373 lidí. Ruské úřady zatím neuvedly, jakému obvinění dotyční čelí. Protestující přišli vyjádřit svůj nesouhlas s podmínkami komunálních voleb, z nichž úřady vyloučily opoziční kandidáty. Hromadné zatýkání odsoudila šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová i české ministerstvo zahraničí.

Ukrajina odmítla zařazení ruských pozorovatelů do mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která bude v neděli dohlížet na první kolo ukrajinských prezidentských voleb. Ukrajinská ústřední volební komise podle zprávy agentury Unian v prohlášení uvedla, že voleb se nesmí jako pozorovatel zúčastnit žádný „občan země agresora“. Rusko rozhodnutí označilo za nezákonné a diskriminační.

Když se Česko spolu s Polskem a Maďarskem stalo 12. března 1999 členem Severoatlantické aliance, byl to významný mezník a symbolické potvrzení pádu železné opony. Rozšíření NATO však částečně zastínila vrcholící krize v Kosovu, která se stala pro nováčky zatěžkávací zkouškou – a Česko v ní nepodalo právě přesvědčivý výkon. Necelé dva týdny po rozšíření  Aliance zaútočila na srbské cíle, aby zastavila čistky vůči kosovským Albáncům a humanitární katastrofu.