Do ulic v Minsku v neděli opět vyšly desítky tisíc lidí. Protestující požadují konec prezidenta Alexandra Lukašenka a nové svobodné volby. Moskva, kterou běloruský prezident požádal o pomoc, se domnívá, že běloruskou krizi by vyřešila ústavní reforma. V Otázkách Václava Moravce o tom hovořili bývalý diplomat a senátor Pavel Fischer (nestr.) spolu s ředitelem Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky a poradcem předsedy vlády Rudolfem Jindrákem.
Podle Fischera je Lukašenkův režim v úzkých. „Povolává armádu, spoléhá na pomoc z Ruska,“ uvedl. Jedním z nejdůležitějších témat je dle jeho názoru boj o média, který v Bělorusku vypadá tak, že jsou na obrazovce hlasatelé z Ruska.
Jindrák podotýká, že Lukašenko hledá vnějšího nepřítele, kterému by mohl přisoudit zodpovědnost za protesty. „Já nevím, co má Lukašenko v plánu, ale mám obavy, že bude připravovat změnu, která bude trvat pět let,“ řekl. Podle něj se podaří Lukašenkovi ustát odpor. „Říkám to strašně nerad, ale obávám se, že se nestane nic velkého,“ dodal.
Fischer odmítl nahlížet na situaci skepticky. „Ta situace nesmí vyhnít, nám to nesmí být jedno,“ reagoval a uvedl, že očekává, že se Evropská unie v rámci OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) bude mobilizovat.
Přijměme Magnitského zákon, vyzval Fischer
Evropská rada prosadila stanovisko, ve kterém neuznává výsledky prezidentských voleb v Bělorusku. Takové usnesení v české Poslanecké sněmovně neprošlo. Jindrák připomněl, že společné prohlášení odsuzující násilnosti v Minsku podepsali i prezidenti Visegrádské čtyřky. Šéfové unijních zemí v tuto chvíli také připravují seznam lidí, kteří budou za násilnosti páchané na běloruských občanech sankciováni.
„Česká republika se může sama rozhodnout, aby sankciovala konkrétní prominenty toho režimu,“ připomněl Fischer takzvaný Magnitského zákon, pro který je už ve sněmovně zajištěna podpora od opozice. Podle něj by šlo o desítky či o stovky osob, kteří jsou nějakým způsobem napojeni na Českou republiku.
Podle Jindráka bude na pondělní vládě předložena celá řada konkrétních návrhů, jak Bělorusům pomoci. Jeden z nich bude aktivace zdravotní pomoci, která podle Jindráka bude spuštěna okamžitě.
„Je to velmi málo, zdravotní pomoc je dobrá, ale tam jde o životy. My ani nevíme, kolik lidí je vězněno,“ kritizoval Fischer. Podle něj by první mise mohla být, že Česká republika v rámci OBSE prosadí inspekci do věznic.
Jindrák odmítl, že by byla Česká republika v běloruské otázce málo aktivní. Jako příklad uvedl, že premiér Andrej Babiš (ANO) předal běloruskému velvyslanci výzvu o propuštění politických vězňů. Připomněl také, že český premiér byl mezi prvními z evropských lídrů, který inicioval svolání Evropské rady. Na otázku, zda by Bělorusko vyloučil z OBSE, odpověděl negativně. „Čím víc bude Lukašenko izolován, tím bude horší,“ varoval.
Podle Fischera je sankční režim mimo jiné politickým problémem. „Dokud česká zahraniční politika oslabuje společné pozice Evropské unie vůči režimům, které si zasluhují sankce, pak si musíme udělat pořádek doma,“ vysvětlil. Narážel tak na nejednotnou zahraniční politiku ministerstva zahraničních věcí a Hradu.
Jindrák uvedl, že pokud budou běloruské sankční seznamy dobře sestavené, tak budou účinné. Za mnohem důležitější kroky ale považuje udělování stipendií zájemcům o studium a podporu nezávislé žurnalistiky.
